Týden v Evropské parlamentu
12.11.2004

Uplynulý týden proběhl ve znamení komplikovaných jednání a dohadování před  dalším kolem schvalování nové Komise. Čile zasedala všemožná grémia. Všichni se snažili vyjasnit si pozice před klíčovým hlasováním ve Štrasburku v následujícím týdnu.

Zdá se, že frakce EPP-ED, která jednoznačně podporuje Barrosa ve funkci předsedy Komise, bude většinově hlasovat pro staronové složení týmu. Buttiglioni, který tolik rozčilil levicovou část parlamentu, odstoupil. Nově navržený italský zástupce bude zřejmě přijatelnější. Tím padla zřejmě největší překážka hladkého průběhu hlasování. Velkým problémem pro většinu pravicových poslanců nebude jak se zdá ani přítomnost bývalého maďarského komunistického pohlavára Kovácze v Barrosově týmu. Českým členům frakce ostatně rovněž nebrání v podpoře Komise poněkud nekompetentní Vladimír Špidla. Nejvíce dnes váhají poslanci z Maďarska, Polska a Velké Británie. Také česká skupina v EPP-ED si vzala čas na rozmyšlenou a bude se radit nejspíše ještě těsně před hlasováním.

Politické poměry v Evropském parlamentu jsou dosti zvláštní, když je hodnotíme zvyklostmi parlamentů národních. Tak na příklad dosud není jasné, jakou podporu vlastně může Barroso očekávat od socialistů a liberálů. Je zřejmé, že samotný klub EPP-ED na prosazení nové Komise nestačí. Jak to vypadá, budeme všichni s napětím očekávat výsledky volby. Dojde k ní nejspíše ve čtvrtek 18.listopadu v poledních hodinách.

Hodně času jsme v odborných skupinách strávili jednáním o tak zvaném "Lisabonském procesu". V parlamentu se projednává "Kokova zpráva" o plnění zmíněného lisabonského usnesení summitu EU. Šéfové členských zemí tehdejší patnáctky v roce 2000 vyhlásili, že do roku 2010 učiní z Evropské unie nejvíce prosperující oblast světa. Toto poněkud chvástavé prohlášení bylo přivítáno jako svého druhu program, vedoucí ke zvýšení vzdělanosti a produktivity v EU. Hlavním prostředkem k posílení konkurenceschopnosti evropského prostoru měly být zvýšené investice do vzdělávání, do vědy a výzkumu a do pokročilých průmyslových technologií. Zpráva, kterou o plnění "Lisabonského procesu" vypracoval tým, vedený někdejším nizozemským premiérem Kokem, nevyznívá nijak optimisticky. Některé země jistých pokroků dosáhly, jiné naopak. Zejména se nedaří zvyšovat investice do vědy a výzkumu tak, aby se alespoň přiblížily tomu, co je obvyklé třeba ve Spojených státech. "Kokova zpráva" doporučuje více konkrétních aktivit namísto dosavadní převahy deklarací a hesel. Pozoruhodné je, že až dnes někteří evropští politici začínají připouštět, že rozšíření EU o dalších deset členských zemí není změnou, která by zvýšila pravděpodobnost, že Lisabonská deklarace bude alespoň částečně naplněna. Spíše naopak, větší počet ekonomicky slabších států má zřetelné retardační účinky na ekonomický vývoj uvnitř Unie. Parlament na problémy, spojené s neplněním "Lisabonského procesu" reaguje typicky evropansky: navrhuje se vytvořit nový parlamentní výbor, který se má zabývat monitorováním všeho, co se plnění této deklarace týká.

Na výročí začátku bourání "Berlínské zdi" upozornila v Evropském parlamentu výstava fotografií německého reportéra Michaela Cramera. Z poslanců, kteří promluvili na vernisáži zaujal zejména polský Bronislav Geremek. Upozornil na to, jak rychle se v historické paměti lidstva vytrácí některá kdysi dominantní témata. Michael Cramer vystavil celou řadu fotografií, které porovnaly město, znetvořené betonovou zdí a město, které se této truchlivé demonstrace komunistické zvůle zbavilo. Z psychosociálního pohledu je zajímavé, že betonová zeď mezi západním a východním Berlínem sice zmizela, ale rozdíly mezi "Wessis" a "Ossis" v nejrůznějších ohledech nikoliv. Naposledy se projevily třeba značnou podporou nacionalistických a postkomunistických politiků ve východní části města.

Meziparlamentní delegace pro Japonsko zahájila pravidelné konzultace s japonským velvyslancem v Bruselu i s japonským konsulem ve Štrasburku. Je zřejmé, že vzájemné vztahy mezi EU a Japonskem jsou harmonické a mají dlouhou tradici. Japonsko bude sledovat s velkým zájmem zejména diskuse o evropské politice v oblasti životního prostředí a o ochraně duševního vlastnictví. Japonští přátelé si stěžují na značné problémy s porušováním patentové ochrany v čínském průmyslu. Tato otázka ostatně není omezena jen na asijské trhy, ale má globální rozměry.

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)