Týden v Evropském parlamentu
19. - 23.5.2008

V uplynulém týdnu jsem nemohl být s kolegy na pravidelném plenárním zasedání ve Štrasburku. S delegací Evropského parlamentu jsem se zúčastnil pozorovatelské mise v Gruzii. Gruzínské parlamentní volby byly letos sledovány s velkým zájmem. Prezidentské volby na počátku roku vyhrál sice Michail Saarkašvili již v prvním kole, jeho vítězství však provázely demonstrace opozice a četné obviňování z volebních manipulací.

V hlavním městě Gruzie, Tbilisi, jsme se setkali nejen s představiteli vládní strany (Sjednocené Národní Hnutí), ale také s předáky významnějších opozičních stran.

Zástupce Evropské Rady v Gruzii Per EKLUND při úvodním „brífingu“ zdůraznil, že opozice je v Gruzii hodně roztříštěná, a že se obecně předpokládá, že vládní strana dostane ve volbách více než polovinu hlasů. Setkání se zúčastnil také velvyslanec České republiky v Gruzii Ivan JESTŔÁB. Působil na diplomatické misi v Srbsku a má pocit, že situace v Gruzii se hodně podobá té vzrušené atmosféře, která panuje v Srbsku kolem Kosova a Černé Hory. Není asi pochyb o tom, že Saarkašviliho hnutí udělalo pro společenské a ekonomické změny v Gruzii mnoho pozitivního. V zemi se však lidem nežije právě lehce. Platy a důchody nejsou veliké a ceny mnohdy vyšší než ve staré dobré Evropě. Země trpí konfliktními poměry v Abcházíí a Jižní Osetii. Spory s Ruskem jsou zhoršovány také tím, že v Gruzii žije dnes nejméně 300.000 uprchlíků, kteří přišli po ruském záboru Abcházie. Nikdo zde nevěří tomu, že by se vztahy s Ruskem mohly v krátké době zlepšit. Gruzie se však rozhodně nedostane kupředu nějak „na truc“ Rusku. K nějaké dohodě nakonec buse muset dojít. Bude to však trvat dlouho. Opozice jak se zdá žádnou proruskou kartu nehraje. Ani předák levicové „Dělnické strany“ nic podobného neuváděl.

Vláda a vládní strana dělaly všechno pro to, aby parlamentní volby proběhly pokud možno v klidu a za kontrolovaných podmínek. K transparentnosti voleb přispívala také masová účast pozorovatelů z různých organizací. Z Evropského parlamentu přijelo sedm poslanců a několik úředníků. Potkal jsem zde zástupce z národních parlamentů, mezi jinými také z České republiky.

Společným znakem opozičních politiků byly neustálé stesky na dominanci vládní strany a na obtížný přístup k masmédiím, zejména k televizi. Nikdo z těchto lidí se však nepochlubil nějakou alternativní v volební kampaní. I opozice se jak se zdá soustředila především na billboardy a televizi. Chyběly osobní kampaně, chyběly letáky, chyběly nějaké masovější snahy, oslovit voliče alternativními plakáty a placenou inzercí v novinách. Za této situace se mně zdálo, že opozice až příliš spoléhá na hrozby masovými demonstracemi po volbách, pokud tyto nedopadnou pro ni příznivě.

K významným gruzínským politikům patří také Nino Buržanadze, předsedkyně Parlamentu. Ta odstoupila před volbami z kandidátky vládní strany. Své rozhodnutí odmítla jakkoliv komentovat. Jistě tím zasadila vládní straně nemalý kopanec. V rozhovoru s naší delegací prohlásila, že je nějak „otrávená“ politickými poměry a hodlá se v budoucnosti angažovat spíše v nějaké nevládní organizaci. Své voliče prý nabádá, aby k volbám šli. Koho z volebního spektra podporuje, když nepodpořila vládní stranu, to nám nesdělila.

Naše skupina byla vyslána pozorovat průběh voleb do Batumi, což je přístavní město u pobřeží Černého moře, hlavní město gruzínské provincie Adžara. V průběhu volebního dne, což byla středa 21,května, byl v zemi den pracovního klidu. Naše kontroly nezjistily na deseti volebních místech žádné hrubé nedostatky. Před jednou z volebních místností jsme byli svědky vzrušené hádky mezi zastánci vládní strany a opozice. K narušení průběhu voleb však nedošlo. V jiné místnosti reklamovalo několik občanů snahu volit, ale nebyli uvedeni na volebních seznamech. Ukázalo se, že jde o uprchlíky z Abcházie, kteří v prezidentských volbách sice volili v Batumi, pak se však odstěhovali na jiná místa, kde nebyli do volebních seznamů zapsáni a v Batumi byli vyškrtnuti. Podobné nesrovnalosti ve volebních seznamech jsou čas od času i v zemích Evropské unie a svým počtem nemohly zásadně volby ovlivnit.

Na závěrečném setkání pozorovatelů bylo konstatováno, že volby proběhly mnohem transparentněji, než tomu bylo ve volbách prezidentských. Některé agentury přinesly zprávu, že volby asi vyhraje s velkou převahou vládní Hnutí. Okamžitě se ohlásily snahy po svolání masových demonstrací v hlavním městě. Některé zprávy hovořily o tisícovce lidí před Sportovní halou. Lidi tam sice přišli, ale hlavně proto, aby sledovali utkání finále Ligy mistrů v kopané na velkoplošné obrazovce. Do mého odletu z Tbilisi v pátek ráno se zde žádné početnější demonstrace nekonaly.

Pokud se potvrdí, že vládní Hnutí získalo ve volbách opravdu více než 60% hlasů, pak je zřejmé, že s jeho podporou to rozhodně v zemi není tak zlé, jak naznačovali předáci opozice. Současně je velmi pravděpodobné, že se toto transformační hnutí bude v budoucnu nějak více strukturovat a dělit na definované politické frakce. To ukáže čas. Každopádně lze prezidentu Saarkašvilimu a jeho lidem blahopřát k volebnímu úspěchu, jehož rozměry se dozvíme až za několik dní po zveřejnění definitivního výsledku předčasných voleb.

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)