Doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina CSc., poslanec Evropského parlamentu

Inovace a podnikání v Evropském parlamentu,
Jaroslav Zvěřina, poslanec EP (ODS)

Praha 8. června 2007 - přednáška pro Centrum andragogiky

O vědě, výzkumu a vývoji, a samozřejmě také o inovacích se v Evropské unii hovoří od počátku 21. století stále častěji. Tím prvotním impulsem nepochybně je skutečnost, že evropská vzdělanost, výzkum a vývoj, a také inovační aktivita zaostávají za světovým vývojem. Zejména Spojené státy americké a Japonsko mají dnes daleko větší inovační potenciál než je tomu v Evropské unii. Mezinárodní porovnávání univerzit, a to zejména jejich výzkumného potenciálu, vyznívá tradičně v neprospěch EU. V první stovce celosvětově hodnocených univerzit se tradičně umisťují dvě univerzity britské a jedna švédská. Ty další soutěží spíše o místa ve stovce druhé, nebo třetí. Zaostávání Evropské unie za USA a Japonskem ukazuje graf:

Graf demonstrující zaostávání Evropské unie za USA a Japonskem |

Evropská unie přitom zaostává ve většině, konkrétně v devíti ze sledovaných jedenácti ukazatelů.

Není přitom žádných pochyb o tom, že výzkum a vývoj a aplikace jejich výsledků do průmyslu a služeb jsou dnes motorem civilizačního vývoje. Jsou také jedinou možnou odpovědí na výzvy konkurence v globálním měřítku.

Evropská unie na své evidentní zaostávání v inovační aktivitě reagovala již v roce 2000 formulováním tak zvaného "Lisabonského programu". V něm se členské státy, tehdy ještě "staré dobré patnáctky" zavázaly zvýšit svůj výkon v oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje a inovací tak, aby se EU stala do roku 2010 nejvyspělejší znalostní ekonomikou na světě. Lisabonský program až příliš připomíná nejrůznější optimistická usnesení ÚV KSSS či KSČ o tom, jak je třeba "dohnat a předehnat" Spojené státy americké v tom či onom. Když jsme nastoupili do Evropského parlamentu v roce 2004, pak jedním z prvních dokumentů, kterým se sbor zabýval, byla tak zvaná "Kokova zpráva" o plnění závěrů toho Lisabonského programu. Vyznění této zprávy bylo bez přehánění tristní. Žádná členská země se nepřiblížila deklarovaným cílům. Investice do výzkumu a vývoje zdaleka nedosahují proklamovaných 3%, a to ani v bohatých členských zemích. Rozpočty v EU tradičně stagnují, pokud se to týká škol, výzkumu a vývoje. Většinu volných prostředků spotřebovává penzijní asociální systém, případně výdaje na zdravotnictví. Zaostávání inovační aktivity za vyspělým světem se nijak nesnižuje. V mnoha ohledech spíše zvyšuje.

Po nepříliš radostné Kokově zprávě stále zůstává Lisabonská inovační strategie platnou doktrínou. Evropská unie tedy deklaruje podporu inovací, vzdělávání a konkurenceschopnosti, a to na všech úrovních. V tomto ohledu, podobně jako v mnoha jiných, není EU zdaleka homogenním prostředím. 27 členských zemí vykazuje značně rozdílnou aktivitu vzdělávací, vědeckou i inovační. Nejnázorněji to ukazuje tak zvaný "inovační index":

Inovační index jednotlivých zemí i EU za rok 2006 |

Je zřejmé, že některé členské země jsou docela schopné držet krok s vyspělou ekonomikou americkou, nebo japonskou. Evropská unie jako celek samozřejmě silně zaostává, a to samozřejmě zásluhou těch méně vyspělých států.

