Doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina CSc., poslanec Evropského parlamentu

Týden v Evropském parlamentu
28.11. - 2.12.2005

Uplynulý týden zasedaly výbory, pracovní skupiny a politické kluby. Kromě toho se v středu a ve čtvrtek kovalo bruselské "Malé plénum", které dokončovalo plenární zasedání, zahájené ve Štrasburku před dvěma týdny.

Výbor pro kulturu a vzdělávání uspořádal veřejné slyšení o tanci, hudbě a sborovém zpěvu. Přednášeli zde zajímaví spíkři. Camille KERGER z Lucemburku je ředitelem Institutu sborového zpěvu a hudební ředitel lucemburského Národního divadla. Kromě nedostatku prostředků na umělecké projekty si stěžoval také na nejasnosti v legislativě o autorských právech. Jeho země se nachází mezi Německem a Francií, přitom není vždy jasné, jestli se na umělecké dílo nahlíží podle německého, nebo podle francouzského pojetí.

Karl REGENSBURGER je ředitelem vídeňského "Impulstanz". Konstatoval, že pracovní podmínky umělců, kteří se věnují modernímu tanci, nejsou dobré. Řada špičkových tanečníků nemá stálé smlouvy, chybí jim sociální a zdravotní pojištění. Honoráře bývají nízké.Tanečníci po skončení velmi krátké aktivní umělecké kariéry proto často nejsou dobře hmotně zabezpečeni.

Rui Vieira NERY býval ministrem kultury v Portugalsku. Přesto, že některé umělecké discipliny předpokládají dlouhé a náročné studium, postavení umělců je komplikované a nejisté. Certifikace umělce nemůže přitom vycházet jen z absolvovaného studia. Je mnoho špičkových umělců, kteří nic nevystudovali, ale přesto patří ke špičkám ve svém oboru. Přimlouval se za zavedení nějaké jednotné evropské "umělecké karty", která by mohla umělcům usnadnit život. Takový specifický "europas" by prý mohl sloužit jako oprávnění k daňovým a vízovým úlevám a jiným zvýhodněním umělců. Bývají prý rovněž problémy s dvojím zdaněním honorářů.

Řada diskutujících a referentů se přimlouvala za více peněz do umění. Zatímco v národních rozpočtech bývá obtížné hledat rozpočtové rezervy pro kulturní projekty, Evropská unie má snadný terč, na který míří každý, kdo hledá prostředky. Takovou možnou zásobárnou peněz je totiž nesmyslná zemědělská dotační politika v EU. Zatím se ovšem vůbec nezdá, že by se tato oblast nějakému novému rozdělování prostředků otevírala.

Právní výbor hlasoval o pozměňovacích návrzích k direktivám o účetnictví (Di 78/660/EEC a 83/349/EEC), které se týkají účetních uzávěrek, výročních zpráv a konsolidovaných účetních uzávěrek u obchodních společností. Z velkého množství podaných návrhů se podařilo sestavit přijatelný kompromis, který podpořila většina členů výboru. Novela má zpřesnit kompetence a zodpovědnost řídících a kontrolních orgánů společností.

Do výboru přišla komisařka pro hospodářskou soutěž, paní Nelly KROESová (NL), aby diskutovala o změnách, které Evropská komise chystá v oblasti "odborných služeb". Myslí se tím služby, které jsou v jednotlivých členských státech vázány více či méně přísnými stavovskými a provozními předpisy. Především pak služby právní (advokáti, notáři), zdravotnické (lékaři a jiné zdravotnické profese), nebo třeba architekti. Komise dospěla k názoru, že se v této oblasti nedostatečně uplatňuje konkurence na společném evropském trhu. To je jistě pravda, avšak na druhé straně právě v této oblasti panuje obrovská variabilita podmínek a národních úprav. Týká se povinného a nepovinného členství v profesních organizacích, které hlídají vstup do systému, nebo samotné organizace některých služeb. Velká Británie třeba vůbec nemá notáře, a tak podobně. Paní komisařka trvala na tom, že Komise prověří tuto oblast a zasadí se o modernizaci všemožných regulací. Rádi by také zrušili sazebníky za služby, které prý vylučují volnou soutěž. Zejména přítomní právníci byli hodně proti. Některé evropské země různé tarify a regulace poplatků zrušily, ale nevedlo to prý ke zlevnění služeb, spíše naopak. Některé služby si konzument může vybírat (advokáti), jiné ovšem vůbec ne (soudci). Aby se zabezpečila alespoň základní informace občanů, předpokládá se liberalizace reklam v této oblasti. Jak bude konkrétně vypadat, to je věc zatím zcela nejasná. Kupříkladu reklama typu "odvezte tatínka do naší nemocnice, muži po infarktu u nás přežívají častěji než v nemocnici na druhém okraji města" je sice myslitelná, avšak sotva etická.

