Týden v Evropském parlamentu
6.2. - 10.2.2006

Na jednání politických frakcí byly myslím jen dvě zřetelné tématické dominanty. Tou první a nejvýraznější byla příprava hlasování nastávajícího pléna o volném pohybu služeb. Přesto, že se návrh směrnice bude hlasovat jen v prvním čtení, jde o materiál nesmírně kontroverzní. Nejrůznější odborové organizace ze „starých“ členských zemí již oznámily na počátek příštího týdne veliké protestní demonstrace ve Štrasburku. Jisté již dnes je jediné, že totiž směrnice, která měla plně liberalizovat volný pohyb služeb po celé EU, bude budˇ zamítnuta, nebo alespoň hodně podstatně okleštěná. Bylo by samozřejmě lepší, kdyby alespoň něco z původně dobrého úmyslu předkladatele zůstalo zachováno. Strach bohatších členských států z přílivu levných služeb z nových zemí je však intenzivní, což je stále zřejmější. Z mnoha sporných bodů je těžké vybrat ty nejvýznamnější. Podle mého názoru jsou takovými body dva. Prvním je definice služeb, které je třeba ze směrnice vyřadit. Mají to být zejména služby „ve veřejném zájmu“. Tedy na příklad zdravotnictví a sociální služby, ale samozřejmě v důsledku vše, co ten který stát za „veřejný zájem“ vyhlásí. Tím druhým je „princip země původu“. Tedy zásada, podle které poskytovatel služby, bude-li ji vykonávat jen po přechodnou dobu, pracuje podle pravidel, obvyklých v místě trvalého sídla firmy. Je zřejmé, že ani toto pravidlo nebude plně zachováno, pokud směrnice hlasování v plénu nakonec přežije.

Druhým velkým tématem byl muslimský terorismus a protestní demonstrace islamistů v celém světě, vyvolané údajně karikaturami islámského Proroka v jistých dánských novinách. Většina poslanců má nejblíže k jisté podobě „appeasementu“. Je prý třeba opatrnosti, neprovokovat chudáky muslimy neuváženými kresbami. Jen menší část diskutujících se klonila k mnohem realističtějším postojím, když zdůrazňovali, že předmětné karikatury jsou pouhou záminkou, a že zde kdosi protesty muslimů dovedně provokuje, koordinuje a řídí. Nezaznamenal jsem vůbec žádný projev solidarizování se s našimi dánskými přáteli. Jisté je, že demonstrace násilí, vypalování ambasád a zabíjení lidí sleduje jediný cíl: zastrašit Západ a nevěřící všude ve světě. Konec konců i jistý český muslim prohlašuje, že násilné projevy jeho souvěrců jsou „plně pochopitelné“, byť prý možná poněkud přehnané.

Velmi často byla v parlamentních diskusích vyslovována myšlenka, že vše by bylo pro Evropskou unii snadnější, kdyby byl přijat návrh ústavní smlouvy. Ti lidé si snad opravdu myslí, že kdybychom měli ústavně vykonstruovaného ministra zahraničí, všichni bychom se s jeho stanoviskem solidarizovali. Je to představa naivní. I kdyby se tak EU rozhodla, bylo by zde přece jen mnoho politiků, možná i některé státy, které by usmiřování násilníků a protiamerické postoje nenadchly. Možná by pak byla Evropská unie ještě více rozdělovaná na podobných tématech, než je tomu dnes.

