Doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina CSc., poslanec Evropského parlamentu

Týden v Evropském parlamentu
4.3.2005

V Evropském parlamentu probíhala především zasedání politických frakcí a jejich orgánů.

Uplynulému týdnu dominovaly v EP diskuse o stavu a dalším pokračování procesu, známém jako "Lisabonská strategie". Původní úmysl evropských stratégů, dohnat a předehnat Spojené státy se postupně blíží realitě. Je evidentní, že se Lisabonskou deklarací nepodařilo přimět členské státy k výraznému navýšení prostředků, které jsou vydávány na vědu a výzkum. Většina navržených "reformních" proklamací se týká právě vědy a vzdělávání. Doporučuje se v této oblasti více a efektivněji investovat. Má se zlepšit výuka jazyků. Cílem je kvalifikovanější a vzdělanější obyvatelstvo a zvýšená konkurenceschopnost evropských služeb a výrobků. Je přitom veřejným tajemstvím, že větší dynamiku ekonomického vývoje EU brzdí především nákladný sociální model, případně zvaný "evropský", jakož i nepružné a svazující zákony, týkající se pracovního práva. V diskusích na toto téma jsem ani v kuloárech, ani na schůzích nezaslechl nic nového. Levice i pravice se naopak snaží ve svých návrzích "zachovat evropský sociální model".

Novou evropskou aférou je zjištění, že se z Rumunska do Británie dováží dárcovská lidská vajíčka. Rumunské dárkyně za odběr prý dostávají jeden tisíc britských liber. Na rumunské poměry částka jistě relativně vysoká. Nicméně za tyto peníze by v Británii dárkyně sháněli jen těžko. Přesto rezoluce, navržená poslanci, označuje tuto částku za příliš vysokou, která může rumunské ženy vykořisťovat. Zřejmě si neuvědomují, že to není kompenzace za nepatrnou zárodečnou buňku, ale za poměrně zdlouhavou, složitou a ne právě příjemnou proceduru. Ta spočívá v hormonální přípravě a v odběru zárodečných buněk laparoskopem. S přihlédnutím k uvedenému nejde tedy o vykořisťování, ale o poskytnutí kompenzace, která by v zemi příjemců mohla být označena za zcela minimální. Uvedený obchod má podle návrhu rezoluce britská vláda co nejdříve zamezit.

Obšírně se diskutoval také materiál Komise "Orientace podpory výzkumu v EU". V 6. rámcovém programu (2002 - 2006) bylo podáno tisíce grantových přihlášek, ze kterých byla vybrána a podpořena necelá pětina. Evropské prostředky přitom pokryly asi polovinu příslušných nákladů. Upřednostňují se přitom mezinárodní projekty, na kterých se podílí alespoň dvě pracoviště. Zcela jistě tedy neplatí, že hlavním kritériem úspěchu je kvalita projektu. Právě na kvalitu a efektivitu výzkumné a vývojové činnosti by měl být zaměřen příští rámcový program podpory výzkumu. Pokud bychom brali vážně Lisabonský proces, pak by už jen splnění jeho cílů znamenalo výrazné navýšení prostředků (na vědu a výzkum se předpokládá vydat asi 3% HDP členských zemí).

Výborem pro zaměstnanost a sociální věci byla předložena jakási zpráva o sociální situaci v EU. Autorkou zprávy je Ilda Figueiredo (Portugalsko, levicová frakce). Z údajů Eurostatu poslankyně zjistila, že sociální situace v EU není ideální. Roste nezaměstnanost, a to zejména u žen a mládeže. Existují velké rozdíly ve vyplácených mzdách a v kupní síle obyvatel mezi členskými zeměmi. Paní poslankyně se ve zprávě se vším vyrovnává ve 23 bodech, který její výbor nepříliš výraznou většinou nakonec schválil. Vše je třeba v Evropské unii "přepracovat" tak, aby bylo méně nezaměstnaných a méně sociálně potřebných. Mají se dodržovat lidská práva. Potřebný je "rozvoj soudržné a pro všechny přístupné společnosti .....". "Rozdělování vytvořeného bohatství tak, aby byl zajištěn blahobyt pro všechny....". A dál už čtenáře raději trápit nebudu. Toto svěží dílko evropských socialistů má spisové číslo A6-0035/2005 a sotva stojí za přečtení. I levicové strany dnes již často v EU chápou že je třeba "něco dělat" proti nákladnému sociálnímu systému. Že je třeba reformovat přetížené důchodové systémy, které se nepřizpůsobují stárnutí populace. O tom v materiálu není samozřejmě ani zmínka. Pevně doufám, že taková rezoluce plenárním zasedáním neprojde.

K poslancům Evropského parlamentu 1. března promluvil ve speciální videokonferenci prezident Tchajwanu, pan Chen Shui-bian. S Čínskou lidovou republikou vede jeho země setrvalý dialog. Tchajwan by rád získal podporu pro získání statutu pozorovatele ve Světové zdravotnické organizaci. Nedoporučuje rušit embargo na vývoz zbraní z Evropské unie do lidové Číny, protože komunisty vedená ČLR není ani po rozsáhlých reformách demokratickou zemí. Potlačují se tam rozsáhle lidská práva. Je zajímavé, že nepadlo ani slovo o Tibetu (výročí okupace Tibetu si v březnu připomínáme). Pan prezident se zmínil zejména o masovém pronásledování příslušníků náboženského hnutí Falun Gong. ČLR má k dispozici nejméně sedm set raket, které jsou schopny zasáhnout Tchajwan. Svoji bezpečnost dnes Tchajwan odvozuje zejména od postoje Spojených států a Japonska, které se opakovaně zasazují o stabilitu v asijském politickém prostoru. V Evropské unii vidí Tchajwan významného obchodního partnera. Nabízí spolupráci ve vědě, výzkumu i vzdělávání.

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)
 |  |  |  |

RSS, logo | Informační kanál RSS