Doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina CSc., poslanec Evropského parlamentu
Vytištěno z internetové prezentace poslance Evropského parlamentu Doc. MUDr. Jaroslava Zvěřiny CSc. - www.zverina.cz
URL: http://mep.zverina.cz/281/cz/print/tyden-v-evropskem-parlamentu-4-9-8-9-/

Týden v Evropském parlamentu
4.9. - 8.9.2006

Plenární zasedání ve Štrasburku nemělo tentokrát žádnou dominantní legislativní předlohu, která by vzbuzovala emoční bouře. Jednalo se především o několika zprávách, a také o připravovaných směrnicích. Atmosféra byla poklidná, tak trochu ještě prázdninová. Tuto idylickou náladu narušilo jen několik málo bodů. Mezi ně lze jistě zařadit projednávání situace na Středním východě, nebo připravovaná směrnice o službách ve veřejném zájmu. Spíše v kuloárech, než na plénu byla řeč o stále aktuálním boji proti terorismu, nebo o ilegální migraci.

Projednávání situace na Středním východě ukázalo jasně velikou nejednotnost poslanců v hodnocení konfliktu mezi Izraelem a Hizbaláhem. Evropská unie nicméně dodává nezanedbatelný vojenský kontingent, a proti tomuto angažmá se neozývá nijak silná hlas. To je jistě pozitivní. Teprve budoucnost ovšem ukáže, zda půjde o skutečně účinnou pomoc, směřující ke zklidnění kritického regionu. Jisté je, že pokud vojska OSN v Libanonu nebudou dost početná a silná, aby zabránila pokračující vojenské infiltraci země ze Sýrie a Iránu, sotva budeme moci hovořit o účinném zásahu.

Zpráva o "Evropském sociálním modelu" byla vypracována irským socialistou jménem Proinsias De Rossa. Jde o iniciativní text, který má připomínat setrvalou snahu Evropské unie po zajištění všech možných i nemožných sociálních "vymožeností", nebo "jistot".. Autor zprávy vychází z neustále se opakujících představ o tom, že zmíněný sociální model, opřený o rostoucí roli pečovatelského státu, je v Evropské unii ohrožen. Nicméně sama zpráva konstatuje, že členské státy nemají jednotný sociální model, a že v té oblasti panuje obrovská diverzita. Ta samozřejmě vyplývá logicky z odlišných historických východisek, a také ze zcela rozdílné ekonomické výkonnosti států Unie. Je velmi obtížné si představit, že by tak rozdílné ekonomiky, jako jsou třeba Francie a Česko, měly shodný model sociální politiky. To co Francie "ufinancuje" ještě poměrně snadno, by naši ekonomiku mohlo položit na lopatky. Zdá se, že i socialističtí konstruktéři zprávy si to uvědomují. Poslanci za ODS měli s textem zprávy dva problémy naprosto zásadní. Text se odvolával na znění "Evropské ústavní smlouvy", kterou je dnes sotva možné v materiálech EU pojednávat jako platný dokument. Text zprávy se také vyslovuje pro harmonizaci daňových systému, což rovněž považujeme za velmi spornou tendenci v situaci neustále se zvětšujících rozdílů mezi členskými zeměmi. Proto jsme hlasovali proti návrhu.

Podobně proti jsme hlasovali v případě materiálu o přípravě směrnice, která by měla harmonizovat unijní daně z osobních automobilů. Evropské komisi se hrubě nelíbí, že tyto daně jsou uvnitř společného trhu velice rozdílné. Platí to rovněž o poplatcích, které se platí při registraci automobilů. Národní státy mají v těchto věcech své předpisy a to z dobrých důvodů, které odpovídají specifickým podmínkám. Komise navíc nepřišla jen s přípravou harmonizace, ale také s tím, že by část těchto daní z automobilů bylo zdrojem rozpočtových prostředků Evropské unie. Tuto zřejmou tendenci směřovat k zavedení unijních daní jsme rovněž podpořit nemohli.

Zpráva britského konzervativce Johna Bowise se zabývala duševním zdravím občanů EU. Konstatuje se zde poměrně vysoká četnost nejrůznějších duševních poruch a potřeba jejich systematické prevence a léčebného ovlivňování. Mimo jiné se připomínají "klecová lůžka" v některých nových členských státech. Protože zdravotnictví není v kompetenci orgánů Evropské unie, může podobná zpráva jen připomenout závažnost problému. Není v kompetenci Evropského parlamentu, schvalovat nějaké konkrétní kroky.

Hlasy poslanců ODS nepodpořily ani rezoluci Evropského parlamentu vůči situaci na Středním východě. Je samozřejmě potěšující, že se Evropská unie bude v Libanonu aktivně angažovat. Nicméně rezoluce není vyvážená v hodnocení příčin konfliktu a jeho obětí. Hizbolláh zcela jistě není jen nějaká teroristická organizace. Jde o dobře vycvičenou armádní formaci, podporovanou Sýrií a Iránem. Tyto vazby rezoluce zcela nedostatečně hodnotí. Stejně tak jsou zcela opomíjeny lidské i materiální škody, které konflikt přinesl Izraeli.

Plénum navštívila prezidentka Finska paní Tarja Halonenová, která v tomto pololetí Evropské unii předsedá. pronesla krátký projev k poslancům, ve kterém vyjmenovala snad všechny stávající problémy Evropské unie. Slíbila, že Finsko se pokusí navázat na významný summit v Tampere, který před sedmi lety odstartoval debaty o společné unijní politice v oblasti imigrační a azylové politiky. Někdy na konci roku se má summit v Lahti tímto problémem znovu zabývat. Je vcelku zřejmé, že pokroky se na tomto poli příliš nedaří. Je myslím pro finskou socialistku symptomatické, že ve svém projevu sice několikrát zmínila Rusko, ale ani jednou USA, nebo transatlantické vztahy.

V průběhu pléna jsem měl také příležitost k poměrně dlouhým diskusím se dvěma členy japonského národního Parlamentu. Masahiko Shibayama je členem dolní komory, Sněmovny reprezentantů, a Koutaro Tamura je senátorem. Oba se živě zajímali o legislativní procesy Evropské unie, a také o situaci v České republice po vstupu do EU. V říjnu očekáváme v Evropském parlamentu návštěvu větší delegace japonských kolegů. Oba hosté byli velice potěšeni tím, že se japonské princezně narodil po letech čekání syn, designovaný následník císařského trůnu.

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)


 |  |  |  |
 |
normal
 |
pro nevidomé
 |
AKTUÁLNÍ STRÁNKY ZDE
 |