Týden v Evropském parlamentu
2.9.2005

Poslanci EP se sešli na první jednání výborů a politických klubů po prázdninové přestávce. Většina agendy se týkala přípravy na plenární zasedání ve Štrasburku, které začíná 5.září.

Výbor pro kulturu a vzdělávání se zabýval zejména materiálem, který hodnotil evropskou spolupráci při zajišťování kvality vysokoškolského vzdělání. Materiál nabádá členské země, aby při hodnocení vysokých škol maximálně využívaly mezinárodních hodnocení a akreditací. Instituce, které akreditují vysokoškolské vzdělávací programy, budou vedeny v jednotném evropském registru. Výbor diskutoval také Integrovaný akční program celoživotního vzdělávání. Evropskou komisí navrhovaný rámec poslanci změnili tak, že celková částka pro realizaci programu byla zvýšena o více než milión EUR tak, aby příspěvek pro mobilitu studentů bylo možné zvyšovat v průběhu let 2007 - 2013 z 230 na 350 EUR měsíčně.

Program Kultura 2007 stanovuje zásady kulturní politiky EU pro roky 2007 - 2013. Výbor navrhuje některé změny, které mohou zlepšit dostupnost evropských prostředků v oblasti kultury. Doporučuje se na příklad zvýšit možné procento spolufinancování projektů ze strany EU z 50 na 70%.

Pracovní skupiny naší politické frakce (EPP-ED) diskutovaly některé materiály dosti bouřlivě. Zprávu o diskriminaci podle pohlaví ve zdravotnictví vypracovala Eva-Britt Svensson z frakce zelených a levicových poslanců. Materiál tak nese všechny nectnosti extrémně levicového přístupu ke zdravotnictví. Členské státy nabádá materiál k neuvěřitelným samozřejmostem. Třeba aby zabezpečily dostupnost mamografických vyšetření, aby se zabývaly prevencí a léčením osteoporózy a endometriózy, aby se zbytečně neprováděly císařské řezy, a podobně. Člověk se jen diví, proč že se podobnými věcmi Evropský parlament vůbec zabývá. Materiál má navíc jen čistě deklaratorní povahu. Zajímavé bylo, že slovenská poslankyně Záborská (KDH) zareagovala velice hostilně na termín "reprodukční práva", který v textu našla. Pravila, že taková práva nejsou v souladu s politikou evropských lidovců, a proto doporučila text zamítnout. Ne že by tím vznikly nějaké škody, jen ten motiv pro negativní hodnocení je zvláštní. Definice reprodukčního zdraví, jak ji podává Světová zdravotnická organizace není prý v souladu s politickým názorem kolegyně Záborské a jejích lidoveckých kolegů.

Chystá se také zpráva Evropského parlamentu o možnostech ochrany lidské důstojnosti, ochrany mládeže a dětí před negativními vlivy z audiovizuální oblasti a z informačních technologií. Materiál obsahuje doporučení, která by mohla zabránit tomu, aby dospívající a děti byli vystavováni vlivu pornografie, rasismu, nebo ideologicky či jinak motivované nesnášenlivosti. Protože je velice obtížné cenzurovat moderní masmédia a Internet, je třeba více pozornosti věnovat výchově, a to jak dětí, tak jejich rodičů.

Hodně se diskutuje o návrhu změn směrnice, která reguluje ochranu lidí pře neionizujícím zářením. Protože mezi taková záření patří i sluneční svit, dostali jsme se do poněkud humorné situace, kdy evropská směrnice má předepisovat, jak se lidé mají chránit před sluníčkem. Zdravý rozum jak se zdá nakonec zvítězí, a směrnice se bude zabývat jen lasery a podobnými zdroji neionizujícího záření.

Významným příkladem nekontrolované omnipotence některých evropských poslanců je návrh deklarace, která se snaží reagovat na recentní požáry a záplavy ve střední a jižní Evropě. Jistě je třeba vyslovit soustrast obětem přírodních katastrof. Jistě potřebujeme fungující systém krizového řízení v případě rozsáhlých přírodních katastrof. Nicméně tyto věci musí být primárně zodpovědností členských zemí, kterým ostatní země mají podle svých sil a možností pomáhat. Podle textu deklarace bude přírodních pohrom méně, pokud se bude řádně plnit Kjótský protokol. Souvislost přírodních pohrom s lidskými aktivitami je ovšem stále jen teorií. Počasí se měnilo i velice výrazně v době, kdy lidské aktivity byly nepatrné. Ani veliký Evropský parlament na tom zřejmě nemůže nic moc změnit.

Znovu se diskutuje členství Turecka v Evropské unii. Počátkem října mají být zahájeny předvstupní rozhovory s touto zemí. Mnoho politiků, zejména z Francie a Německa, se přitom členství Turecka obává. Navrhují proto tak nepodstatné úpravy postoje, jako je prohlášení, že ty předvstupní rozhovory mají "otevřený konec". Že tedy rozhovory nemusí nutně končit přijetím kandidátské země. To je ovšem taková samozřejmost, že už její navržení budí rozpaky. Někteří se také vracejí k výhradám, se kterými Turecko podepsalo přístupový protokol. Turecko jak známo neuznává subjektivitu řecké části Kypru, a trvá na sjednocení ostrova. Kyperská otázka se tak znovu stává aktuální a může být prubířským kamenem schopnosti Evropské unie, řešit opravdové politické problémy. Horečná diplomatická aktivita byla zahájena. Doufejme, že neskončí nějakou výraznější roztržkou s Tureckem. Byla by to velká chyba. Vztah Evropské unie k Turecku by měl dokázat naši schopnost multikulturálního soužití ve vztahu k muslimské zemi. Turecko je dlouholetým členem NATO a jeho vztahy s EU jsou již dnes vysoce nadstandardní. Je povinností evropských politiků, posilovat v tureckých občanech pocity sounáležitosti s evropským kontinentem. Nedohoda s EU by Turecko mohla posunout směrem k Asii, což zcela jistě není v souladu s našimi dlouhodobými zájmy.