Stávající neuspokojivý stav v České republice v inovačních aktivitách je všeobecně známý. Vykazuje jeden z nejnižších počtů patentových přihlášek v přepočtu na počet obyvatel. Ve staré dobré patnáctce EU je to 450 patentů, v Česku pouhých 11. Mezi naší výkonností a evropským průměrem, nemluvě o světových špičkách, zeje obrovská propast. Celá EU v tomto ohledu zaostává za USA, Japonskem a v posledních letech se zde více a více uplatňují také Čína a Indie.

Inovační aktivitu lze podle různých indexů porovnávat mezi jednotlivými státy. Jak ukazuje následující graf, můžeme různé státy rozdělit na inovační lídry, ty které "drží krok", a nakonec existují ty nejméně zdatné země, které se v duchu starého vtipu snaží "neztratit stopu".

Evropský parlament se nízkou intenzitou inovací zabýval v poslední době opakovaně. Projednal třeba zprávu polského kolegy Giereka, která pojednává o "Uvádění inovací do praxe". Zpráva byla parlamentem přijata nedávno. Poukazuje na nízkou efektivitu členských zemí v oblasti technologické, tedy v uvádění vynálezů a objevů do praxe. Zpráva je docela realistická a nehýří tolik optimistickými plány a deklaracemi ve stylu "Lisabonské strategie". Nabádá členské země, aby se snažily co nejvíce podporovat právě technologická centra a inovační aktivity. Zejména je třeba podporovat malé a střední podniky jako přirozené nositele největších inovačních aktivit. Nejde přitom jen o finanční dotace. Sáty by měly věnovat pozornost také podmínkám, které tyto podniky pro svoji práci mají, tedy regulačnímu rámci, zjednodušování a zprůhledňování pravidel pro podnikání a podobně. Veřejnost členských zemí by měla být vedena k tomu, aby náležitě oceňovala úspěšné vědce, vynálezce a podnikatele. Já bych k tomu jen dodal, že musíme také náležitě bojovat s tradiční "antikapitalistickou mentalitou" Evropanů, kteří jak známo málo hodnotí individuální iniciativu a úspěšné inovátory i podnikatele.

Předseda Evropské komise José M. Barroso v jednom svých projevů, které přednesl krátce po nástupu do funkce, řekl, že Evropská unie tradičně více hodnotí dobré fotbalisty, než dobré vědce a vynálezce. V praxi pak není divu, že nejlepší fotbalisté mají adresy v EU, zatímco nejlepší vědci a nositelé Nobelových cen spíše někde za mořem. Mnozí z těch laureátů Nobelovy ceny za vědu se ovšem ve staré dobré Evropě narodili a získali zde vzdělání. Evropská unie však tradičně prohrává soutěž o nejlepší mozky této planety.

Příčiny naší stagnace:

Nedostatečné financování výzkumu a vývoje

Členské země EU se ve zmíněné Lisabonské strategii zavázaly do roku 2010 vynakládat a výzkum a vývoj alespoň 3% HDP. Tomuto závazku se zatím nikdo příliš nepřiblížil. Česko vykazuje v tomto ohledu málo impozantních 1.9%. Zatím jen zcela nedostatečně se na financování evropské vědy podílí soukromý kapitál.

Počet výzkumných pracovníků je nedostatečný

S nízkými investovanými prostředky souvisí také nízký počet výzkumných pracovníků v přepočtu na počet obyvatel.

Společenská prestiž a odměňování výzkumníků jsou nízké

To souvisí s nízkou úctou, které se výzkum a vývoj těší, samozřejmě také s nedostatečným financováním, zejména ze soukromých zdrojů.

Politický a regulační rámec pro inovace je nedokonalý

Evropská unie tradičně zápasí s nepružným a nejednotným patentovým systémem. Naše patentové prostředí je roztříštěné do mnoha jazykových oblastí. Náklady na patent jsou v EU až třikrát tak vysoké, jako ve Spojených státech. Ani Evropský parlament zatím příliš neuspěl ve snahách tuto situaci zlepšit a zjednodušit.

