Doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina CSc., poslanec Evropského parlamentu

Týden v Evropském parlamentu
23.3. - 27.3.2009

Plenární zasedání ve Štrasburku nepřineslo žádná bojová hlasování, avšak dva body jedná stály za zmínku.


Plenární zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku, 25.3.2009, foto: Martin Frélich | Plenární zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku, 25.3.2009, foto: Martin Frélich | Plenární zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku, 25.3.2009, foto: Martin Frélich |
Plenární zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku, 25.3.2009, foto: Martin Frélich | Plenární zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku, 25.3.2009, foto: Martin Frélich | Plenární zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku, 25.3.2009, foto: Martin Frélich |

Před plénem vystoupil britský premiér Gordon Brown, aby referoval o přípravě nadcházejícího zasedání skupiny G20 v Londýně. Jeho projev byl snahou o hledání pozitivních stránek současnosti a snahou nalít trochu optimismu do duší unijních občanů, trýzněných tušením pohromy v podobě ekonomické krize. Jménem Evropské unie se musíme všichni snažit, aby se na mezinárodní úrovni dosáhlo fungující regulace finančních toků. Vyslovil se také proti ochranářské politice některých vlád (v čele se Spojenými státy). Potud tedy zcela v duchu posledního bruselského summitu EU. Evropská unie také zřetelně artikuluje nekompromisní postoj vůči různým "daňovým rájům", ať jsou kdekoliv. Brown podpořil snahu EU pomáhat ekonomicky slabším východoevropským státům zvláštní dotací, pro kterou je zatím přepokládáno asi 50 mld EUR. Nebyl by to britský premiér, aby nevyzdvihl zvláštní a pozitivní roli transatlantických vazeb. Také britský ministerský předseda se těší, že po návštěvě amerického prezidenta v Evropě počátkem dubna nastane "nová éra v evropsko - amerických vztazích". Kéž by tomu tak bylo. Na plénu se konala rozprava o vztazích mezi EU a USA. Vyznění té rozpravy bylo napříč politickým spektrem veskrze optimistické a pozitivní. Antiamerické postoje se ozvaly jen v projevech některých hodně levicových poslanců. Většina velmi pozitivně skloňovala vztahy s "novou americkou administrativou". Pan prezident Obama to nebude mít lehké, má-li té spoustě pozitivních očekávání dostát.

Druhým zajímavým projevem byl projev předsedy Evropské rady, českého premiéra Mirka Topolánka. V úvodu si náš premiér postěžoval na nepřízeň českých sociálních demokratů, kterým připisuje hlavní roli ve vyslovení nedůvěry jeho vládě. Šéf socialistů však vcelku oprávněně uvedl, že Topolánkovu vládu nepodrazila opozice, ale poslanci zvolení za stran vládní koalice. Zpráva Mirka Topolánka o unijní agendě byla kompetentní a racionální. Hlavní současnou agendou EU je snaha oslabit probíhající ekonomickou krizi. kritizoval americký protekcionismus a snahu Obamovy administrativy "pumpovat do ekonomiky stále více peněz". Zde se dopustil nediplomatické poznámky o tom, že taková ekonomická politika je cestou do pekel". Tak břitkou kritiku americké hospodářské politiky mu zřejmě média neodpustí. Aby toho nebylo dost, simultánnímu tlumočení se podařilo zcela překroutit jiný Topolánkův výrok. Při kritice amerického pumpování peněz do ekonomiky uvedl, že trh bude zaplaven americkými "bondy" (státními dluhopisy), a že o "bondy" jiných států, třeba Česka, nebude velký zájem. Tlumočnická kabina prý tuto sentenci vyložila jako snahu USA, zaplavit svět svými "bombami a zbraněmi". To v této souvislosti vyvolalo jistý údiv i pozdvižení. Pomineme-li tlumočnické selhání, má tato úvaha hodně do sebe. Zatím se zdá, že jediný, kdo na americkém přístupu ke krizi skutečně vydělávají, jsou tiskárny peněz a státních cenin.

Z další unijní agendy zmínil náš premiér ještě úspěchy, dosažené v definování "východního partnerství", tedy nadstandardních vztahů s postsovětskými státy v čele s Ukrajinou. Z rozpočtu EU na toto partnerství bude vyčleněno asi 600 mil. EUR, což jistě není částka závratná, je to však lepší než nic. Úspěchem posledního unijního summitu je také snaha, poskytnout 5 mld EUR na nezbytná zlepšení energetické infrastruktury členských států. Také samozřejmě celý protikrizový balíček, který má dosáhnout více než 400 mld. EUR, což obnáší cca 3.3% rozpočtu EU. Unie také přislíbila posílit Mezinárodní měnový fond příspěvkem ve výši 75 mld EUR. Zajímavé byly reakce na Topolánkův projev. Zejména socialisté a levicové frakce se snažili neustále zdůrazňovat, že každá částka je malá. 400 miliard je málo, 5 miliard je málo, 75 miliard je málo. Nikdo z nich však ani nenaznačil, kde by se měly další prostředky vzít. Zřejmě další zákazníci tiskáren státních cenin. Jiným diskutovaným tématem bylo, jestli se Evropský parlament a Evropská komise budou po volbách ustavovat podle Nice, nebo podle Lisabonu. Neratifikaci Lisabonské smlouvy většina unijních politiků nějak odmítá vzít na vědomí. Dochází tak k zajímavým úvahám o tom, že by se při sestavování Komise platnost Lisabonské smlouvy jaksi "předjímala". Takže se necháme překvapit....

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)

 |  |  |  |

RSS, logo | Informační kanál RSS