Týden v Evropském parlamentu 9.4. - 13.4.2007

Typický výborový týden. Věnoval jsem se především jednání Právního výboru (JURI), kde jsem byl zpravodajem pro zprávu Komise o významné roli inovací v rozvoji Evropské unie. V oblasti inovací, vědy a výzkumu v EU není jak se zdá nic nového. Všichni se shodují na tom, že společný ekonomický prostor vyžaduje pro své lepší fungování více investic do vědy, vzdělávání a výzkumu a vývoje. Také bychom potřebovali jednotné prostředí v ochraně duševního vlastnictví. Očekáváme nějaký pokrok v oblasti unijní patentové politiky. Alespoň v tom smyslu, aby patenty byly v EU levnější a jejich podávání jednodušší. Oslabit jsem se snažil příliš optimistická vyjádření Evropské komise o "Evropském technologickém institutu" EIT). Je zřejmé, že tento projekt nebude ani rychlý, ani jednoduchý. Čím více se myšlenkou EIT zabýváme, tím je zřejmější, že může přinést více komplikací, než se čekalo. Právní výbor samozřejmě zajímají zejména otázky právní a regulační. Není třeba zatím jasné, jakou podobu má EIT mít. Bude-li to centrální výzkumný ústav s nadstandardními podmínkami pro vědce, nebo půjde-li o instituci spíše jen koordinační, organizovanou do více menších center. Vůbec není jasné financování projektu. Evropská komise je schopna zajistit asi 300 mil. Eur, další nejméně dvě takové částky mají dát dohromady soukromí investoři a výzkumné granty. Napadla mne přitom kacířská myšlenka, jestli by nebylo jednodušší oněch 300 milionů Eur prostě přidat do rozpočtů stávajících vědeckých a výzkumných institucí uvnitř EU….

Zatím se nezdá, že by nějak pokročilo plnění slibu Evropské komise o tom, že sníží administrativní zátěž uvnitř EU o celou jednu čtvrtinu. V diskusi se několikrát uváděl údaj, že Evropská komise permanentně "řeší" několik tisíc případů různých stížností na nedostatečnou či nesprávnou implementaci unijních směrnic. Jestli totiž evropská věda něco opravdu potřebuje, pak je to více peněz a více prostoru pro svobodné bádání.

Posledním opusem Evropské komise, který jsem zaznamenal, a který se začal projednávat v našem výboru pro své komunitární právní aspekty, je chystaná směrnice o ochraně půdy. Komise je prý vedena snahou "zastavit proces degradace půdy". Proto navrhne směrnici, která sjednotí evidenci půdního fondu v členských zemích a bude se snažit nějak sjednotit také metodiku "sanace" různých kontaminací. Jde o zcela typický konflikt s principem subsidiarity. nejrůznější regulace hospodaření s půdou jsou zcela jistě obsaženy ve Společné zemědělské politice a také v různých regulacích, které se týkají ochrany životního prostředí. Přínos té směrnice není vůbec jasný, přesto ji zejména levicoví a zelení poslanci EP nadšeně vítají jako další pokrok v boji za zlepšení životního prostředí. Jisté samozřejmě je především to, že směrnice bude pro členské státy nákladná a zvýší administrativní zátěž.

Pro občany by větší význam měla unijní úprava vyživovacích povinností u rodinných příslušníků, kteří žijí v různých členských zemích.. Ta úprava se nemá týkat jen výživného na děti, ale též podobné vztahy k rodinným příslušníkům jiným. Tedy zvláštní případ nesmluvních závazků a jejich vymáhání uvnitř EU. Předpokládá se, že by členské země dohodly, že vymáhání výživného by napříště bylo jednostupňové. Tak, aby rozhodovací pravomoc byla svěřena soudům v zemi navrhovatele. Současná praxe představuje nejméně dvoustupňové uplatnění nároků, a to v zemi bydliště navrhovatele, a také v zemi, kde bydlí dlužník.

Kulturní výbor se zabýval návrhem doporučení o zavedení "Evropského rámce kvalifikací pro celoživotní vzdělávání". Definitivní slovo této věci bude mít výbor pro zaměstnanost a věci sociální. Vzájemné uznávání znalostí a kvalifikací je hodnotou, která má pro volný pohyb pracovníků v Evropské unii veliký význam. Materiál je pokusem o rámcové sjednocení alespoň základního popisu kvalifikací a jednotlivých vzdělávacích oborů. Vytyčuje tedy jakýsi rámec pro orientaci, který se snaží v osmi stupních vzdělávání definovat referenční rámce. Zcela jistě je ovšem dosažení vzájemného souladu mezi členskými zeměmi věcí dalšího vývoje. Ten bude pozvolný a komplikovaný. V takto obsáhlé oblasti není možné věci dekretovat z centra.

Zúčastnil jsem se pracovního oběda, který skupina britských konzervativců uspořádala s velvyslancem Jordánského království v Belgii a Evropské unii, panem Ahmadem Masa´dehem. Sympatický mladý muž nás seznámil s postoji umírněných arabských států ke krizi na Středním východě.Pan velvyslanec sice odsuzuje činy radikálů a teroristů, nicméně evidentně soudí, že celá ta oblast by se podstatně zklidnila, kdyby nebylo Izraele a Spojených států. Islámské země se pokoušejí prosadit jakýsi kolektivní plán, který by zaručil Izraeli bezpečnost a mír za předpokladu, že by se Izrael stáhl na pozice před válkou v roce 1967. Otázka ovšem je, kdo je v islámském světě takovou důvěryhodnou autoritou, schopnou cokoliv Izraeli skutečně garantovat. Pan velvyslanec také soudí, že Clintonova administrativa byla ve vztahu ke Střednímu východu podstatně úspěšnější, než ta, kterou vede prezident Bush jr. Obávám se, že má poněkud nepřesnou paměť. S islamistickými radikály a s režimem mulláhů v Iránu si zatím nedovedou poradit, ani ty umírněné síly v islámském světě, ani usmiřovací politika EU, ale také ne vojenská síla spojenců v Iráku a Afganistánu.

Velvyslanec ČR při Evropské unii Jan Kohout zorganizoval 11. dubna setkání europoslanců s vedoucími zastoupení českých krajů a jiných českých institucí. Setkání se uskutečnilo v prostorách Delegace a přispělo k vzájemnému poznání zúčastněných. Šéf Stálé kanceláře JČ kraje, pan Petr Šebek zde prezentoval zajímavý materiál o postojích našeho kraje k některým regionálně významným problémům. V nich samozřejmě dominovala témata, která se týkala dopravy a přeshraniční regionální spolupráce.

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)