Doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina CSc., poslanec Evropského parlamentu

Týden v Evropském parlamentu
2.6. - 6.6.2008

Uplynulý týden byl věnován jednání různých komisí a politických skupin, která předcházela "Malému plénu" ve středu a čtvrtek.

Evropský parlament navštívila delegace členů japonského parlamentu. Celkem přijelo devět členů Parlamentu, z toho sedm z dolní komory a dva z komory horní. V přátelských rozhovorech jsem získali informace o stávající vnitropolitické situaci v Japonsku. Loni zde proběhly volby do Horní komory Parlamentu (House of Councillors). Zde vládní koalice, vedená Liberálními demokraty, ztratila většinu. V komoře dolní má zatím více než dvoutřetinovou většinu. Toto rozložení sil zde nazývají "pokroucenou politikou". Situace bude trvat nejméně do příštích parlamentních voleb na podzim roku 2009. Vnitropoliticky se situace nijak dramaticky nevyvíjí. Vládě premiéra Yasuo Fukudy se zatím daří prosazovat důležité zákonné normy. Výrazně se zlepšily vztahy s Čínou, a rovněž s Jižní Koreou. Vztahy s Koreo Severní se zřejmě do konce stávající americké administrativy příliš nezmění. Hlavním zahraničně politickým cílem Japonska zůstává stabilizace situace v Jihovýchodní Asii. Vztahy s Ruskem stále komplikuje spor o několik ostrovů. Přesto Japonsko výrazně investuje do těžebních projektů na Sibiři. Velice aktuální jsou v Japonsku mezinárodní aktivity ve vztahu ke klimatickým změnám. Země se pilně připravuje na konferenci na téma klimatických změn, která proběhne v příštím roce v Kodani. Japonsko bude v červenci tohoto roku hostit a předsedat summitu G8 a japonští politici se budou snažit na pořad jednání zařadit také klimatické změny. Je přitom jasné, že iniciativa jen některých států na účinné omezení emisí "skleníkových plynů" stačit nebude. Zapojit bude třeba zejména veliké rozvojové země. Naši japonští kolegové jmenovali zejména Indii a Čínu. Energetická politika Japonska stále počítá s jadernou energií. Přesto, že země je poznamenaná traumatem druhé světové války a zničení Hirošimy a Nagasaki atomovými bombami, počítá se s tím, že z jádra bude produkováno nejméně 40% elektrické energie. Bohatá byla rovněž diskuse o vzájemných vztazích Japonsko - Evropská unie v oblastech obchodu, kultury, vzdělávání, vědy a výzkumu. Obchodní výměna mezi Japonskem a EU je stále nevyvážená. Je zřejmé, že mnohem více se uplatňují japonské výrobky na evropských trzích, než je tomu naopak. Podle různých ekonomických expertů klade Japonsko stále hodně tak zvaných "netarifních bariér" dovozu ze zahraničí. Také zahraniční investice neplynou do Japonska snadno. Po oficiálních rozhovorech s představiteli EU odcestovala japonská delegace na návštěvu Vídně.

Malé plénum proběhlo v klidu. Hlasovalo se jen o několika zajímavějších bodech. Do prohlášení ke vztahům mezi EU a Spojenými státy se vloudilo několik vět vysloveně konfrontační povahy, a proto pro jeho definitivní podobu poslanci ODS nakonec nehlasovali. V prohlášení k situaci v Gruzii nebyly žádné polemické body, a proto bylo vcelku velkou většinou přijato. Proběhla rozprava o společné zahraniční a bezpečnostní politice. Je zřejmé, že členské státy ERU nejsou jednotné ani v takových otázkách, jako jsou vztahy k Rusku, nebo postoj k samostatnosti Kosova. Za takové situace se opravdu těžko hledá jednota. Někteří zástupci Komise označili plánované americké protiraketové systémy v Česku a Polsku za vnitřní věc těchto členských států, rozhodně to prý není věcí EU. Unie se ostatně ve vztahu k USA a NATO rozhodně neprofiluje jednotně.

Proběhlo zde také slyšení o problémech limitů CO2 v automobilovém průmyslu a v dopravě. Je evidentní, že připravované limity exhalací mohou přinést problémy, které ohrozí některé sektory výroby automobilů. Zejména němečtí kolegové upozorňovali na skutečnost, že přísné emisní limity mohou těžce poškodit německé automobilky. Také používání biolihu a jiných biopaliv není bez problémů. Některé rozbory ukazují, že jde sice o dobrý byznys, ale o nevalný příspěvek k redukci CO2. Vysoké náklady na dosažení krátkodobých cílů mohou také omezit investice do dalšího vývoje nových technologií.

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)

 |  |  |  |

RSS, logo | Informační kanál RSS