Týden v Evropském parlamentu
16.3. - 20.3.2009

Týden byl věnován zasedání politických skupin, některým konferencím a delegacím. V klubu EPP - ED se hodně diskutovalo o některých připravovaných tématech, která čekají Parlament na konci funkčního období.

Nizozemská zelená poslankyně Buitenwegová sepsala iniciativní zprávu o dodržování různých antidiskrikinačních zásad v Evropské unii. S antidiskriminačními zákony mají problémy v celé řadě unijních států. Kromě Česka, kde antidiskriminační zákon přibrzdil prezident republiky, konstatovala Komise nedostatky v dalších devíti zemích. Poslankyně tvořivě doporučuje doplnit antidiskriminační zásady také o tělesné vlastnosti, jako je výška nebo váha. Zpráva také navrhuje, aby byla zpracována nová verze antidiskriminační direktivy, která bude dokonale "horizontální" a bude se týkat prakticky všeho, tedy od vzdělávání po bydlení a přístup k různým povoláním. Je to návrh nesmyslně radikální, protože konstatuji-li na jedné straně, že dosavadní přísná direktiva není v mnoha členských zemích dobře implementována, nemohu současně navrhovat její zpřísnění... V debatě se otevřela celá řada problémů. Tak někteří poslanci vyjádřili obavu, že plošná antidiskriminační opatření budou působit problémy. Například církevní školy či charitativní organizace by nemohly upřednostňovat své hluboce věřící sympatizanty. Radikální tón zazněl od levicových poslankyň. Ty si stěžovaly na přetrvávající diskriminaci žen. Jedna z nich dokonce navrhuje, aby zaměstnavatel neměl při přijímání nových pracovníků informaci, přijímá-li muže, nebo ženu. Opravdu pozoruhodné! Jisté je, že již zavádění stávajících antidiskriminačních právních norem způsobuje nežádoucí negativní efekty. Tak komunikace mezi zaměstnavateli a uchazeči o zaměstnání není upřímná a otevřená. Zaměstnavatelé se nesmějí na některé věci přímo ptát, své vlastní názory a postoje musí zatajovat a hledat zástupné argumenty. Také plošné zavedení principu "presumpce viny", jak je zavádí antidiskriminační zákon, vede k velmi negativním jevům. Státy EU se stávají skutečně "právními", protože antidiskriminační legislativa otevírá dveře k novým a novým soudním sporům.

Pokračují spory kolem prodloužení autorské ochrany u audioprogramů. Uvažuje se o prodloužení na kompromisních 70 let místo navržených 95 podle amerického mustru. Ani pozice videoprogramů a filmů není v tomto směru zatím definitivně vydiskutována. Je otázka, jestli se nějaký kompromis vůbec podaří ještě v tomto volebním období.

Parlamentní Bulletin uspořádal konferenci o evropském programu boje proti rakovině. Konferenci předsedal Alois Peterle, slovinský europoslanec, který v tomto volebním období s rakovinou úspěšně bojuje. Evropská unie opakovaně deklarovala, že má zájem o zlepšení preventivních i léčebných programů ve vztahu k onkologickým onemocněním. Zajímavé je, že právní puristé chrání osobní data pacientů natolik, že to v některých státech zcela znemožnilo vedení onkologických registrů. Bez takových dat se ovšem sotva může podařit porovnávání situace onkologických onemocnění v jednotlivých zemích. Právě zlepšení národních registrů by se měla v budoucnu Evropská unie věnovat. V jednotlivostech se debatovalo o očkování proti papilomaviru u mladých žen a dívek, o boji s kouřením a s přítomností různých podezřelých kancerogenních látek v potravinových řetezcích a různých spotřebních výrobcích.

Asociace evropských plátců daní (TAE: Taxpayers Association of Europe, www.taxpayers-europe.org) uspořádala seminář na téma "Podpora výchovy k násilí" (Funding Hate Education). Také organizace velmi podobná, TPA (Taxpayersalliance: www.taxpayersalliance.com).

Evropská unie je velikým přispěvatelem pomoci rozvojovým zemím,. každoročně poskytuje více než 8 miliard EUR do 160 rozvojových zemí. Nemalá část těchto prostředků jde také Palestincům. Miliony EUR jsou tak vynakládány nejen na skutečnou potravinovou a sociální pomoc, ale financují vzdělávací programy a masmediální pořady, které vychovávají obyvatelstvo, a to zejména mladé lidi, k nenávisti k západní civlizaci a k "nevěřícím". Zejména samozřejmě k Židům. Evropskými penězi placení učitelé, duchovní a novináři pak šíří oslavné tirády o sebevražedných atentátnících, o "hrdinech" teroritsitckých organizací jako je Hamás nebo Hizballáh. EU by měla důsledně dbát na to, aby prostředky z kapes evropských daňových poplatníků spolehlivě podporovaly výchovu lidí k mírovému soužití a toleranci. Ukazuje se, že ani jinak "umírněný" Fatáh ve svých prohlášeních a materiálech není za Hamásem příliš pozadu. Nedávno jistý palestinský profesor historie v televizním pořadu prohlásil: "Existují četné choroby, jako třeba plané neštovice, které lze vyléčit, ale choroba, která napadla Palestince a celý arabský národ, tj,. choroba židovská, sionistická, má rakovinný charakter. Začala okupací a zabráním území v roce 1904.... Počet Židů dosáhl od roku 1905 do roku 1947 až 605.000. To je rakovina, která se naší zemí šíří..." (5.6.2008 ! ).

Nepochybně zajímavý podnět k přemýšlení o hranicích naší multikulturní tolerance....

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)