Francie řekla NE Ústavě pro Evropu

Odmítnutí návrhu ústavní smlouvy pro EU ve francouzském referendu bylo očekávané. Jde o významný signál, který by mohl nastartovat ozdravění poměrů, zejména pak zlom v dosavadním oslnění evropské politické scény neustálými institucionálními změnami. Když začínal celý proces tvorby ústavního dokumentu, nazval jsem to nutkavé zaujetí neustálými změnami pravidel "konventitidou". Bylo by dobré, kdyby selhání ratifikace onoho dokumentu poskytlo Evropské unii katarzi, nezbytnou k tomu, aby se vrátila od stavby ústavních katedrál vysoko nad hlavami svých občanů k řešení jejich každodenních problémů. Evropská unie byla úspěšným příběhem bez ústavní smliouvy, a nepochybně jím zůstane také v budoucnosti. V tom nejsem pesimistou. Nyní jde zejména o to, naučit se žít v nové Evropské unii, která má 25 členů, a která se brzy rozšíří o další dva státy. Žádná katastrofa není v dohledu. Pokud za ni ovšem někteří nebudou vydávat uložení "ústavy" do zásuvek psacích stolů evropských byrokratů, kam ostatně od začátku patřila.