Týden v Evropském parlamentu
12. - 16.6.2006

Plenární zasedání ve Štrasburku mělo vcelku poklidný průběh. Projednávána byla vlastně jen dvě více diskutovaná témata. Tím prvním bylo prohlášení Rady EU a Evropské komise o stavu věcí v diskusi o budoucnosti Unie. Druhým tématem pak bylo finální hlasování o 7.rámcovém programu o financování vědy a výzkumu v EU pro nastávající období.

Prohlášení otevřel předseda Komise Barroso krátkým projevem, ve kterém zdůraznil, že stávající diskuse by měla reflektovat neúspěch v ratifikaci "Ústavní smlouvy" a nabízet nějaké pozitivní řešení. Celá řada poslanců pak v diskusi tvrdila, že odmítnutá ústavní smlouva by měla být nějakým způsobem (který blíže nepopisují) přece jen uvedena do života. Podobně jako Barroso si i někteří diskutující stěžovali, že "opravdová diskuse" zatím neprobíhá, že bychom ji měli "více facilitovat". Očekává se především, že Nizozemí a Francie "tak nějak půjdou do sebe" a provedou "sebereflexi" a opraví své chybné rozhodnutí. Tento hlavní proud evropského myšlení musí myslím každého soudného člověka velice znepokojovat. Evropští politici jakoby se nedokázali smířit s odložením "ústavní smlouvy" ad akta a jakoby nebyli ochotni přemýšlet o jakémkoli jiném řečení stávající krize, než je onen ústavní text. Tímto způsobem je ovšem krize jen dále prohlubována a prodlužována. Je to podobné, jako když se v blátě uvízlý automobil snažíme vyprostit zrychlenými otáčkami kol, které to auto jen hlouběji do bláta zahrabávají. Je to poněkud chmurný pohled. Hlasování o výsledném textu rezoluce předcházela menší roztržka. Většina poslanců ze skupiny Nezávislých demokratů opustila před hlasováním sál. Pokusili se namítat proti legálnosti takové rezoluce, která vyzývá Radu, aby urychlila projednávání ústavního textu EU. Před odchodem a během tohoto se kolegové projevovali dosti hlasitě a myslím, že hlavně málo důstojně.

Téma 7.rámcového programu o financování vědy a výzkumu se v Evropském parlamentu projednává již řadu měsíců. Polský poslanec J.Buzek se snaží všemožně u vyjednání širšího konsensu v konfliktních oblastech. Nakonec toho k bojovým hlasováním zbylo poměrně dost. Především pak přednostní dislokace prostředků do jakýchsi "center vědecké excellence", které by se měly stát "tahouny" výzkumu a vývoje. Zdá se, že v tomto ohledu "staré" členské země jasně přehlasovávají nás nováčky. Ostatně zavedené západoevropské univerzitní a jiné výzkumné týmy mají i objektivně vzato lepší předpoklady pro opravdu špičkový výzkum.

S velkými emočními bouřemi se zde diskutovala otázka výzkumu kmenových buněk, které pocházejí z embryonálních tkání. Hlasování o těchto etických otázkách bylo poměrně bojovné, avšak nakonec prošel kompromisní návrh, který financování výzkumu kmenových buněk z embryí zcela nevylučuje. Byla to myslím kabinetní ukázka toho, jak poslanci rozhodují o věcech, které by měli přenechat expertům. Etické komise výzkumných ústavů a velkých nemocnic jsou zcela jistě kompetentnějšími tělesy v podobných otázkách, než poslanecký sbor. Navíc se zde projevuje setrvalá tendence fundamentalistických křesťanů zakrývat své náboženské motivy a vydávat svá etická stanoviska za výsledek "vědeckého" bádání.

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)