Týden v Evropském parlamentu
12. - 16. 9. 2005

Typický bruselský výborový týden.

Výbor pro kulturu a vzdělávání se na svém zasedání zabýval některými zajímavými tématy. Byly schváleny definitivní zprávy o podpoře evropského audiovizuálního odvětví, a také o integrovaném akčním programu v oblasti celoživotního vzdělávání. V obou případech se výbor pokusil zavázat unijní instituce ke štědřejší podpoře pozitivních aktivit v členských zemích, a to zejména takových, které směřují k mezinárodní výměně programů a informací.

Proběhlo také slyšení k revizi směrnice EU "Televize bez hranic". Slyšeni byli experti některých organizací, zejména pak ENPA (European Newspaper Publishers´Association) a experti Evropské komise. Je zřejmé, že moderní vývoj poněkud zaskočil evropské plánovače kultury, kteří předepisují televizním stanicím přesné podíly "evropských"pořadů v jejich vysílacím čase. Platnost směrnice se má rozšířit i na kinosály a na nejrůznější aktivity, které zpřístupňují audiovizuální produkty všeho druhu. Je to však technicky velmi obtížné. Digitální technologie, šířené internetem a satelity umožňují však dnes tak širokou nabídku, a tak pružné volby programu, že je na ně směrnice mnohdy krátká. Moderní multikina nemusí nutně pracovat jen s klasickým filmovým materiálem, ale mohou stahovat filmová představení ze satelitních sítí. Digitální televize umožňuje nejen existenci celé řady lineárních vysílacích programů, ale také sestavování individuálních programů nelineárních. V těchto oblastech se velmi obtížně něco reguluje. Budeme vidět, jak se s tím evropští plánovači vyrovnají. Problém zde je nejen s případnou regulací obsahů, ale také s ekonomickými aspekty. V moderních pružných masmédiích bude stále obtížnější regulovat procento vysílacího času, který bude věnován reklamním účelům. A zde jde evidentně o velké peníze.

Předseda frakce EPP-ED H.G.Pöttering oslavuje šedesátiny. Zástupci poslanců za ODS panu předsedovi blahopřáli a předali mu při té příležitosti věcný a květinový dar (viz foto).

Poslanec Petr Duchoň otevřel v prostorách Evropského parlamentu výstavu fotografií a audiovizuálních záznamů, věnovanou výroční obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna 1968. Z výstavy několik fotografií (Zvěřina a Špidla...).

Právní výbor zahájil své jednání besedou s baronkou Asthon of Upholland, expertkou britského předsednictví ve věcech vnitřních a bezpečnostních. Nejvíce diskutovaným problémem byl požadavek na dlouhodobé archivování telekomunikačních dat, jak je v minulém týdnu před plénem Evropského parlamentu předložil britský ministr vnitra. Je zřejmé, že náklady na tuto operaci budou pro některé telekomunikační firmy neúnosné. Navíc se zdá,že budou pro jednotlivé státy různě vysoké. Baronka nás ujistila, že případné rozdíly v nákladech je Rada odhodlána nějak vyrovnat.

Chystá se směrnice o "mediaci" v obchodních záležitostech. tedy o takových postupech, kdy v případě sporu zprostředkovává vyjednávání nějaká třetí, na sporu nezúčastněná strana. Protože však ne všechny členské země mají "mediaci" jasně zákonnými prostředky upravenou, nezdá se, že by se v této věci daly očekávat rychlé pokroky.

Podobná situace je v oblasti pozůstalostí a závětí. V březnu 2005 byl o tomto problému publikován "Green Paper" Evropské komise. Občanské právo v jednotlivých členských zemí se výrazně liší, takže hledání nějakých jednotících prvků bude dlouhé a náročné. Týká se to dědictví, posledních vůlí, a samozřejmě také dědických daní. Jistě není jednoduché, když se zůstavitel, dědici, ale třeba i majetek o který jde, nacházejí každý v jiné členské zemi. Jindy může záležitost daleko přesahovat i hranice Evropské unie.

Právní výbor sice nemá ve věci směrnice, známé jako REACH hlavní slovo, nicméně také se tímto materiálem zabýval. Ta norma se snaží ustanovit jednotná evropská pravidla pro registraci, hodnocení, autorizaci a různá omezení při nakládání s chemickými látkami. Zřizuje také další z mnoha evropských úřadů, "Evropskou chemickou agenturu". Zejména parlamentní enviromentalisté se hodlají na této normě výrazně podepsat. Protože směrnice může velmi zkomplikovat život jak chemickému průmyslu v členských zemích, tak jiným průmyslovým podnikům, jsme v této věci velmi ostražití. V právním výboru se "zeleným" návrhům nedařilo. Uvidíme, jak tomu bude jinde. Není vyloučeno, že tato komplikovaná norma (má se týkat více než 30.000 chemických sloučenin!) nakonec nebude parlamentem vůbec přijata. Množství různých pozměňovacích návrhů je totiž enormní.

Mediálně pro nás asi nejsledovanějším bodem jednání právního výboru byla další rozprava nad žádostí českých úřadů o zbavení poslanecké imunity europoslance Vladimíra Železného. K první kauze nezaplacení cla za dovezený obraz přibyly před prázdninami další dvě kauzy. Členové výboru berou do úvahy obhajobu kolegy Železného, který tvrdí, že se stal obětí politického útisku a že všechna obvinění jsou vykonstruovaná. Jistě není možné tuto úvahu úplně odmítnout. Vyšetřování těch kauz se neskutečně protahuje a provázejí je nejrůznější podivnosti. Nicméně ani Evropský parlament zcela jistě není soudem, který by mohl objektivně a do hloubky posoudit všechny okolnosti těch případů. Poslanci jsou připraveni poskytnout kolegovi Železnému co nejširší prostor k naplnění jeho práva na spravedlivý proces, a to až do vynesení pravomocného rozsudku. Evropský parlament v podobném případě může využít výjimečného ustanovení, podle něhož poslanec je vydán k dokončení soudního řízení, avšak vymíní si, že poslanec nesmí být v jeho průběhu omezen na osobní svobodě. Myslím, že tento postup nejlépe odpovídá této podivné ukázce insuficience české justice, ale také postojům členů právního výboru k celé kauze. Podobný postup výbor zvolil také u jistého poslance z Kypru, rovněž stíhaného pro zcela nepolitické delikty. O svém definitivním závěru ve věci Železný rozhodne výbor na následujícím jednání počátkem října.

Kolega poslanec Milan Cabrnoch zorganizoval velmi zajímavý seminář o některých problémech péče o onkologické nemocné v "nových členských zemích". Hlavní slovo zde měl britský tým expertů, kteří zkoumali onkologickou epidemiologii, diagnostiku a klinickou péči v Polsku Maďarsku a Česku. Konstatovali, že nové členské země v mnohém za evropskou patnáctkou zaostávají. Česko z toho srovnání vychází vcelku nejlépe. Rozdíly jsou hlavně ve výskytu a úmrtnosti na karcinom tlustého střeva a karcinom plic. Rozdíly jsou někdy hodně výrazné. Je zřejmé, že v nových členských zemích je třeba věnovat větší pozornost včasné diagnostice, preventivním programům i budování specializovaných center, která jsou zárukou nejvyšší kvality a vzdělávacími centry pro lékaře i zdravotní sestry.