Týden v Evropském parlamentu
15. - 19.12.2008

Plenární zasedání ve Štrasburku probíhalo ve znamení končícího francouzského předsednictví. A rovněž samozřejmě ve znamení nastupující celosvětové ekonomické recese.

Z hlasovaných bodů asi největší rozruch vyvolal "klimatický balíček", ve kterém se rozhodovalo zejména o obchodování s povolenkami na emise sodovkového plynu CO₂ a o definitivní podobě emisních norem pro osobní automobily. Francouzské předsednictví se může pochlubit tím, že v ekologické politice EU bylo dosaženo všemi státy vcelku přijatelného kompromisu. Na poslední chvíli se sice snažili dosažený kompromis zpochybnit někteří němečtí poslanci, ale nebyli úspěšní. Ono se zdá, že právě německá ekonomika na prodeji povolenek nejvíce prodělá. Může za to především velkorysá německá ekologická politika, kterou paní kancléřka Merkelová rozjela ve stylu "ať to stojí co to stojí, my bohatí Němci na to přece máme". Dopočítávání však ukazuje, že ani bohatá spolková republika není nevyčerpatelným zdrojem prostředků. Vůbec se zdá, že hrozba celosvětové ekonomické krize velmi pomohla držet ekologické programy při zemi, v mezích, které je možné ještě považovat za ufinancovatelné. Výrobci automobilů se dušují, že schválený náběh emisních limitů jejich situaci nezhoršuje.

Hlasovalo se také o návrhu Směrnice o pracovní době. Přes deklarovanou tendenci k flexibilitě evropská levice prosadila maximální pracovní dobu 48 hodin týdně. Do pracovní doby by se měly započítávat také všechny pohotovosti. Bude-li ta směrnice nakonec platit, může to znamenat výrazné problémy v některých profesích. Také u nás jsou známé konflikty a dohady kolem pohotovostních služeb lékařů a jiných pracovníků. Parlament hlasoval také o některých finančních záležitostech, zejména o opravném rozpočtu pro rok 2008 a definitivním rozpočtu pro rok nastávající.

Štrasburk navštívil místopředseda vlády Alexandr Vondra. Sešel se krátce s většinou českých europoslanců, aby prezentoval definitivní podobu priorit českého předsednictví. Jsou jimi ekonomika, energetika a zahraniční vztahy EU. Jednotlivé rezorty jsou na předsednickou agendu připraveny, stejně tak vláda. Hlavní akce mají již svůj harmonogram.

Před poslanci vystoupil také francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Pronesl státnický projev, ve kterém sebe a francouzské předsednictví pochválil. Popsal velmi plasticky všechny nečekané problémy, které museli Francouzi v době svého předsednictví řešit: odmítnutí Lisabonské smlouvy v Irsku, konflikt mezi Gruzií a Ruskem, nastupující ekonomická recese, spory o ekologickém balíčku, nejednotné názory na azylovou a imigrační politiku. Uvedl doslova: "Pokusil jsem se změnit Evropu, zatím však Evropa změnila mne". Opravdu se zdá, že francouzský prezident je dnes jiný než na počátku předsednictví. Je opatrnější, méně rozhodný v prosazování reforem, sociálně odpovědnější. Ve vztahu k českému předsednictví se vyjádřil pozitivně, věří nám.

Sacharovovu cenu, kterou Evropský parlament každoročně uděluje za svobodu myšlení, dostal pro rok 2008 čínský aktivista a disident Hu-Ťia. Protože laureát je toho času ve vězení, promluvila k poslanců v jeho zastoupení jeho manželka. Mimo jiné uvedla, že poměry v Číně se pomalu, ale přece jen zlepšují. Režim však stále pronásleduje aktivisty, kteří mu připomínají jeho vlastní zákony a závazky v oblasti lidských práv. Konec konců my dříve narození si ještě pamatujeme , jak váhavě se komunistická diktatura stavěla k lidským právům i v době, kdy už byl jen otázka času její konec. V Číně zatím rozhodně nikdo konec komunistického režimu neodpočítává. Tlak mezinárodní veřejnosti může samozřejmě situaci disidentů poněkud zlepšit. Naposledy jsme to viděli před pořádáním pekingské olympiády.

Evropský parlament navštívila také předsedkyně Iránského hnutí odporu, paní Mariam Rajáví. Byla doprovázena skupinou několika poslanců jordánského parlamentu. Parlament Jordánska zcela nedávno schválil rezoluci, která upozorňuje na vážnou situaci bojovníků proti iránské diktatuře, soustředěným v iráckém městě Ashraf. Není pochyb o tom, že hlavní odpovědnost za bezpečnost těchto lidí nese dnes armáda spojenců, kteří svrhli irácký režim a snaží se v zemi ustavit stabilnější demokratické poměry. Situaci v Ashrafu byla prozkoumat také skupina několika poslanců Evropského parlamentu. Město samo je prý v dobré kulturní a ekonomické kondici. Panuje zde však nejistota, protože americká armáda se plánuje do konce roku stáhnout. Jordánský parlament, a také skupina europoslanců se obracejí na americkou vládu a OSN s upozorněním, že slabá irácká armáda a bezpečnostní síly samy nebudou zřejmě dostatečnou garancí bezpečnosti zcela neozbrojených obyvatel Ashrafu.

Hnutí iránských mudžahedínů (MPOI) vyhrálo již šestý soud v Evropě, který odmítl jejich klasifikaci jako teroristické organizace. Poslední takový rozsudek vynesl Evropský soudní dvůr v Lucemburku, když konstatoval, že odpor proti diktátorskému režimu nelze považovat za terorismus. Zejména francouzská vláda toto stanovisko nejvyššího evropského soudního orgánu odmítá vzít na vědomí. Irán je zdrojem plynu a nafty, což se zdá u některých unijních politiků hodně převažovat nad problémy, které režim mulláhů má s respektem k lidským právům a s transparentností svého jaderného programu. Poslanec Stevenson v té souvislosti hovořil o jisté tendenci Francie a jiných zemí k appeasementu (usmiřování diktátorů).

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)