Týden v Evropském parlamentu
22.10. - 25.10.2007

Plenární zasedání mělo tentokrát několik zajímavých bodů. Prvním byla rozprava nad výsledky právě proběhlého neformálního summitu EU v Lisabonu. Výsledkem tohoto jednání byla dohoda členských států na "Reformní smlouvě". Jde o další kolo setrvalé obsese evropských politiků, neustále měnit institucionální pořádky v Evropské unii. Některé organizační změny jsou samozřejmě zcela nezbytné, Evropského parlamentu se zejména týká rozhodnutí o počtu europoslanců a o jejich statutu. K dosud dosaženým dohodám přibyla v Lisabonu změna počtu poslanců, když Itálie slavně "vyválčila" jedno poslanecké místo navíc tak, aby se jejich počet srovnal s jinými velkými zeměmi. Zdá se, že nás čeká další institucionální zádrhel, protože na 751 poslanců není postaven dohodnutý hlasovací systém. Předseda Evropského parlamentu pan G.Pöttering vyhlásil, že řešením by bylo, kdyby předseda sboru hlasovací právo pozbyl. Jde samozřejmě o technickou maličkost, nicméně ukazuje, že ani poslední institucionální dohoda nebude dosažena bez problémů. V rozpravě vystoupili zástupci jednotlivých politických frakcí a stran. Zazněly hlasy "hlavního proudu" unijní politiky, které dosaženou dohodu glorifikovaly jako lék na všechny neduhy dneška. Zazněly samozřejmě i hlasy střízlivější, které upozorňovaly, že EU má dnes mnoho jiných problémů, které dohoda na změně institucí a rozhodovacích procesů nemůže nijak vyřešit. Několik poslanců dosaženou dohodu zásadně odmítlo. Soudí, že jde jen o snahu podstrčit evropský ústavní text zadními dveřmi, když se vstup hlavním vchodem jaksi nepodařil. Domnívám se, že by definitivní ratifikace tohoto kompromisního textu přinesla Evropské unii jisté zklidnění. Dohoda to však nebude mít jisté, protože nejméně v jedné členské zemi, Irsku, se bude k té věci konat referendum. Tlak na rozhodnutí v lidovém hlasování je silný také v Británii a Dánsku. Přitom si o výsledku případného referenda v členských zemích nikdo nemůže dělat iluze. Všechny unijní politiky tak trochu "straší" výsledek referend o ústavě ve Francii a Nizozemí. Případné odmítnutí institucionální dohody by samozřejmě přineslo krizi jen virtuální. Členské země by se pak musely dohodnout na nezbytném reformním minimu. Změny institucionálních pořádků by pak zřejmě probíhaly "salámovou metodou", krok po kroku. Takový postup by myslím daleko lépe odpovídal stavu věcí v EU, než stávající tendence za každou cenu prosadit zásadní změny "hned teď a tady".

Hlasovaly se některé materiály se zásadním významem pro ekonomiku v EU. Takovým materiálem byly nepochybně tři legislativní předlohy, které se zabývaly používáním pesticidů v zemědělství. Hlasování předcházela dlouhá a komplikovaná vyjednávání, která vesměs nevedla ke kompromisům. Výsledkem rozděleného názorového spektra byly stovky pozměňovacích návrhů, které se hlasovaly neobyčejně dlouho. Byly předloženy tři zprávy, které se zabývaly uvádění pesticidů na trh, jejich aplikacemi a národními předpisy. Některé pesticidy jistě při nesprávném zacházení představují riziko pro lidské zdraví. Týká se to zejména pracovníků v zemědělství a jejich rodinných příslušníků. Je tedy žádoucí opatrnost a důkladná informovanost jak zemědělců, tak veřejnosti. Nic se však samozřejmě nemá přehánět. Někteří poslanci navrhovali na příklad tak široká "ochranná pásma" pro aplikaci zemědělské chemie, že by se třeba v Nizozemí redukovala zemědělská půda téměř o čtvrtinu. Také paušální zákaz aplikace pesticidů leteckými postřiky neprošel. Nějaké výjimky z tohoto opatření se zdají pro praxi nezbytné. Hodně se diskutovalo také o "oznamovací povinnosti" ve vztahu k aplikaci pesticidů. Zcela jistě nebude tuto povinnost mít každý malý zemědělec nebo zahrádkář, nicméně velcí producenti se na tuto povinnost připravit musejí.

Konečným hlasováním také na tomto plénu vyvrcholila debata nad stanoviskem k chystané regulaci produkce CO2 u osobních a lehkých užitkových aut. Zdravý rozum v tomto případě jak se zdá zvítězil. Přísná norma, kterou Komise navrhovala spustit již v roce 2012, byla nakonec jednak alespoň trochu zmírněna, jednak její platnost odložena až na rok 2015. Výrobci automobilů v EU dostali tak přece jen několik roků k přípravě technické adaptace na nejpřísnější předpis na světě.

Na vědeckém panelu parlamentní organizace STOA představil president evropské instituce "EuroGeoSurveys" pan Dr.Zd.Venera uvedenou organizaci a její pracovní náplň. Ergogeosurveys již několik roků monitoruje výsledky výzkumných geologických prací v národních státech. Podrobnosti zájemce může získat na webové adrese: www.eurogeosurveys.org

Referující se domnívá, že by Evropská unie měla zřídit nějakou vědeckou a výzkumnou platformu, která by uskutečňovala takové projekty, které nelze realizovat na národních úrovních. Znalosti o složení podzemí našeho kontinentu mají mnoho různých významů. Jde o přehled surovinových rezerv, produkce a objem v podzemí se nacházejících skleníkových plynů, množství a kvalita podzemních vod, ale také třeba rizika, plynoucí z vulkanických procesů a podobně.

V prostorách Evropského parlamentu ve Štrasburku proběhla také výstava světoznámého japonského malíře Toshihiro Hamano. Výstavu zorganizoval japonský konzulát ve Štrasburku. Mistr sám se dostavit nemohl, slibuje však navštívit Evropu v příštím roce. Jen pro ilustraci povahy mistrova díla přikládám ukázku z katalogu výstavy:

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)