Týden v Evropském parlamentu
29.5. - 2.6.2006

První polovina týdne byla věnována schůzím výborů. Výbor pro vzdělávání a kulturu věnoval celý jeden den slyšení na téma unijního programu "Kultura 2000". Od pozvaných spíkrů z Německa, Francie a Lucemburska se poslanci dozvěděli zejména o problémech, které mají malí organizátoři kulturních akcí s čerpáním evropských fondů. Papírování je kolem toho veliké, což při poměrně malých částkách není příliš racionální. Také systém, při kterém je prakticky vyloučeno získat na kulturní projekt zálohovou platbu, znesnadňuje malým subjektům život. Přesto je i při skrovných rozpočtech kulturní výměna mezi členskými zeměmi relativně intenzivní.

Výbor pro právní záležitosti se dlouho zabýval nejnovějším rozsudkem Evropského soudního dvora v Lucemburku. Soud jak známo anuloval dohody, které Evropská rada a Evropská komise uzavřely se Spojenými státy kolem výměny dat o letecky přepravovaných cestujících. Soud dopěl k závěru, že unijní instituce neměly kompetenci takovou smlouvu uzavřít, a to ani ve vztahu k ochraně bezpečnosti občanů před teroristickými útoky. Jisté je, že otázky bezpečnosti nespadají do prvního pilíře komunitárního uspořádání. O svoji bezpečnost budou muset členské státy usilovat vlastními bilaterálními dohodami se Spojenými státy. Každou novou smlouvu tohoto typu, která by měla mít unijní povahu, budou muset posvětit národní vlády a národní parlamenty. Protože dohoda měla začít platit koncem září, nemají členské státy mnoho času na reakci ve vztahu k rozhodnutí ESD. Ve vztahu k výměně osobních dat a jejich ochraně vzniká nyní v Evropské unii jakési "právní vakuum", jak to označují někteří legislativci. Problém bude s "anulováním" oné dohody, protože mezinárodní smlouvy nelze jen tak bez dalšího vypovídat. Komise i Rada budou mít o čem přemýšlet. Evropský soudní dvůr poskytl na novou úpravu čtyřměsíční lhůtu. Do konce září tedy poběží vše při starém.

Rozsudek Evropského soudního dvora každopádně vrací k realitě ty snílky o evropské budoucnosti, kteří by si již nyní nejraději představovali Evropskou unii jako jakýsi superstrát, ve kterém Rada a Komise mohou suverénně rozhodovat o svých občanech. Vlády a parlamenty členských zemí nelze napříště jen tak obejít.

V úterý 30.května uspořádala moje poslanecká kancelář v Evropském parlamentu večeři, spojenou s přednáškami odborníků o "personalizované medicíně". Za tím názvem stojí moderní vývoj ve farmakoterapii, který se snaží co nejlépe cílit účinky medikamentů na jednotlivé pacienty tak, aby léky spolehlivě zabíraly, a aby měly co nejméně vedlejších účinků. Moderní medicína dokáže v některých případech poměrně spolehlivě vybrat nemocné s dokonalou reakcí na ten či onen lék, a to za pomoci genetických a enzymatických vyšetření. Takové metody dnes začíná využívat psychiatrie při výběru medikamentů na léčení duševních poruch, ale také třeba onkologie. Snad nejznámější "personalizovaný" medikament dnes je Herceptin, který velice účinně zasahuje u některých pacientek s rakovinou prsu. Výběr vhodných případů se řídí genetickým vyšetřením. Lze očekávat, že tato na míru šitá farmakoterapie bude stále častěji k dispozici. Problémem samozřejmě zůstává vysoká cena moderních léků, ale také příslušných vyšetřovacích metod. Takový je už život, protože medicína zcela jistě není zadarmo, přesto, že se nám to čas od času někteří snaží namluvit. O těchto problémech přednášeli dva mezinárodně uznávaní experti, které zajistila firma Roche z Basileje: Tim Jäger, expert na informační technologie v medicíně a uroonkologii z Berlína, a Chris Chamberlain, profesor University College v Londýně a šéf skupiny pro genetiku u firmy Roche v Basileji. Večeře s přednáškami se zúčastnilo několik europoslanců českých a také kolegové z Kypru a Slovinska. Pro poslance, kteří nejsou lékaři bylo jistě překvapením, když se dozvěděli, jak často konveční medikamenty při léčení závažných onemocnění selhávají, protože pacient k nim není dostatečně vnímavý. Cílem "personalizované medicíny" je odstranit stávající metodu "pokusů a omylů" v medikamentózním léčení celé řady chorob. Pozornost vy\volaly také citace prací z celého světa, které dokazují, že poměrně častou příčinou úmrtí hospitalizovaných pacientů jsou chybně zvolené medikamenty.

31.května navštívil Evropský parlament také tibetský dalajláma. Ve stejný den zde bylo rovněž několik indických diplomatů. O tiskovou konferenci s dalajlámou byl veliký zájem, nicméně k žádným překvapivým závěrům tato návštěva nevedla. Svatý muž nedostal ani příležitost, promluvit k plenárnímu zasedání

První den plenárního zasedání byla největší pozornost soustředěna na specifický diskusní blok, věnovaný budoucnosti Evropské unie. Blok uvedl belgický premiér Guy Verhofstadt svým velmi "proevropským" (rozuměj federalistickým) projevem. Několikrát zmínil, že neschválení "evropské ústavní smlouvy" nelze připustit. Nakonec však připustil, že Evropská unie může docela dobře fungovat i na základě smlouvy z Nice. Diskuse nebyla příliš zajímavá. Většina řečníků přitakávala Verhofstadtovi, jehož názory jsou dnes v unijní politice chápány jako hlavní politický proud, a to bez ohledu na pravolevou polarizaci politického spektra. Problém ovšem je v tom, že to je postoj zcela nerealistický. Ústavní smlouvu, která byla zamítnuta referendy ve Francii a Nizozemí, nelze dost dobře resuscitovat. Debata jen ukázala, že někteří evropští politici si na tuto myšlenku dosud tak úplně nezvykli.

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)