Týden v Evropské parlamentu
22.10.2004

V Evropském parlamentu se všechno připravovalo na nadcházející plénum ve Štrasburku. Tím nejdůležitějším bodem jednání bude schválení Evropské komise, kterou sestavil a povede portugalský sociální demokrat Barroso. Ještě před týdnem se zdálo být vše rozhodnuto. Evropská pravicová frakce EPP-ED a evropští socialisté, tedy dvě nejsilnější politické skupiny, byly dohodnuty na společné podpoře Barrosova týmu. Dvacet čtyři komisařů se svým šéfem jistě nepředstavuje skupinu politicky homogenní. Jsou zde přesvědčení socialisté i konzervativci a liberálové. Zdálo se, že obě nejsilnější frakce jsou odhodlány své kandidáty vzájemně podpořit. Parlamentními slyšeními prošli i kandidáti na komisaře, o jejichž kompetenci dalo by se s úspěchem pochybovat. Takovým jistě problémovým patří nepochybně i bývalý český premiér. Více se zde ovšem vzpomínal velmi slabý odborný i lidský výkon, který předvedl maďarský kandidát László Kovács. Tento kandidát na komisaře nejen prokázal, že vůbec nerozumí svému energetickému rezortu, ale také donedávna obhajoval třeba vstup „spojeneckých“ armád do Československa v roce 1968! Nicméně „hvězdou“ celého schvalování Komise zůstává nepochybně Rocco Buttiglione. Tento italský kandidát doběla rozpálil socialisty, liberály, zelené a mnohé další, a to svými deklaracemi v citlivých oblastech práv sexuálních menšin a sociálního postavení žen. Zdá se, že nyní již aféra Buttiglione žije vlastním životem. Nejde přitom v žádném případě o kandidátovu odbornou nezpůsobilost. Spíše vzniká otázka, proč tento hluboce věřící katolík nedokázal volit méně provokativní a méně radikální formulace směrem k homosexuálním spoluobčanům a k ženám. Není pochyb o tom, že přivedl šéfa nové Komise do svízelné situace. Nenastane-li nějaký obrat na poslední chvíli, zdá se, že nás ve středu čeká divoké hlasování, ve kterém do poslední chvíle nebude jasné, jak nová komise vlastně dopadne. Česká skupina třinácti poslanců ve frakci EPP-ED se rozhodla novou komisi podpořit.

Proč právě se právě homosexuálové a ženská práva stala tou rozbuškou a testem politické soudržnosti nově utvořené koalice mezi evropskými lidovci a socialisty? Jde o oblasti, které již dlouho zaměstnávají politology i filozofy. Když bylo dosaženo odkriminalizování a odmedicinalizování homosexuality, stala se požadavkem dne nepřípustnost diskriminace gayů a lesbiček. Že to zdaleka není pro všechny samozřejmé, o tom svědčí třeba dramatické diskuse kolem zákona o registrovaném partnerství osob stejného pohlaví v českém parlamentu. Katolická církev se vyznačuje hodně konzervativními postoji také ve vztahu k ženám. Co ostatně můžeme chtít od církve, která dodnes nutí své duchovní žít v celibátu a zakazuje kněžské svěcení ženám? Nicméně jde o církev vlivnou a v některých zemích hodně početnou. Poroto její příslušníky sotva můžeme vypudit někam na okraj politického života. Domnívám se tedy že i Rocco Buttiglione má nepochybně právo hlásat svá bigotní katolická přesvědčení. Jen by to měl činit podstatně diplomatičtěji a s větším ohledem na své momentální postavení.

Jisté je, že pokud Komise nebude schválena, máme se několik týdnů nač těšit. Zasedne Evropská rada a bude jmenovat nového (nebo staronového) šéfa Komise, který sestaví novou (nebo staronovou) skupinu a představí ji Evropskému parlamentu.

V pozadí za mediálně dominujícími politickými tanečky kolem nové Komise se zdá být druhý významný bod pléna. Tím je schválení nového rozpočtu Evropské unie. Projednávání rozpočtu v Evropském parlamentu nepřineslo žádné dramatické změny. Nebyl také přijat žádný pozměňovací návrh, který byl předložen českými poslanci. Podstatnější pro naše další osudy v EU se zdá vyjednávání o finančním rámci a rozpočtu pro období 2006 – 2013. Na diskuse o tomto rozpočtovém výhledu ustavil Evropský parlament přechodný a mimořádný výbor. Ten se bude věnovat sporům o to, jestli členské příspěvky budou pro další rozpočtové období sníženy (jak žádají bohaté země), nebo zvýšeny (jak žádají země ekonomicky slabší). Pro Česko by zřejmě bylo optimální, kdyby se příspěvky dramaticky nesnižovaly. Přece jen bychom ještě nějaký ten rok chtěli být spíše v roli rozpočtových příjemců, než v roli čistých plátců.

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)