Kauza Vladimír Železný vEvropskémparlamentu

www.neviditelnypes.cz, 01.12.2004

Zvláštním bodem práce Legislativního výboru EP bylo projednávání žádostí o zbavení imunity poslanců. Žádost o zbavení imunity jistého bývalého italského poslance EP byla v legislativním výboru projednána snadno, protože jako již bývalý poslanec nemůže mít zřejmě na imunitní ochranu nárok. Jinak tomu bylo v případě Vladimíra Železného. Případ se zdál být až dosud zcela jednoznačný. Železný začal být stíhán dávno předtím, než se stal členem českého, nebo posléze evropského poslaneckého sboru. Delikt, ze kterého je obviněn, nemá politickou povahu. Navíc byl již jednou imunity zbaven Senátem PČR, a to na svoji vlastní žádost. Vystoupení Železného před legislativním výborem přineslo však mnohé otázky, jejichž zodpovězení nebude jednoduché. Pro mne jako jediného českého poslance v tom výboru nebylo právě příjemné slyšet o všech nejasnostech a pochybeních orgánů činných v trestním řízení s neschopností dovést projednávání věci ke konci. Celá záležitost se táhne více než šest roků, a to přesto, že jde o poměrně jednoduchý případ údajného celního či daňového podvodu. Orgány českého státu, činné v tomto řízení, nebyly dodnes schopné rozhodnout ani o jeho zastavení, ani shromáždit dostatek přesvědčivých důkazů. Nikdo také zatím neobjasnil, proč klíčovým svědkem případu je mezinárodně hledaný podvodník. Není jasné, proč by Vladimír Železný, který nakupoval stovky uměleckých děl zcela legálně, právě v tomto případě několika obrazů měl porušit zákon. Celá záležitost vrhá úplně zbytečně špatné světlo na českou policii a justici, o tom není nejmenších pochybností. Kdyby bylo v celé záležitosti postupováno korektně a hlavně rychleji, mohlo si Česko celou tuto blamáž ušetřit.

V zemích s delší demokratickou tradicí bývají kauzy obviněných mediálně známých osobností a politiků vedeny s úzkostlivou korektností. Už proto, že právě na nich může široká veřejnost hodnotit, jaké asi šance má proti státním institucím v podobných případech prostý občan. „Kauza Železný“ nás ostatní poučuje o tom, že naše šance při problematickém obvinění nejsou valné. Vždyť ani veřejně známý politik, vyzbrojený špičkovými právníky, nedokáže odstranit průtahy v jednání a nedomůže se třeba vůbec žádné reakce státních orgánů, když je soudcem ve své kauze označen za pachatele, aniž by ten soudce do té doby provedl jediný procesní akt. Že se presumpce neviny u nás vždy nectí, to je mi známo. Že je však možné tuto presumpci prolomit tak pregnantně a tak bez následků, jak se zřejmě stalo v tomto případě, to mne velmi překvapilo. Nikdy též nebylo vysvětleno někdejší teatrální zadržení Vladimíra Železného zásahovou policejní jednotkou, a to za asistence kamer televizních štábů. Legislativní výbor Evropského parlamentu se nakonec rozhodl, aby byly detailně prověřeny všechny údaje, které Vladimír Železný ve svém extempore přednesl na svoji obhajobu. Rozhodnutí v jeho kauze je tak odloženo na neurčito. Dříve jasný případ se stává zašmodrchanou kauzou, ve které se poslanci nakonec možná rozhodnou, svému kolegovi imunitní ochranu poskytnout.

Vždycky jsem se domníval, že pro Vladimíra Železného není jiné cesty, než domoci se spravedlnosti před nezávislým českým soudem. Obávám se však, že práce orgánů činných v trestním řízení nebude u nás ještě dlouho standardní a bezproblémová. Současný „případ Kořistka“ a celá řada mně dobře známých pokusů o kriminalizaci komunálních a regionálních politiků mne vedou k přesvědčení, že přinejmenším v některých případech zneužívá současná vládní garnitura orgánů činných v trestním řízení k zastrašování svých politických protivníků a k jejich vytlačení z veřejného života. Tato skutečnost, spojená s příslovečným neumětelstvím českých vyšetřovatelů a soudců, vytváří kauzy, nad kterými našim přátelům ze západní části Evropy zůstává někdy rozum stát. Co mne zejména zaráží, je skutečnost, že naši vládní představitelé nad přehmaty justičních a policejních institucí nikdy ani trochu nepochybují o tom, že je vše v naprostém pořádku. Když si někdo stěžuje v médiích, je bůhví proč označen promptně za hysterického. Všichni jsme chlácholení a nabádání k zachování klidu. Nicméně právě ministři a šéf kabinetu by namísto tohoto „zklidňování“ svých kritiků měli dělat vše pro to, aby přesvědčili veřejnost, že úzkostlivě hájí právo a presumpci neviny. Padni komu padni. Dosavadní projednávání „kauzy Železný“, stejně jako celá řada úspěšných stížností proti českým soudům u soudů evropských ukazují, že cosi není u nás v pořádku.

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)