Právní výbor se také již po několikáté zabýval chystanou liberalizací ochrany průmyslových vzorů (design). Zejména u automobilů panuje obrovská pestrost jak stávajících zákonných úprav, tak názorů expertů. Chybí základní informace o dopadu směrnice na bezpečnost vozidel a na ekonomiku členských zemí, zejména ekonomiku výrobců automobilů. Věc se odkládá a Evropská komise slibuje provést další šetření a analýzy.

V Evropském parlamentu proběhlo také veřejné slyšení na téma poslanecké imunity. Přednášky pronesli jak právní experti, tak poslanci a úředníci. Jisté je, že v oblasti imunity poslanců existuje uvnitř Evropské unie značná heterogenita. V jednacím řádu Evropského parlamentu se počítá s jednotným statutem poslance, který kromě nároků na plat a pracovní podmínky zahrnuje také jednotnou definici poslanecké imunity. Rozlišuje se přitom imunita, která se týká deliktů, spáchaných v přímé souvislosti s výkonem mandátu poslance. Tedy zejména verbálních deliktů, kterých se poslanec měl dopustit při jednání pléna, nebo pracovních orgánů (výborů, komisí a delegací). Tato imunita je trvalá, časově neomezená. Rozlišovat je přitom třeba imunitu ve smyslu trestní neodpovědnosti, která je přiznávána, a odpovědnost podle občanského zákoníku, která je naopak i zde zachována. Imunita ve vztahu k ostatním deliktům prakticky neexistuje. Poslanec však nesmí být zadržen, nesmí mu být bráněno v plnění jeho poslaneckého mandátu.

V jednotlivých členských zemích jsou tyto věci upraveny různě. Jak uvedl právní expert německého Bundestagu, německý poslanec má poměrně malou imunitní ochranu. Má nicméně "právo, nevypovídat". Stalo se, že jistý německý bulvární plátek žaloval dva poslance za text, který publikovali, a kde negativně hodnotili práci onoho plátku. Německé soudy jim nepřiznaly nárok na imunitu s tím, že nešlo o "úřední výroky", které by bylo možné vztáhnout k výkonu poslaneckého mandátu.

V diskusi byla vcelku jednotně podpořena "evropská" úprava imunity, platná pro všechny europoslance ve stejném rozsahu. Vazba na národní podmínky, která je dosud platná, nebude od příštího volebního období (od roku 2009) platit. Nastoupí zmíněný jednotný statut poslance.

V delegaci pro styk s Japonskem vystoupil nový velvyslanec při Evropské unii, pan Takezaku KAWAMURA. Při své přednášce o současné politické situaci v Japonsku se zejména věnoval nedávnému "politickému zázraku" japonského premiéra Koizumiho. Když japonskému premiérovi parlament neschválil hlavní část jeho reformního programu, privatizaci poštovních služeb, Koizumi nabídl demisi a vypsal předčasné volby. Ve volbách jednoznačně uspěla jeho Liberálně demokratická strana (LDP) Poraženi byli příslušníci "staré gardy" v LDP, kteří Koizumiho reformy nepodporovali. Premiér přesto trvá na tom, že v září příštího roku ukončí svůj mandát. V Japonsku se nyní diskutuje o možných nástupcích charizmatického stávajícího premiéra. Nástupce totiž ponese velkou část reformního programu, který kromě privatizace spočívá v liberalizaci v ekonomické a sociální oblasti. Předpokládá se, že v postupných reformách bude Japonsko pokračovat až do roku 2017. Je samozřejmě otázka, jestli nové vedení LDP bude mít dostatek přesvědčivosti a reformního úsilí. N diskusi pan velvyslanec uvedl, že se nezdá, že by nedávné problémy v japonsko - čínských vztazích podstatně ovlivnily ekonomickou spolupráci mezi oběma zeměmi. V Číně operuje dnes tisíce japonských ekonomických subjektů. Roční objem japonského exportu dosahuje 4 mld USD. Po svém zvolení a ustavení nové vlády (s malou budhistickou stranou New Komei) jednal již Koizumi s Putinem i s Bushem. Mezinárodní postavení Japonska se tedy nijak podstatně nemění a zůstává velmi významné.

Plenární zasedání se zabývalo především ekonomickými otázkami. Tato poněkud suchopárná tématika byla oživena diskusí, kterou si vynutili poslanci za slovenské HZDS. Ti přesvědčili levicové strany, aby souhlasily se zařazením zvláštního bodu. Zabýval se konfliktem slovenského ministra vnitra s příslušníky slovenské policie, kteří demonstrovali za vyšší příjmy. Celá debata nakonec skončila s tím, že Komise nemá dostatek spolehlivých dat, aby bylo možné dospět k jednoznačnému závěru.

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)
 |  |  |  |

RSS, logo | Informační kanál RSS