Doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina CSc., poslanec Evropského parlamentu

Týden v Evropském parlamentu
11.12. - 14.12.2006

Plenární zasedání ve Štrasburku mělo na programu několik významných a ostře sledovaných bodů.

Asi nejdominantnějšími z nich bylo zřízení evropské registrační a kontrolní instituce pro chemické substance, a samozřejmě direktiva o kontrole a restrikci chemikálií ("REACH" - Registration, Evaluation, Authorization and Restriction of Chemical substances ). Směrnice je to přímo převratná. Je vedena dobrými úmysly, přináší však zatím ne zcela přesně dopočitatelné vícenáklady chemickému průmyslu, a to zejména podnikům malým a středním. Kromě další evropské regulace nepřináší žádná zřejmá pozitiva, protože látky, které jsou nebezpečné lidskému zdraví, podléhají samozřejmě zvláštnímu dohledu v jednotlivých zemích již dnes. Asi nejproblematičtějším rozhodnutím, které směrnice přináší, je povinnost, testovat již zavedené substance, což nepochybně kromě nákladů přinese i zbytečné oběti laboratorních zvířat. Poslanecký klub ODS hlasoval proti této směrnici také proto, že bylo dopočítáno, že její uvedení do života může znamenat pro Českou republiku ztrátu několika tisíc pracovních míst v podnicích s chemickou výrobou.

Další problematickou normou byla směrnice o "Televizi bez hranic", upravující televizní vysílání. Kromě známých zásad o zastoupení "evropské produkce" přináší celou řadu regulací o reklamě a umísťování výrobků v televizních pořadech a filmech. Směrnice se stala místem výrazné poslanecké lidové umělecké tvořivosti. Bylo k ní podáno více než 270 pozměňovacích návrhů a mám zato, že zatím nikdo z nás přesně neví, jaké že je definitivní znění. Směrnice se zabývá neobyčejnými podrobnostmi, které bude samozřejmě velmi obtížné kontrolovat a vynucovat jejich plnění. Podobně jako REACH, i tato směrnice předpokládá vznik dalších regulačních orgánů na národní úrovni. Evropská unie tak demonstruje svou setrvalou tendenci pro tvorbu dalších a dalších regulací a souvisejících byrokratických struktur. Nezdá se, že by se ten proces nějak zpomalil, nebo zastavil.

Parlament také hlasoval o "Zelené knize", která se věnuje energetické politice. Materiál naštěstí dává národním politikám dostatek volnosti k tvorbě individuálních programů a zabývá se spíše výzvami k podpoře ekologicky šetrných energetických programů. Kromě zkapalněného zemního plynu se samozřejmě patří také "čisté" metody zpracování uhlí, biopaliva a energie nukleární, která již zdaleka není tak proklínaná, jako ještě docela nedávno.

Evropský parlament také vyhlásil udělení ceny Andreje Sacharova. Cenu tradičně dostávají jedinci, kteří se zasazují za lidská práva a svobodu slova v zemích s diktátorskými režimy. Poslední dvě ceny byly udělovány v nepřítomnosti vyznamenaných. Letošní cenu převzal běloruský disident Alexandr Milinkievič osobně. Lukašenkův režim mu dovolil do Štrasburku vycestovat. Laureát pronesl projev, ve kterém obhajoval demokratické principy vládnutí a vyslovil naději, že v krátké budoucnosti se také Bělorusko dočká více svobody a demokracie.

Do Parlamentu také přicestovala šéfka Iránského nutí odporu, paní Maryam Rajavi. Tato charismatická politička dlouhodobě propaguje demokratizaci Iránu a ukončení vlády náboženských islámských fanatiků v zemi. Mulláhové zatím dělají vše pro to, aby opoziční síly potlačily. Velkého úspěchu dosáhlo hnutí Mudžáhedínů, když Evropský soudní dvůr v Lucemburku v tomto týdnu zrušil registraci této politické skupiny jako teroristické organizace. Soudci konstatovali, že hnutí mudžáhedínů je na seznamu teroristických skupin neprávem. Je to myslím po dlouhé době významný posun v názorech Evropské unie, která se často k iránským mulláhům chovala s příslovečnou smířlivostí. Ústupky zde evidentně nikam nepovedou. Paní Rajaví ve svém projevu na tiskové konferenci kritizovala tendenci některých politiků, vést s Iránem rozhovory a neklidu v Iráku. Není pochyb, že Iránský režim intenzivně destabilizuje situaci v celém Středním východě. Je třeba trvat na ukončení jeho vojenské přítomnosti v Iráku a na odzbrojení náboženských bojůvek, které zde mulláhové podporují. Iránský režim není schopen věrohodné komunikace ani na mezinárodní úrovni, ani vnitropoliticky - jak ukazují třeba nedávné studentské demonstrace.

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)

 |  |  |  |

RSS, logo | Informační kanál RSS