Doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina CSc., poslanec Evropského parlamentu

Týden v Evropské parlamentu
18.11.2004

Plenární zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku probíhalo stále ve znamení politické krize kolem nové Komise EU. Je evidentní, že po odstoupení R.Buttiglioneho ubylo v této věci emocí. Evropská pravice se jaksi dodatečně rozpomněla na své antikomunistické programy a začala atakovat pozici maďarského kandidáta Kovacse. Některé delegace dokonce do poslední chvíle hrozily, že Komisi s Kovacsem nepodpoří. Nejvíce samozřejmě ve frakci EPP-ED vadil poslancům z Maďarska. Hodně hlasitě protestovali i Poláci, kteří navíc silně prožívali odstoupení katolického kandidáta. Převážil však společný zájem, uvést do života konečně Komisi, která bude mít pravicového šéfa a převážně pravicově orientované členy. Od Barrosovy Komise si mnozí z nás mnoho slibují. Je třeba zásadním způsobem zjednodušit komplikovaná pravidla Evropské unie. Potřebujeme také uvolnit hospodářská i pracovně právní pravidla, která Evropskou unii svazují stále pevněji a brání rozvoji podnikání. Po několika letech uvidíme, jak si s těmito problémy nová Evropská komise poradila.

Proběhla nová slyšení kandidátů na komisaře. Byl jsem přítomen jak prezentaci kontroverzního Kovacse, tak většinově mnohem přijatelnějšího Itala Frattiniho. Kovacs při svém vystoupení neskrýval skutečnost, že patřil k politickým špičkám maďarského komunistického režimu. Zdůrazňoval však, že se hned jak to jen trochu šlo snažil režim liberalizovat a reformovat. Rakouští a němečtí poslanci zdůrazňovali, že to Kovacs byl jeden z těch východoevropských politiků, kteří pomáhali občanům NDR prchat do západní části Německa. Odborně Kovacs ani v novém portfoliu (daně a cla) nijak neoslnil. Neustále se zaklínal svým "evropanstvím", které je v EU dosti důležitou hodnotou, byť nikdo neví, co to vlastně přesně je. Frattini naproti tomu vystupoval mnohem sebevědoměji a jeho odpovědi poslance vesměs výrazně uspokojily.

Celá procedura "slyšení" jednotlivých kandidátů parlamentem je samozřejmě hodně sporná. Není asi dost dobře možné opravdu posoudit kvality kandidátů podle odpovědí na otázky před velkým plénem. Evropský parlament také nemá pravomoc neschválit jednotlivé kandidáty, ale hlasuje pro Komisi jako pro celek. Není pochyb, že za kvality kandidátů jsou odpovědné především jednotlivé národní vlády, které své kandidáty do Komise vyslaly. Předseda Komise J.Barroso si sotva mohl nějak příliš vybírat. Navíc je zřejmé, že postkomunistická vláda Maďarska odmítla svého problematického kandidáta nahradit někým přijatelnějším.

Hlasování nakonec dopadlo pro novou Komisi příznivě. Kolem konečného schválení proběhlo jen několik vzrušených výměn názorů. Jeden poslanec z frakce za Evropu národů neudržel své nervy na uzdě a zašel pobíhat po zasedací síni. Zklidnili ho sami jeho kolegové a kolegyně. Protože Komise dostala více než 400 hlasů je zřejmé, že ji podpořili mnozí poslanci z řad liberálů a socialistů.

Na pozadí dohadování o Barrosově Komisi bylo jednáno o některých ne právě nezajímavých tématech:

Podpořil jsem prohlášení poslanců EP k zahájení předvstupních rozhovorů s Tureckem. Je zřejmé, že přijetí Turecka do EU není v krátkém řasovém horizontu možné. Brání tomu ekonomické podmínky a zejména otazníky nad dodržováním lidských práv v této kandidátské zemi. Nicméně rozhovory je třeba zahájit, byť je zřejmé, že nebudou ani krátké ani jednoduché. Turecko čeká před branami EU již hodně dlouho a další odklady by mohly oslabit jeho integrační motivaci. oslabily by se tak politické motivy k nezbytným kulturním a sociálním reformám v zemi a mohly by posílit islamistické politické vášně v zemi.

Rotheho zpráva o situaci na Kypru patří také k zajímavým dokumentům. Situace na rozděleném ostrově zůstává problematické. Evropská unie se snaží ekonomicky pomáhat oběma stranám. Nicméně žádné kulantní "evropské" řešení nebylo zatím nalezeno. Členství řecké části Kypru v Evropské unii nijak neusnadnilo život v turecké části ostrova.. Skutečné sjednocení je i nadále v nedohlednu.