Zavádění vynálezů a inovací do praxe je zdlouhavé a nepružné

Souvisí to s celkovou podnikatelskou atmosférou a přeregulovaným prostředím. Na stagnaci se podílí nepružný trh práce a veliké sociální výdaje. Nízká je v EU komunikace mezi průmyslem a výzkumnými institucemi. Potřebovali bychom intenzivněji pracující "technologická centra".

Cesty ke zlepšení situace:

Hlavním zdrojem finančních prostředků pro výzkum a vývoj v Evropské unii zůstává samozřejmě 7.rámcový program, který byl nedávno schválen Evropským parlamentem a platí pro rozpočtové období 2009 až 2013. Program přináší poměrně vysoké částky. Nicméně výzkumná centra si stěžují na přílišnou byrokratickou náročnost čerpání z tohoto programu. Čerpání je také v řadě ohledů zbytečně politiky "předprogramováno". Podle nepsaného zákona, že politici (nikoliv sami učenci) nejlépe vědí nad čím je třeba bádat.

Zcela nedávno přišla Evropská komise s nápadem, zřídit "Evropský technologický institut" (EIT). Tento bohulibý ústav by měl dbát na náležitou administrativu nejvýznamnějších inovačních aktivit. Měl by do výzkumu a vývoje přinést další finanční prostředky z unijních rozpočtových rezerv. Jde o projekt, který je stále ještě ve stavu zrodu. Původní návrh počítal s tím, že by EIT měl být financován z jiných prostředků, než jsou ty, určené pro 7.RP. Diskuse však ukazují, že EIT bude s jinými výzkumnými centry soutěžit také o tyto již slíbené peníze. Koncepce EIT předpokládá také vysoké investice soukromého sektoru do špičkových vývojových projektů. Takové investice však Evropská unie neumí ani zařídit, ani s jistotou slíbit. Snaha EU, "řešit" různé problémy zakládáním specializovaných ústavů a institutů je známá. Naposledy Parlament schvaloval ustavení "Ústavu pro rovnost pohlaví", který vzniká ve Vilniusu. Počítám-li správně, existuje dnes uvnitř EU celkem 36 takových institucí. Mimo jiné ovšem také "Evropská Rada pro výzkum", která sídlí v Bruselu, má 121 zaměstnanců a roční rozpočet 300 mil. EUR. Pokud tato specializovaná Rada zatím evropský výzkum příliš nerozhýbala, jak chceme zaručit, že uspěje EIT?

Členské země nelení vypracovávají své vlastní strategické koncepce, které mají povznést inovační aktivity. V Česku je známá "Strategie hospodářského růstu", kterou před několika lety vypracovala socialistická vláda. Pokud bychom dnes tuto strategii podrobili analýze, dopadla by myslím hodně podobně jako zmíněná již "Lisabonská strategie". Ani finančně, ani organizačně si zatím česká věda příliš nepomohla. Podpora výzkumu a vývoje zůstává organizačně komplikovaná, roztříštěná, koncepčně nejednotná a co do finančních prostředků nedostatečná.

Myslím, že všichni bychom si dnes měli přát, aby evropským politikům konečně ta inovační aktivita "z huby do rukou přestoupiti ráčila", abych parafrázoval jednoho s českých politických klasiků. Není sporu o tom, že inovační prostředí nezlepšíme žádným evropským krasořečněním. Inovační prostředí potřebuje především dostatek svobody, dostatek peněz a zejména srozumitelné a fungující zákonné podmínky. Dokud bude zakládání podniků zdlouhavé a komplikované, vymáhání práva nespolehlivé, a dokud budou výzkum a vývoj financovány "zbytkově", nelze velké změny očekávat. Podobně je tomu se společenským postavením úspěšných vědců a vynálezců. Ti jsou v Evropě často považováni za jakési podivíny, a tedy nikoliv za motor pokroku celé společnosti. Tyto trendy změnit je úkolem pro nás všechny.

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)


www.trendchart.org |

 |  |  |  |

RSS, logo | Informační kanál RSS