Týden v Evropském parlamentu
20.10. - 25.10.2008

Plénum ve Štrasburku se konalo poprvé po delší přestávce, vynucené srpnovou havárií střechy velkého zasedacího sálu. Střecha byla rekonstruována a prý je dnes bezpečná, stejně jako ostatní prostory veliké štrasburské budovy.

Na začátku schůze vyslovili poslanci souhlas se jmenováním nové komisařky Evropské Komise. Stala se jí baronka Catherine Ashton. Nahradila komisaře Petera Mandelsona, který se stal členem britské vlády.

Schvalovaným tématům jednoznačně vévodil rozpočet EU na rok 2009. Parlament dokázal poněkud navýšit původní návrhy, což někteří hodnotí jako velký úspěch. Protože však europoslanci za rozpočet nenesou žádnou zvláštní odpovědnost a zcela jistě nemají žádnou tiskárnu na peníze, jde spíše o soupis zbožných přání. Konec konců právě probíhající globální ekonomická krize může i ta nejlepší přání změnit.

Schválen byl také program „Bezpečnější Internet“ (Safer Internet Plus). Program má šířit poznatky o možných rizicích, která Internet přináší zejména ve vztahu k dětem a mládeži. V letech 2009 - 2013 Evropská unie vynaloží na tento program víc e než padesát milionů EUR. Deklarovaná priorita programu má být monitorování dětské pornografie a prevence pohlavního násilí a zneužívání. Protože Internet je médium, které mladí lidé stále častěji využívají jak k hledání zábavných i poznávacích dat, tak k vzájemné komunikaci. Jde tedy o akci nepochybně užitečnou.

Zajímavý text připravila Komise. Týká se uplatňování některých pravidel ve věcech manželských. Zejména se zabývá postupy při rozvodových řízeních a sporech o děti u mezinárodních manželských a rodičovských párů. Zejména se má ustanovit možnost, aby taková dvojice po vzájemné dohodě a důkladném poučení vybrala pro svou soudní při ten stát, který je jim po všech stránkách nejblíže. Při veliké různorodosti rodinného práva v různých členských zemích nejde jistě o volbu tak docela jednoduchou. Problém ovšem spočívá právě v té nezbytnosti dohodnout se. Obávám se, že rozhašteřené dvojice právě té dohody většinou moc schopné nejsou.

Při projednávání závěrů poslední Evropské Rady promluvil k poslancům stávající předseda Rady, francouzský prezident Nicolas Sarkosy. Věnoval se nejvýznamnějším otázkám současnosti, ke kterým summit zaujal stanoviska. Především jde o globální ekonomickou recesi. President konstatoval, že Evropská unie ukázala, že je schopna jednotného postoje v takových případech, jako je hospodářská recese. Nicméně Evropská unie musí vytvořit nové a kompetentní kontrolní instituce, které budou vykonávat účinný dohled nad bankami a kapitálovými trhy. V této souvislosti použil několikrát termín „ekonomická vláda“. Bude prý sestavena z premiérů členských států eurozóny. Ve vztahu k situaci v Gruzii Sarkosy řekl, že Evropská unie je ochráncem územní celistvosti Gruzie a musí být zcela jednotná ve vztahu k Rusku. „Klimatický balíček“ bude prý stále prosazován. Ekonomická recese na tom nemá nic změnit. Nicméně dnes si už vrabci na střeše šeptají, že závazky, vyplývající z klimatického balíčku budou muset být změkčeny a některé indexy odloženy i několik roků. Uvidíme v příštích měsících. Francouzský prezident je také velikým zastáncem co nejdřívější ratifikace Lisabonské smlouvy. Patří k těm evropským politikům, kteří se domnívají, že přijetí ústavního textu nějakým zázrakem rázem vyřeší většinu stávajících unijních problémů. Pro tyto reprezentanty hlavního politického proudu v EU by prý bylo optimální, kdyby se Lisabonská smlouva ratifikovala ve všech členských státech ještě před volbami do Evropského parlamentu. Vzhledem k situaci v Irsku je to ovšem velmi málo pravděpodobné.

Evropský parlament udělil také výroční cenu „LUX 2008“ pro nejlepší evropský filmový snímek. Oceněni byli belgičtí tvůrci filmu „Mlčení Lorny“. Mezi tři nejlepší filmy se dostal také český snímek „Občan Havel“.

Parlament oslovil také vysoký představitel OSN pro „Alianci civilizací“, bývalý portugalský president, socialista Jorge Sampaia.. Přednesl poselství generálního tajemníka OSN. Ve svém projevu pak nejvíce pozornosti věnoval multikultuiralismu a vztahu Evropanů k islámu. Snažil se chápat multikulturalismus jako bezproblémovou záležitost. Lidé žijí pod falešnou představou o tom, že Evropané jsou ve vztahu k islámu přehlíživí a nechápaví. Islámské věřících považuji šmahem za radikály a nebezpečné teroristy. Jeho organizace moderuje zejména vzájemné kontakty mladých lidí, kulturní akce a vzdělávání. Přesto však připustil, že mezi muslimy a Evropany zeje dnes „hluboká propast“, která se spíše prohlubuje, než aby ustupovala. Použil hezkého výrazu „glokální přístup“. Jde prý o projevy globálních problémů na regionální úrovni.

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)