Deklarace Evropské unie o porušování lidských práv na Kubě vyzněla nakonec hodně proti komunistickému režimu. A to jen proto, že pravicová číst poslanců zablokovala pozměňovací návrhy socialistů a zelených, které se snažily pomoci Castrovi a jeho režimu.

Zpráva o obchodování zbraněmi s Čínou vyzněla k zachování dosavadního zbrojního embarga vůči čínskému režimu, který stále není zárukou jednoznačně odpovědné obranné a zahraniční politiky. Také zneužití dovezených zbraní proti vlastnímu obyvatelstvu je samozřejmě v Číně stále aktuální.

Témata, kterými se zabývala Evropská rada počátkem listopadu:

"Lisabonská strategie" je program všestranné modernizace a zefektivění Evropské unie, přijatý v roce 2000. Cílem této deklarace bylo do roku 2010 učinit z Evropské unie jakýsi ráj na zemi. Navíc ráj, který by byl maximálně konkurenceschopný v celosvětovém měřítku. Dnes každé malé dítě vidí, že své plány EU neplní. Evropská unie potřebuje zásadní strukturální reformy a makroekonomické změny. Ani národní vlády, ani bruselská byrokracie se do prosazování takových změn nijak nehrnou. Ani investice do vzdělávání nerostou závratně. Česká socialistická vláda v tom tedy zcela jistě není sama.

"Kiótský protokol" je výsledek dlouholeté strategie "předběžné opatrnosti" v otázkách životního prostředí. Strategie z Kjóta je založená na víře, že za globální oteplování je zodpovědná produkce "skleníkových plynů" lidmi, kterou je třeba omezit. Tato svatá víra "zelených" a jejich politických souputníků nenalezla zatím žádné skutečně vědecké potvrzení. Státy, které omezení produkce "skleníkových plynů" přijaly, vykazují však podstatně slabší tempo ekonomického růstu než ty, které ke Kjótu nepřistoupily. V této oblasti bude asi ještě hůř, protože se chystá další celosvětový festival zelených myšlenek, tentokrát snad v Buenos Aires. Evropský parlament zůstává pod vlivem levice a zelených. Liberálnější postoje k životnímu prostředí jsou zde vysloveně v menšině.

Nizozemské předsednictví vypracovalo nedávno program, který by měl posílit osobní svobody, bezpečnosti a ochranu lidských práv v EU. Občané evropského prostoru dnes zejména těžce nesou problémy, spojené s terorismem, kriminalitou a organizovaných zločinem. Na tyto otázky a problémy spojené s ilegální migrací má zásadní odpovědi přinést tak zvaný "Haagský program". S jeho plněním je to hodně podobná jako s programem Lisabonským. Zejména společné azylová a migrační politika členských zemí by přitom byla velice aktuální.

Ve středu 17. listopadu promluvil v Evropském parlamentu prezident Jižní Afriky pan Thaba Mheki. Upozornil ve svém proslovu mimo jiné na to, jak málo se svět dovídá o specifických afrických problémech. V době, kdy se na africkém kontinentu vedou krvavé lokální války na více místech, svět registruje tak maximálně tragickou situaci v Sudánu a na Pobřeží slonoviny. Ohnisek konfliktů je však mnohem více. Vážnou hrozbou pro Afriku zůstává nemoc HIV/AIDS a také malárie. Jihoafrická republika stále více prosazuje demokratické modely vládnutí. Slibuje stát na straně důsledného boje proti terorismu. Pan prezident vítá ekonomickou a humanitární pomoc, které se jeho zemi dostalo od Evropské unie a jejích členských států.

K poslancům z meziparlamentní delegace pro Japonsko promluvil japonský velvyslanec při Evropské unii J.E. Kazuo Asakai. Konstatoval všestranně dobré vztahy s evropskými zeměmi. Přímé investice Japonska do EU tvoří dnes největší část japonské zahraniční investiční činnosti. Podílí se na tom zejména nové země ze střední a východní části Evropy. Uvádí se, že japonské investice zabezpečují v EU více než 200.000 pracovních míst. Pan velvyslanec konstatoval, že Evropská unie se poměrně málo zajímá o politickou situaci v Asii, což je škoda. Vztahy s Severní Koreou a situace na Srí Lance by měly Evropany více zajímat. Velvyslanec projevil obavy z příliš přísných předpisů na chemické exhalace, které má zavést chystaná směrnice EU, známá jako REACH. Neměli bychom přijímat závazky, jejichž plnění vyžaduje enormní investice a může vyvolat omezení hospodářského růstu.

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)

 |  |  |  |

RSS, logo | Informační kanál RSS