Na konci týdne jsem navštívil s delegací Legislativního výboru Evropského parlamentu hlavní město předsednické země EU, Vídeň. Na Ministerstvu spravedlnosti Rakouské spolkové republiky jsme byli přijati paní ministryní Karin GASTINGER a jejími spolupracovníky. Diskutovány byly problémy, spojené s legislativou Evropské unie. Kromě dobře známých obecných stesků na zbytečnou komplikovanost a mnohoznačnost unijního práva byla řeč také o některých otázkách speciálních. Legislativně nedořešené jsou zejména „nesmluvní závazky“, platební příkazy, jakož i vyřizování škod při dopravních nehodách. Ministerstvo vítá, že Komise se odhodlává k prověřování, rušení a zjednodušování právních předpisů. Vítá také snahu, opravdu seriózně se zabývat dopadem evropských právních norem do života členských zemí. Začínají také práce na nějaké formě objektivizace a racionálního hodnocení implementace nových legislativních aktů. Není zatím zcela jasné, jakým způsobem se bude harmonizovat dědické a pozůstalostní právo.

V rakouském Parlamentu jsme měli příležitost diskutovat se členy Právního a Imunitního výboru. Paní předsedkyně Právního výboru, Dr.M.T.FEKTER uvedla, že nejsou vždy nadšeni z toho, co dostávají z Evropské unie jako finální legislativní produkt. Zdá se jim, že unijní dokumenty jsou často partikulární, zbytečně obsažné, jindy jakoby nedotažené. Soudí, že je to přílišným výskytem kompromisních řešení, malou jednoznačností rozhodování. To je samozřejmě velmi blízko skutečnosti, protože jestli něco chybí v Evropském parlamentu, pak je to politická většina a schopnost jasných rozhodnutí v konfliktních problémech. Paní předsedkyně také uvedla, že bychom neměli tolik trvat na harmonizaci věcí, které občany nijak zvlášť nepálí. V oblastech, které se týkají jednotného trhu, je naopak harmonizace pozitivně hodnocena a nejsou s ní problémy. Někteří poslanci, přítomní na diskusi uváděli, že Evropská unie mnohdy nemá cit pro názory veřejnosti.

Pro hodnocení legislativních návrhů, které jsou exekutivou projednávány v Radě, existuje v rakouském parlamentu Podvýbor pro evropské záležitosti. Ten funguje při Hlavním výboru, a zasedá prakticky permanentně. Mohou tak zavazovat ministry nebo spolkového kancléře i ke zcela vyhraněným stanoviskům.

Tým mladých počítačových expertů nám představil rakouský program „Justice-online“. V Rakousku pracuje 140 okresních soudů, 20 soudů krajských, 4 soudy apelační a Nejvyšší soud. Celý justiční systém se od roku 1997 převádí na elektronické nosiče, takže celá práce justičního aparátu je dostupná v jedné databázi. Umožňuje to velmi rychle kontrolovat práci soudů, usnadňuje se přenos informací a kupodivu i jejich ochrana před masmediálními zneužitím je prý zlepšena. Systém umožňuje třeba internetové vydávání platebních příkazů a komunikaci stran se soudy a naopak. Jen úspory na poštovném jdou do miliónů EUR ročně. Velkou pozornost věnují zabezpečení systému před zneužitím. Podrobnosti o tomto systému lze získat na webové adrese: www.justic.gv.at

31.5. - 2.6.2006 proběhne ve Vídni mezinárodní konference, věnovaná aplikacím IT v justici. Podrobnosti: www.it-congress.justiz.gv.at

Součástí pobytu delegace ve Vídni byly také kratší besedy s generálním prokurátorem, p. W. PRESSLAUERem, prezidentem Nejvyššího soudu, p. J. RZESZUTem a místopředsedkyní Ústavního soudu pí B. BIERLEINovou.

Se zástupci notářské a advokátní komory jsme diskutovali zejména o možnostech harmonizace pozůstalostní agendy a pravidel pro volný pohyb těchto svobodných povolání v unijním prostoru. Předseda Advokátní komory G.BENN-IBLER zdůraznil velikou komplikovanost a partikularizmus evropského práva. Považuje legislativní proces v EU za velice rychlý, až zbrklý, bez hlubokého zvažování všech dopadů. Předseda Notářské komory K.WOSCHNAK zdůrazňoval potřebu soustředit se na právní jistoty, na vynucování a dodržování práva.