Týden v Evropském parlamentu
12. - 16.12.2005

Poslední letošní plénum ve Štrasburku proběhlo v předvánoční atmosféře, nikoliv však úplně klidně. Dominantním bodem bylo hlasování o povinném uchovávání dat z elektronickým médií. Navržená směrnice se snaží tuto věc sjednotit v celé EU. Pro nás je zajímavé, že některé členské země již podobný zákon mají, a že to tam nebudí velké obavy. Nějaké takové nařízení máme i v Česku. Opakovaně jsem se setkal s tím, že orgány činné v trestním řízení byly schopny velmi operativně zjistit pohyby jednotlivých mobilních telefonů, jakož i jejich hovory. Nicméně nejde zcela jistě o problematiku, kterou by bylo jen tak možné členským zemím nadiktovat. Nepatří totiž do "prvního pilíře", a proto by měla být řešena národními autoritami členských zemí. .Plénum nakonec dostatečnou většinou přijalo kompromisní znění, které vyzývá členské státy, aby své předpisy v této oblasti harmonizovaly. Směrnice nepochybně přináší hodně nejasností a otazníků. Jistě může ohrozit osobní svobodu občanů, bude.li apolikována máně zodpovědně. Usnesení pléna bylo schváleno bez hlasů poslanců za ODS, kteří hlasovali proti.

Hlasovalo se samozřejmě také mnoho jiných, někdy zajímavých materiálů. Poněkud vzrušená byla debata nad imunitou francouzského poslance Gollnische. Je francouzskou policií stíhán za to, že se pochybovačně vyjádřil o počtech obětí v nacistických plynových komorách. Učinil tak zřejmě na tiskové konferenci, kde srovnával zločiny nacismu a komunismu. Záznam jeho výroků ukazuje, že nešlo o čistou "osvětimskou lež", spíše o snahu ukázat, že komunistické diktatury také prováděly masové vyvražďování svých občanů. Gollnischův problém je v tom, že je poslancem za stranu známého radikálního francouzského nacionalisty LePena. V tomto případě jsem se přikláněl k názoru, že byť šlo o vyjádření názoru odporného ("počty mrtvých v nacistických plynových komorách jsou věcí historiků..."), šlo o politické stanovisko. To by měl mít politik právo vyslovit. V duchu demokratické zásady, že v politické diskusi nemůžeme názory svých oponentů cenzurovat. Nicméně jak většina právního výboru, tak většina v plénu Evropského parlamentu se vyslovila pro zbavení Gollnische imunity.

Hlasovala se rovněž směrnice o "eurovinětě", tedy o jednotném zpoplatnění průjezdu těžkých nákladních automobilů. Směrnice zřejmě zatím vůbec není schopna odstranit zjevné diskriminace v ceně průjezdu nákladních aut . České sazby zůstávají směšně nízké ve srovnání s našimi západními sousedy. Směrnice, pokud její konečné znění bude odpovídat hlasovanému kompromisu, by nám v tomto směru měla přinést možnosti, jak cenu za známky pro nákladní automobily navýšit ještě dříve, než se konečně dočkáme zavedení mýtného.

Na schůzi byla udělena Schumanova medaile europoslanci za Litvu Vytautasovi Lansbergisovi. Lansbergis se výrazně angažoval v litevském protikomunistickém disentu, a byl myslím prvním litevským presidentem po rozpadu Sovětského svazu. Vždy vystupoval jako pravicový prozápadní politik. Ve své děkovací řeči se opakovaně zasazoval za udržení jednoty v evropské pravici. Litva, podobně jako další baltské země, je výrazně proevropská. Tyto malé postsovětské republiky vidí v Evropské unii nejen ekonomickou a kulturní realizaci, ale především významnou záruku své dlouhodobé nezávislosti na bývalém ruském protektorovi.

Plénum Evropského parlamentu rovněž udělilo ceny Andreje Sacharova třem subjektům. "Dámy v bílém" (Dames en blancs) je sdružení manželek a partnerek kubánských vězněných disidentů. Cenu dále dostali advokátka a bojovnice za lidská práva z Nigérie Hauwa Ibrahim, jakož i sdružení "Reportéři bez hranic".

Zajímavá byla rozprava kolem přípravy zasedání Evropské rady na konci týdne. Šéf Komise Barroso v emotivním projevu kritizoval britské předsednictví za podivné škrty v navrženém rozpočtovém výhledu, které postihují více nové a chudší členské země, než "staré" členy. Poslanci se k němu většinou připojili a s výjimkou některých britských kolegů doporučovali, aby byla opuštěna politika škrtů. Poslední summit hlav členských států za britského předsednictví, který začal ve čtvrtek v Bruselu, byl tedy také ze strany Evropského parlamentu zásoben celou řadou konfrontačních otázek. Jisté je, že Tony Blair to nemá doma lehké. Každý jeho ústupek v otázce "britského rabatu" je tvrdě kritizován v celém Spojeném království. Francie naproti tomu nedá ani euro ze svých enormních a zcela jistě neefektivních zemědělských dotací. Ještě těžší to má britský premiér v Evropské unii. Opakovaně se za posledního půl roku snažil zahájit debatu o účelnějším přerozdělování unijních prostředků. Opakovaně za to sklidil u svých kolegů v EU jen mlčení, nebo pokárání. Kompromis, ke kterému summit nakonec dospěl, je vším jiným, jen ne vítězstvím reformních tendencí. Konečné schválení rozpočtového výhledu na roky 2007 – 2013 je však nakonec nepochybně britským úspěchem. Byť za ústupky, které svým kontinentálním kolegům Blair nakonec udělal, sklidí doma nepochybně hodně kritiky. Politici EU se tak mohou na vánoční volno rozejet vcelku v klidu. Jak už mnohokrát předtím, byla stabilita v EU zachráněna na posledních chvíli. Konec dobrý, všechno dobré….