Doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina CSc., poslanec Evropského parlamentu
Vytištěno z internetové prezentace poslance Evropského parlamentu Doc. MUDr. Jaroslava Zvěřiny CSc. - www.zverina.cz
URL: http://mep.zverina.cz/121/cz/print/tyden-v-evropskem-parlamentu-8-7-2005/

Týden v Evropském parlamentu
8.7.2005

Poslední plenární zasedání před prázdninami mělo standardní podobu. Proběhla zajímavá rozprava o činnosti Evropské centrální banky. Zejména levicové strany kritizovaly Evropskou monetární unii za permanentní zdražování, které zhoršuje situaci méně majetných občanů eurozóny. Výsledkem ostré kritiky bylo nakonec sice těsné, ale přece jen odmítnutí zprávy Centrální banky. Poslanci za ODS se spolu s britskými konzervativci zdrželi hlasování. Členy eurozóny nejsme a ještě dlouho nebudeme, a proto se nás politika Evropské centrální banky týká jen nepřímo.

Jako samostatný bod se projednávala také kampaň, která má přesvědčit veřejnost v členských zemích o výhodnosti vstupu do eurozóny. Kampaň má změnit stávající negativismus velké části občanů ve vztahu k Euru. Materiál, který byl k tomuto bodu předložen, připouští, že v členských zemích docházelo se zaváděním Eura k výraznému zdražování. Objevila se zde petice za zavedení eurobankovek v nominální hodnotě 1 a 2 eura. Bankovky menší hodnoty by mohly psychologicky vést veřejnost k racionálnějšímu vztahu k evropské měně. Na druhé straně poslanci kritizovali nadměrné množství bankovek v hodnotě 500 Eur, které jsou v oběhu. Někteří soudí, že se tak pomáhá v praní špinavých peněz.

K poslancům promluvil president Itálie C.A.Ciampi. V jeho projevu se neustále opakovalo adjektivum "ústavní". Řekl, že Evropský parlament je "jádrem ústavního systému Evropské unie", že "Evropská unie je ústavní realitou", a že dvěmi státy odmítnutá ústavní smlouva "propojuje národní ústavy". Na potvrzení svých ústavních úvah pak prohlásil, že potí, co text ústavní smlouvy EU schválilo jedenáct států, "ty ostatní tak musí učinit", a to "včetně těch dvou, které ústavu odmítly". Pauza na přemítání o odmítnuté ústavě by neměla být pauzou k jejímu zapomenutí.... V jistém nesouladu s tendencí některých italských ministrů, uvažovat o návratu k lirám, prohlásil prezident, že Euro je "důležitý nástroj integrace", který přináší všem mnoho pozitivního. Právě v pasáži, kterou pan prezident věnoval chválení eurozóny, byl jeho projev přerušen křikem a voláním několika severoitalských poslanců, kteří rozvinuli zelenobílou vlajku "Padánie". Křiklouni byli ze sálu vyvedeni, aniž by kladli odpor. Z dalších témat, zmíněných prezidentem stojí za zmínku volání po samostatném křesle v Radě bezpečnosti OSN pro Evropskou unii. Bude to prý vyjádřením "společného evropského zájmu, který harmonizuje zájmy národní". Na závěr si prezident posteskl, že současné Evropské unii chybí !nové avantgardní iniciativy", které by Unii postrčily kupředu.

Od více než osmdesátiletého státníka nikdo neočekával zásadní politická prohlášení. Nicméně více realizmu a více konkrétních postojů by snad neškodilo. Takto byl projev jen pregnantní ukázkou soudobého evropského krasořečnění.

Diskutovalo se, a nakonec také hlasovalo, o populární kontroverzní směrnici, která měla v EU harmonizovat přístup k patentům, implementovaným počítači. Tento moderní druh vynálezů a inovací nemá v EU jednotný režim. Existují proto výrazné rozdíly v přístupu k těmto věcem v jednotlivých členských zemích. Kdo sledoval diskusi k tomuto bodu, ví, jak byla konfliktní a různorodá. Vyjádřením neschopnosti, dospět ke shodě bylo také obrovské množství předložených pozměňovacích návrhů. Když tu věc projednával Legislativní výbor, měli jsme na stole 256 návrhů. Hlasováním ve výboru jsme z nich přijali 39. Poslanci na plánu předložili další, takže materiál, který byl na plénu hlasován, byl doplněn 178 pozměňovacími návrhy. Podotýkám, že ta direktiva má celkem jedenáct poměrně stručných odstavců. Ani velmi intenzivní vyjednávání v kuloárech a politických frakcích nevedlo k srozumitelnému kompromisu. Divoké hlasování o uvedeném počtu změn hrozilo vyrobit nesourodý legislativní zmetek. Proto se rozhodující frakce nakonec dohodly na tom, že celou věc odmítnou. Rada a Komise byly vyzvány, aby předložily v době co nejkratší komplexní návrh komunitárního patentu. Z výsledku zřejmě nemá radost vůbec nikdo. Radovat se mohou snad jen vytrvalí odpůrci patentů v této oblasti. Ukazuje se, že Evropská unie má velké potíže vždy, když má řešit nějaký konfliktní hospodářský nebo politický problém. Nemyslím, že by byla nějaká naděje na dosažení politické shody o komunitárním patentu dohledné době. I nadále tedy budeme mít v Evropské unii dvacet pět, posléze pak dvacet sedm různých patentových prostředí. Je to situace, která nepochybně brzdí pokrok v oblasti výzkumu a vývoje. Další zaostávání Evropské unie za ostatním světem je třeba očekávat, byť se odpůrci té direktivy zaklínají pravým opakem.

Hlasování o financování ze strukturálních a kohezních fondů mělo poněkud deformovanou atmosféru, protože Rada se jak známo nedohodla na rozpočtových výhledech. Nicméně i tak bylo zřejmé, že staré členské země nejsou nikterak nakloněny pomáhat novým členům. Většina našich návrhů byla nakonec zamítnuta, takže se nekonaly žádné orgie evropského altruismu. Dokonce ani návrh, aby byla ve fondovém investování zohledněna daň z přidané hodnoty, neprošel.

Parlament se také zabýval pomocí Africe a výzvou k intenzivnějšímu boji s chudobou v celém světě. Africký problém je některými politiky vytrvale prezentován jen jako výsledek neochoty bohatých zemí, poslat do chudých afrických států dostatek finančních prostředků. Tak tomu ovšem není a nikdy nebylo. V Africe je hlavním problémem zcela insuficientní vládnutí, které spolehlivě znehodnotí jakoukoliv zahraniční pomoc. Peníze, potraviny a léky, darované vyspělými zeměmi opakovaně končí v neprůhledných sítích afrických vládců. Permanentní odpouštění dluhů, stejně jako nové a nové dotace, nejsou zdrojem lepších podmínek afrických hladovějících a strádajících. Spíše mizí v Africe jako v černé díře, která vše pohltí, ale nic nevrátí. Tristní je, když prostředky z mezinárodní pomoci končí jako zdroj financování afrických občanských válek.

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)
 |  |  |  |
 |
normal
 |
pro nevidomé
 |
AKTUÁLNÍ STRÁNKY ZDE
 |