Proč vládní licence prostitutkám?

PRÁVO, 5.09.2005

Náměstek ministra vnitra Miloslav Koudelný mne ve svém článku (Právo 15. 8.) obviňuje z toho, že svými argumenty komplikuji přijetí bohulibého zákona o prostituci. Ten zákon připravuje resort, v jehož vedení pan náměstek působí, již řadu roků. Po stejnou dobu také proti tomu zákonu argumentuji myslím vcelku logicky. Tím se ovšem ani náměstek, ani jeho resort nikdy neobtěžovali zabývat. Protože hlavním argumentem pro přijetí zákona je údajné blaho obcí a měst, dovolím si nejprve polemizovat s tvrzením, že zákon na jejich situaci něco změní. Je myslím ostudnou skutečností, že české policejní orgány nebyly dodnes schopny vytlačit z veřejnosti přístupných míst okázalé nabízení sexuálních služeb. Jakž takž to dovedu pochopit na odlehlých silnicích v příhraničí. Zcela jistě však nikoli třeba v centru hlavního města nebo v jiných větších sídlech a obcích.

Vždyť takové okázalé nabízení sexuálních služeb je trestným činem výtržnictví "jak vyšitým". Proč jej nedokážou české orgány činné v trestním řízení ani identifikovat, ani účinně trestat, to vědí jen ony. Myslím, že úvahy o korupci jsou zde více než na místě. Pokud někomu chybí explicitní pojmenování takového deliktu, pak by myslím stačilo drobnou novelou vtělit do trestního zákona ustanovení, že výtržnictví se dopouští také ten, kdo na místě veřejnosti přístupném nabízí (nebo poptává) sexuální služby.

Pan náměstek se dopouští velikého omylu, když tvrdí o prostitutkách a prostitutech, že "ti lidé se svému povolání nevěnují z jiného důvodu než pro zisk...". Asi nikdy neslyšel o obchodu s lidmi a o vztazích mezi pasáky a prostitutkami. Ostatně i nabídka "bezpracného" zisku je svého druhu nátlak. Pan náměstek nijak neupřesňuje, v čem by naší chrabré policii ten zákon usnadnil potlačování kuplířství a novodobého otrokářství. Ty věci jsou trestné již dnes a snad se občas i trestají. Lex specialis o prostituci uplatnění sankcí v této oblasti spíše zkomplikuje.

Argument o placení daní je zavádějící, protože zavedení zákona a dohled nad jeho prováděním budou zcela jistě nákladnější než případné daňové zisky. Legalita takového podnikání, byť za specifikovaných podmínek, otevře cestu k zaměstnávání prostitutek v řádném pracovním poměru.

Pan náměstek a jeho resort jistě již vědí, jak budou v této zvláštní oblasti řešit nemoci z povolání, invalidní důchody a podpory v nezaměstnanosti. Jak budou sankcionovat prostituta či prostitutku, kteří, vybaveni vládní licencí, odmítnou obsloužit toho či jiného zákazníka nebo jej "obslouží" nedbale a nedokonale. Spíše do humoristické kategorie patří pak úvahy o aplikaci Zákoníku práce, třeba jeho ustavení o sexuálním obtěžování na pracovišti, u této kategorie zaměstnanců. Přestaňme si hrát na pokrytce a přiznejme si, že z prostituce prostě nikdy nebude klasické povolání ani klasické řemeslo. Povinností státu je myslím především minimalizace škodlivých a nebezpečných záležitostí, které prostituci provázejí. Tedy účinně sankcionovat ty, kteří nabízením a konzumací sexuálních služeb budí veřejné pohoršení. Důslednou výchovou a osvětou vychovávat občany k bezpečnějšímu sexu.

K tomu samozřejmě patří i poučení o tom, že kdo nabízí nebo konzumuje prostituční sex, koná věc nebezpečnou, která může ohrozit jeho i jeho blízké. Vytvořením státem "garantované" fikce jakési čisté a bezpečné prostituce způsobíme pravý opak. Přísně a důsledně trestejme kuplíře a pasáky, stejně jako obchodníky s lidmi, tedy přesně tak, jak nás k tomu zavazují příslušné mezinárodní konvence.

Není pravda, že neutěšená situace nemá alternativu. Tou je důsledná a aktivní práce Policie ČR a strážníků na úseku veřejného pořádku. Mám za to, že novela trestního zákona, kterou navrhuji v úvodu, není k tomu nezbytná, pokud však někdo nějaký zákon o prostituci potřebuje, pak přijetí takové novely ve znění paragrafu o trestném činu "výtržnictví" je jistě menším legislativním oříškem než komplikovaný (hloupý a zbytečný) zákon, který lidé na ministerstvu vnitra tak dlouho a marně prosazují.