Doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina CSc., poslanec Evropského parlamentu

Týden v Evropském parlamentu
9.3. - 13.3.2009

Plénum ve Štrasburku probíhalo klidně, bez mimořádných událostí a výrazně konfliktních jednání.

Nejzajímavějším bodem programu byla zpráva Rady (za české předsednictví referoval a diskutoval Alexandr Vondra) o přípravě na pravidelné jednání Evropské rady 19. a 20. března v Bruselu. Dominantním tématem bude zažehnávání hospodářské krize. Předsednictví a členské země se zaklínají , že budou hledat cesty, jak různá protikrizová opatření v rámci EU usilovně koordinovat.

Na tento bod navazuje zpráva portugalské socialistky Elisy Ferreira o "Plánu evropské hospodářské obnovy". Asi se všichni shodneme na tom, že je třeba hledat nějaký globální konsensus na změnách regulací ekonomického systému. Shoda se ovšem obtížně hledá uvnitř Evropské unie, natož globálně. EU jistě není bezvýznamným globálním ekonomickým hráčem. Nicméně dnes se hledají cesty dohody mezi USA, Čínou, Japonskem a Indií. Evropská unie do této debaty zatím stále promlouvá nejhlasitěji prostřednictvím svých velkých států ve skupině G20.

Diskutovalo se o předvstupních pokrocích dvou kandidátských států, Chorvatska a Turecka. Zatímco u Chorvatska se předpokládá rychlý pokrok a možnost ukončení předvstupních rozhovorů již koncem roku 2009, záležitosti kolem Turecka nepostupují příliš pozitivně. Analýza situace ukazuje, že reformní úsilí turecké vlády poněkud zesláblo. Také turecké veřejné mínění prý dnes již není členství v EU zdaleka tak nakloněné, jako tomu bylo ještě nedávno. Přispěly k tomu ozbrojené konflikty s Kurdy. Prozápadní orientaci země také oslabil vojenský zásah spojenců v Iráku, se kterým má turecká veřejnost veliký problém. Ostatně Francie dává opakovaně najevo nesouhlas s případným přijetím Turecka, a řada významných evropských politiků se k této věci staví hodně skepticky. A to přesto, že ukončení předvstupních rozhovorů s Tureckem je v nedohlednu a rozhodně je nelze očekávat v krátké nebo střednědobé perspektivě.

Naši orientaci v multilingválním prostředí má zlepšit pozoruhodná příručka "Genderově neutrální jazyk v Evropském Parlamentu" Vydalo ji vedení EP ve všech třiadvaceti jazykových mutacích. V rámci Evropského parlamentu se má prosazovat "nesexistický jazyk", který vylučuje používání "takových slov, která by mohla být považována za předpojatá, diskriminující, nebo ponižující, neboť jejich použití by mohlo implikovat, že jedno pohlaví je nadřazené druhému....".

  1. Používání generického maskulina jest prý omezovati. V některých jazycích je to však problém. Viz anglický termín "manpower", česky ovšem "pracovní síla", což je femininum.
  2. Názvy povolání a funkcí. Účastníci různých mezinárodních akcí už si zvykli na používání termínů typu "chairwoman". Používání "generických forem" se obecně podporuje (v češtině třeba lékař - lékařka, ředitel - ředitelka).
  3. Jméno, rodinný stav, oslovení. Zde nejde nastavit řádná obecně platná řešení. Pokud jde o ženy, doporučuje příručka vyhovět jejich vlastním přáním, pokud jde o používání oslovení, jako "Paní, Madame, Frau..." atd.

Naštěstí text v závěru konstatuje, že zatím není možné dosáhnout nějaké genderově neutrální jednoty. Uvádí se, že "je třeba najít a používat skutečně neutrální a inklusivní řešení spíše, než výrazy, které jsou samy o sobě kontroverzní".

Debatu o stejnosti a nediskriminaci pohlaví obohatila jedna z poslankyň EP, když na plánu žádala, aby při hodnocení uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelé vůbec nevěděli, jestli jde o uchazeče, nebo uchazečku, kus jako kus....

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)

 |  |  |  |

RSS, logo | Informační kanál RSS