Týden v Evropském parlamentu
17.6.2005

V legislativním výboru byla největší pozornost věnována hlasování o Statut poslanců Evropského parlamentu. Jde o poměrně jednoduchou normu, která přitahuje obrovskou pozornost zejména pro úpravu jednotného "evropského" poslaneckého platu. Lhůta pro podávání pozměňovacích návrhů byla proti zvykům, které zde panují, velice krátká. Přesto se sešlo neuvěřitelných 103 návrhů a šest návrhů na doprovodná usnesení. Výbor naštěstí většinu pozměňovacích návrhů zamítl, a tak jde na plénum návrh přibližně v té podobě, o jaké jsme zde již referovali. Diskuse nad touto normou nicméně ukazuje, že Evropská unie je hodně diferencované prostředí. Jednotlivé státy mají se zmíněným statutem každý nějaké jiné problémy. Parlamentem ta věc zřejmě projde, nicméně stále nad ní bude viset otazník a vážná hrozba finální nedohody v Radě. Jak jinak, problémy se budou týkat zejména navrženého jednotného platu. Pro některé země, a těch je většina, je příliš vysoký, pro jiné naopak příliš nízký.

Výbor pro kulturu a vzdělávání hlasoval o výborových verzích usnesení dvou materiálů. Prvním bylo hodnocení dopadů směrnice "Televize bez hranic". Zpráva konstatuje, že zavedení uvedené směrnice do praxe zvýšilo zastoupení evropské produkce ve vysílání televizních stanic v členských zemích. Nicméně je zřejmé, že kritéria, která pro plnění směrnice jednotlivé země přijímají, nejsou porovnatelná. Často chybí údaje zejména o satelitních a kabelových vysíláních. Některé země prý kvótu "evropské" produkce plní především vysíláním v dané zemi vzniklých děl, což některé poslance a úředníky Komise zneklidňuje. Komise nyní shromažďuje podklady a do konce roku má předložit konkrétní návrhy na novelizaci směrnice.

Dalším bodem, o kterém výbor hlasoval, byl stav a činnost tak zvaných "evropských škol". Jsou to základní školy, určené dětem evropských úředníků a diplomatů. Z popisu práce plyne, že je jich nejvíce v Bruselu, Lucemburku a v některých unijních metropolích. Jsou to školy, zřizované s finanční spoluúčastí EU, které mají vyučovat žáky v jejich mateřském jazyce. Pro nedostatek pedagogů s příslušným jazykovým vybavením se to samozřejmě ne vždy daří. Rodiče žáků těchto škol je prý dvakrát nechválí. Kvalita pedagogického sboru hodně diverzifikovaná, dětí je ve škole mnoho, takže vztah pedagogů k dětem je hodně neosobní. Tomu odpovídá i minimální počet dětí ve třídách, který prý činí 32.

Výbor měl rovněž možnost, vyslechnout zprávu komisaře Jána Figeľa o jeho pracovní koncepci. Komisař, který má na starosti kulturu, vzdělávání a sport, věnoval pozornost všem uvedeným aspektům. Těžištěm jeho zprávy byla práce na evaluačních kritériích pro vysoké školy v členských zemích. Právě kvalita a její hodnocení se ukazuje bolavým místem evropského vysokého školství. V neoficiální tabulce nejlepších vysokých škol celého světa se prý v první stovce umístilo jen asi třicet škol z Evropy. V první desítce byla z Evropy jedna jediná. To jsou samozřejmě silné argumenty, které vedou Komisi k zamyšlení nad prací evropského terciálního školství. Zatím se rozhodně nezdá, že by se investice do vědy a vzdělání v Evropské unii měly pronikavě zvyšovat. Činí v členských zemích něco přes 1,2% HDP, a do kýženého stavu 2-3%, který predikovala známá Lisabonská deklarace je tedy stále hodně daleko.