Týden v Evropském parlamentu
3.4. - 6.4.2006

Plenární schůze ve Štrasburku projednávala některé zajímavé body. Proběhla však v klidu, bez demonstrací a pouličních nepokojů, které jsou teď ve Francii na denním pořádku..

S napětím byla zejména očekávána zpráva o výsledcích vyjednávání mezi Evropským parlamentem, Komisí a Radou o rozpočtovém výhledu pro období 2007 - 2013. Dobrou zprávou je, že bylo dosaženo dohody. Poněkud horší zprávou je, že navýšení rozpočtových prostředků je nepříliš významné. Celková rozpočtovaná suma vyšší než 800 miliard EUR byla navýšena o 4 miliardy. Byly přijaty některé podněty Parlamentu, zejména ty, které zvyšovaly kapitoly vzdělávání a výzkumu. Podle zpravodaje tohoto bodu, poslance Bögeho, umožní rozpočtové změny, aby se v uvedených letech podílelo na studijních pobytech s podporou EU o 40 000 studentů více. Tou nejlepší zprávou je, že dohoda byla uzavřena rychle, takže nejsou ohroženy výhledy na čerpání z unijních fondů v roce 2007.

Hlasovalo se také o zprávě k přechodným omezením volného pohybu pracovních sil, které byly součástí předvstupních dohod s novými členy EU. Je zřejmé, že tato opatření mají aktuálně asi největší význam pro Rakousko a Německo, kde je brání poslanci prakticky všech politických stran. Argumentují zejména situací v příhraničí s Českem a Polskem, kde stále panuje obava e ztráty pracovních příležitostí a "nekalé" konkurence ze strany východních sousedů. Zkušenosti států, které omezení volného pohybu pracovních sil nezavedly, nebo je zrušily, jednoznačně ukazují, že žádné potíže nemají. Navíc přijatá omezení posilují jen tendence k zaměstnávání nelegálních pracovníků. Němečtí i rakouští poslanci ovšem žádné racionální argumenty neberou. Opakují vcelku realisticky, že by případné zrušení pracovních omezení před rokem 2011 prostě doma neobhájili. Potvrzuje se tak to, co jsem říkal od samého počátku našich předvstupních rozhovorů, že totiž tato omezení jsou psychoterapií, která má zklidnit a tišit úzkost občanů z velikého rozšíření. Zejména ve vztahu k Německu a Rakousku se s nimi proto budeme muset smířit. Pro mne bylo překvapením, že v této souvislosti byli jen málo slyšet poslanci z Francie. Možná je to tím, že nyní mají v neklidné zemi úplně jiné starosti. Parlament ve schválené rezoluci vyzývá členské země, aby ta omezení zrušily, protože jsou zbytečná. Ta výzva nemá samozřejmě žádný právní význam, je to právě jen výzva.

Hlasovalo se také o kompromisní podobě směrnic, které mají regulovat používání fluoridových plynů v klimatizačních a chladírenských zařízeních. Přijatý kompromis mezi Kjótským protokolem a potřebami průmyslu zde nikdo příliš nechválí, ale ani nehaní. Jde o typický evropský kompromis mezi radikálními požadavky ekologistů a možnostmi ekonomiky.

V přijatém prohlášení k nedávným volbám v Bělorusku Evropský parlament doporučuje mimo jiné, aby běloruskému diktátorovi a dalším státním činitelům nebylo dovoleno cestovat do zemí Evropské unie.

Z Jižní Moravy zavítala do Evropského parlamentu prezentace "Jízdy králů", kterou zorganizoval kolega Zatloukal ze Zlína. V hezkých krojích zde členové folklorního sdružení zatančili při cimbálové kapele a promítli filmovou reportáž z této půvabné akce. Vlčnovany vedl pan starosta Pijáček, který četné europoslance z různých zemí ochotně hostil pravou slováckou slivovicí. Trochu jsem litoval, že poslanci nedostali k prostudování popis "Jízdy králů", jak jej s genialitou sobě vlastní kdysi podal Milan Kundera ve skvělém románu "Žert". Myslím, že by neměl být problém, sehnat tu pasáž ve všech světových jazycích, protože ta kniha do nich nepochybně přeložena byla.

Před poslanci promluvil také prezident Malty, pan Edward TENECHA-ADAMI. Hovořil zajímavě znějící maltštinou, kterou jsem myslím slyšel poprvé v životě. Všichni Malťané, které jsem kdy potkal, hovořili plynně anglicky. Maltština zní dost podobně arabštině, má prý ale také nějaké jazykové prvky románské. Pan prezident potvrdil úspěšnou adaptaci své země na členství v EU, které dnes doma nemá žádnou větší opozici. Uvedl, že veliké rozšíření by měla Evropská unie chápat jako nesporný úspěch. Není pěkné od politiků členských zemí, že nezbytné, ale nepopulární reformy mají tendenci svalovat na Brusel. Tento stereotyp příliš nepomáhá zlepšovat popularitu Unie mezi občany. Maltský parlament ratifikoval nedávno Evropskou ústavní smlouvu a pan prezident by rád, kdyby ratifikační proces pokračoval. Nicméně je třeba brát ohled na země, které ten text v referendu zamítly. Zdá se, že sám se přiklání k prosazení textu "salámovou metodou". Přimlouval se za přijetí prvých dvou částí ústavy tak, aby vytvořila jakousi "Evropskou chartu", a pak že se uvidí.... Patří totiž dnes v Evropské unii k dobrému tónu, nějak se pohřbené ústavní smlouvy zastat, a alespoň naznačit snahu o její resuscitaci. V posledních letech má Mata stále větší problémy s ilegálními migranty z Afriky. Utečenecké tábory jsou naplněné a maltská vláda již před časem požádala EU o pomoc. V současné době se o věci vyjednává, jisté je, že nějaká unijní pomoc přijde.