Týden v Evropském parlamentu 23.4. - 26.4.2007

Plenární zasedání ve Štrasburku nemělo tentokrát na svém programu žádné žhavé evropské téma, a tak probíhalo vcelku poklidně. Poklid narušil snad jen místy poněkud hlasitý konflikt kolem ohlášeného problému s mandátem polského poslance B. Geremeka. Ten jak se jak známo odmítl podrobit novému polskému „lustračnímu zákonu“. Hrozí mu tedy, že bude ve své zemi prohlášen za neschopného poslanecký mandát zastávat. Proti takovému přístupu polské vlády se v Evropském parlamentu zvedla vlna protestů. To se samozřejmě nelíbilo poslancům za polské vládní strany, kteří proti podobným postojům Evropského parlamentu hlasitě protestovali. Zdá se, že náš Legislativní výbor bude mít zase jednou zajímavé mandátové téma.

Z témat, která byla podrobena hlasování, mne zaujala tři. Tím prvním bylo stanovisko Parlamentu k unijnímu nařízení, které má definovat „Léčivé přípravky pro moderní terapii“. Již projednávání ve výborech bylo hodně konfliktní, protože fundamentalistická křesťanská lobby chtěla tento bod využít k legislativnímu demonstrování svých etických výhrad v oblasti moderních biotechnologií. Byla předložena celá řada pozměňovacích návrhů, které zpochybňovaly využívání embryonálních tkání. Některé tyto návrhy se snažily speciálně v této normě zakázat produkování „chimér“, které by kombinovaly genetický materiál a buněčné tkáně lidí a zvířat. Podobné věci však hodně přesahují prosté nařízení o léčivých přípravcích, vzniklých na základě moderních biotechnologií. Nařízení samozřejmě obsahuje ustanovení, podle kterého mohou členské státy vlastními zákony zapovědět využívání embryonálních tkání v těchto technologiích. Některé členské země podobné restrikce poměrně nedávno zakotvily. Patří k nim zejména Německo, Polsko, nebo Irsko. Spory se také týkaly složení a kompetencí odborné komise, která bude tyto biotechnologické léčivé přípravky posuzovat a dohlížet na jejich používání.

Druhým konfliktním bodem byl návrh směrnice, která má posílit a uvnitř EU do jisté míry harmonizovat trestní postihy deliktů proti ochraně duševního vlastnictví. V původním návrhu Komise byly do směrnice zahrnuty i patenty. To se naštěstí již ve výborech podařilo odstranit. Postavit tak ryze obchodní věc, jakými jsou patenty, pod kompetenci trestního práva, to by bylo hodně povážlivé. Směrnice tak zaměřila svou pozornost na delikty proti autorskému právu, ochranným známkám a průmyslovým vzorů. Tyto delikty samozřejmě jak uvnitř Evropské unie, tak celosvětově, představují velký ekonomický problém. A to zejména takové delikty, které jsou páchány ve velikém rozsahu, a na jejichž organizování se podílí organizovaný zločin. Komise při konstrukci směrnice vychází ze stanoviska Evropského soudního dvora, které předpokládá, že Evropská unie by měla mít k ochraně svých vážných zájmů také nějaké trestně právní kompetence. Směrnice pak má být pokusem k prolomení se do svrchované kompetence členských států v oblasti trestního práva. Předpokládá se, že členské země budou povinny trestat uvedené delikty tresty odnětí svobody „v trvání maximálně čtyři roky“. A nebo peněžitými tresty ve výši „maximálně 300 000 EUR“. Hlavní problémy vznikají při posuzování závažnosti konkrétních deliktů. Mnoho z nás se obává, že Směrnice bude zneužívána k trestání malých „stahovačů“ nejrůznějších hudebních a audiovizuálních materiálů Zejména je zde ovšem otázka, jestli se kýžené harmonizace a účinného trestání zločinů proti duševnímu vlastnictví nedalo dosáhnout důslednějším uplatňováním toho, co již EU má k dispozici. Tedy zejména mezinárodní dohody TRIPS a jiné směrnice, která na toto téma začala platit někdy v loňském roce. Není to poprvé, kdy se byrokracie EU snaží kodifikovat něco, co již v nějaké podobě unijní legislativa již upravuje.

Evropský parlament také schválil výzvu, která nabádá polské vládní představitele, aby se vystříhali diskriminace sexuálních menšin, zejména tedy samozřejmě homosexuálů. Jak ujišťují polská oficiální místa, nejde zde o diskriminaci, ale o hlasité vyjadřování osobních postojů některých politiků, kteří jsou kritičtí k homosexualitě a k jejím projevům ve společnosti. Je pozoruhodné, že tyto antihomosexuální projevy u našich severních sousedů inspiruje vesměs katolický náboženský fundamentalismus. Je to ovšem na druhé straně právě katolický klérus, který má s homosexuálními delikty svých kněží tradičně poměrně značné problémy. Po rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, který nedávno odsoudil nedostupnost lékařsky indikovaného potratu v Polsku, jde v krátké době o druhé kritické gesto Evropy, zaměřené proti extrémním projevům náboženského fundamentalismu. Tyto projevy myslím jisté korekce zasluhují.

Uvnitř Evropského parlamentu byla oficiálně ustavena skupina, která podporuje svobodný Irán, a tedy politické Národního hnutí odporu. Zdá se nám totiž, že euroatlantická civilizace v polemice s iránským režimem mulláhů zapomíná na podporu demokratické opozice. Přitom podpora opozičních sil uvnitř země ai v zahraničí je vlastně jedinou rozumnou alternativou hrozící vojenské konfrontace. Vedoucí osobnost iránské opozice v emigraci, paní Rajáví, byla nedávno přijata EPP-ED skupinou v Evropském parlamentu. Její podpora ze strany početné skupiny poslanců je tedy myslím logická.

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)