Týden v Evropském parlamentu 19.3. - 23.3.2007

Výborový týden byl v Bruselu velmi ovlivněn celkovou nervozitou před vyhlášením „Berlínské deklarace“ k 50. výročí podpisu „Římských smluv“ 25.března v roce 1957. Toto datum patří k významným dnům Evropské unie. Římské smlouvy změnily do té doby platné smlouvy o Evropských Společenstvích na EHS, tedy Evropské hospodářské společenství, které začalo postupně směřovat k jednotnému evropskému tržnímu prostoru. Ta cesta není dosud dokončena, protože Evropská unie stále má ve vztahu k liberálnímu tržnímu prostředí obrovské rezervy. Připomeňme si jen stále platná omezení volného pohybu lidí a volného trhu ve vztahu k novějším členským zemím. Také Společná zemědělská politika je stále ještě nejen vydatným žroutem unijních rozpočtových prostředků, ale také zdrojem regulací a tržních omezení. O nedokonalé směrnici o volném pohybu služeb v EU ani nemluvě. Jisté je, že Deklarace bude vyhlášena, že oslaví zmíněné výročí. Spory se vedou kolem obsahu toho krátkého textu. Pokud by měl vytyčit nějaký zcela konkrétní časový rámec pro „oživení“ Ústavní smlouvy, nebo pro dohodu na reformě institucí, stal by se pro nás nepřijatelným. Také proto, že vyhlášení takového termínu na rok 2009 by nepřijatelným způsobem zavázalo české předsednictví v první polovině roku 2009. V rámci předsednictví by pak nezbyl čas na nic jiného, než na debaty o reformě institucí. Jde totiž o velké evropské téma, které je schopné kdykoliv zafungovat jako zástupný problém a zakrýt tak snahy po řešení skutečných unijních problémů.

Právní výbor Evropského parlamentu se zabýval některými zajímavými tématy. Byla předložena zpráva o legislativních a institucionálních souvislostech používání „měkkých právních instrumentů“ („soft law instruments“). Tato zpráva Komise bude příležitostí k debatám o poslání a skutečném právním významu takových materiálů Komise, nebo Rady, jakými jsou zejména tak zvaná „doporučení“ ve vztahu k členským státům.

Jako draftsman Právního výboru jsem komentoval sdělení Komise o uvádění znalostí do praxe („Puttign knowledge into practice“ ze 13.září 2006). Právní výbor se bude zabývat především regulativními a legislativními aspekty materiálu. Tedy doporučeními ve vztahu k ochraně autorských práv, patentům a inovativním aktivitám univerzit a výzkumných ústavů. Nejasné zůstává poslání, ale zejména právní pozice chystaného Evropského technologického institutu (EIT). Někteří v EU mají pocit, že je zde již rozhodnuto. Ve skutečnosti však nebude tak jednoduché, definovat právní postavení takové „superelitní“ vědecké instituce v EU. Špičkové vědecké ústavy, které dnes v EU fungují a mají své jméno, budou právem namítat, že není jasné, kolik vlastně ubere EIT z jejich prostředků. Nezdá se rovněž, že by podnikatelské kruhy byly nadšeny myšlenkou, vkládat své prostředky do výzkumných grantů instituce, která nebude při svém vzniku mít ani jméno, ani tradici.

Hlasovalo se o trestně právních souvislostech ochrany duševního vlastnictví. Komise připravila návrh direktivy, která by měla zavázat členské země k harmonizaci trestních sankcí ve vztahu k deliktům proti duševnímu vlastnictví. Navržená direktiva je plná problémů. Především v ní mnozí vidíme riziko kriminalizace zcela bagatelních přečinů, jakými jsou třeba stahování nahrávek hudby nebo literárních děl z Internetu. Není v zájmu EU, aby v některých členských zemích vykládali ochranu autorských práv tak volně, že komerční a organizovaní narušitelé ochrany průmyslových vzorů, nebo značek odcházejí od soudů se symbolickými tresty, nebo nízkými pokutami. Verze, kterou Právní výbor nakonec schválil, varuje před kriminalizací v oblasti patentů a nekomerčních aktivit. Patentová oblast by měla zůstat tam, kde je, a tedy v komerčním režimu, nikoliv v režimu trestně právním.

Proběhlo také slyšení k agendě kolem vyřizování škod při dopravních nehodách s účastníky z různých členských zemí. Poslance tato problematika zajímá zejména ve vztahu ke Směrnici Roma II, která se zabývá nesmluvními závazky a jejich vymáháním v mezinárodním prostředí EU. Další vývoj by měl vést k tomu, aby občan, poškozený dopravní nehodou, mohl přímo kontaktovat zahraniční pojišťovnu. Jde také o to, aby požadované a přiznávané kompenzace byly „vyvážené“. Zástupce Evropské asociace pojišťoven nám sdělil, že takových mezinárodních řízení probíhají v EU každoročně statisíce, a že většina z nich proběhne bez komplikací. „Zelená karta“ pro povinné ručení motorových vozidel byla založena jako mezinárodní institut již v roce 1949. Experti ze Spolkové republiky sdělili, že „nerezidenti“ způsobují v Německu asi 2% dopravních nehod. Výrazně se od sebe liší odškodnění za zdravotní poškození, nebo úmrtí při dopravní nehodě. V těchto případech by snad bylo řešením vytvoření jakéhosi centrálního evropského fondu pro vyplácení těchto náhrad.

S poslanci přišel debatovat i komisař Ch.McCreevy, který má v Evropské komisi na starosti vnitřní trh a služby. Pan komisař by rád v tomto a příštím roce pokročil kupředu ve vytváření jednotného unijního prostředí pro patenty. To by mělo zabezpečit jednodušší a dostupnější patentovou ochranu, platnou v celé Evropské unii. Diskutuje se o jednotném rámci pro práva akcionářů podnikatelských subjektů a také o zjednodušení právního prostředí a regulací pro malé a střední podniky.

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)