

V říjnu chci otevřít kancelář i v Budějovicích
Právo, 16.09.2004
      Vaše kancelář v Tržní ulici v Táboře již se už změnila na europoslaneckou,
      chystáte se mít zázemí také v Českých Budějovicích nebo v Praze?
      V Českých Budějovicích jsem již kancelář pronajal, zařizujeme ji nábytkem a doufám,
      že ji už v říjnu otevřu. V Praze nám určité zázemí slibuje Poslanecká sněmovna,
      jejímiž zaměstnanci europoslanci vlastně jsou. Možná časem přijde i s nějakými
      možnostmi také reprezentace Evropské unie. Táborskou kancelář plánuji rozšířit, aby
      mohla sloužit trochu i jako informační středisko.
    
      Jak funguje vaše poslanecké zázemí v Bruselu? Máte už byt, či stále
      přespáváte v hotelu, a na kolik bydlení ve Bruselu či Štrasburku
      přijde?
      V Bruselu je byt praktickou nutností. Při častějších pobytech jdou rezervace hotelů do
      peněz a zatěžují i administrativně. Ceny za pronájmy bytů se dnes pohybují od 600 eur
      za opravdu malý byt. Za středně veliký dvoupokojový byt se platí o 200 eur více.
      Luxusní a prostorné byty v historickém centru Bruselu stojí mnohonásobně víc. Snažím
      se držet spíše té spodní hranice. Ve Štrasburku jsem ceny nesledoval.
    
      Hradí vám nájem EP?
      V žádném případě. Poslanci si ubytování hradí z diet, které činí něco kolem 250
      eur za den, v němž se poslanec účastní pléna nebo zasedání výborů.
    
      Určitě jste už přemýšlel o možnostech, jak může poslanec Evropského
      parlamentu pomáhat kraji. Existují už nějaké projekty, které se pokusíte
      realizovat?
      Nemyslím, že bych v této fázi mohl být regionům bezprostředně užitečný. Nicméně
      kontakty hledám. Rád bych co nejtěsněji spolupracoval s těmi, které už Česko v
      Bruselu má, tedy s pracovníky našeho zastoupení a všech městských a krajských
      reprezentací, kterých zde rychle přibývá. Počítám s tím, že bych mohl obcím a
      regionům pomoci prostřednictvím programů školicího a výchovného charakteru, které je
      Evropský parlament schopen financovat.
    
      Vraťme se z Bruselu do Čech. Jak vnímá odborník na sexuologii návrh ministra
      spravedlnosti Pavla Němce (US-DEU) na snížení věku trestní odpovědnosti u mladých
      delikventů?
      V Česku neumíme zacházet s dětskými a dospívajícími delikventy. To platí obecně a
      nemá to žádný vztah k věkové hranici. Vždycky tady byly děti, které se někdy a za
      nějakých okolností dopustily i velmi brutálních deliktů. Osobně se domnívám, že
      bychom měli změnit způsob tak zvané "ochranné výchovy". To je institut, který má mimo
      jiné také chránit společnost před těmi dětmi, které jsou z nějakého důvodu
      nebezpečné. Zatím je zřejmé, že dítě i dospívající vám z dětského výchovného
      ústavu uteče, kdy si vzpomene. Jaký to má vztah k věku trestní odpovědnosti? Osobně
      bych rozhodně věkovou hranici nesnižoval. Čím déle pro nás děti zůstanou dětmi,
      tím lépe.
    
      Ministr Němec doporučuje i snížení věkové hranice pro sexuální styk na 14
      let. Souhlasíte s ním?
      Pan ministr se zřejmě chce v nové roli za každou cenu zapsat do dějin. Podobné návrhy
      občas padají i na sexuologických fórech, ale nemyslím, že by to byl dobrý nápad. Jen
      několik málo procent lidí zahájí sexuální život do patnácti roků. Proč jim to tedy
      usnadňovat? Myslím, že všichni dobře víme, že příliš časné zahájení
      partnerského sexu přináší také vysoké riziko nejrůznějších komplikací. Ke
      snížení věkové hranice není žádný důvod. Našich patnáct let odpovídá okolním
      zemím. Když někdo řekne, že jsou státy, kde je ta hranice nižší, pak musíme také
      říci, že jinde je zase vyšší. Co takhle smířit se s tím věkovým limitem, který
      mají naši občané již dlouhá léta fixovaný? Myslím, že v těchto věcech je
      experimentování vždy spíše na škodu.
    

Hlasujte on-line
Hlasujte on-line
Hlasujte on-line




 Informační kanál RSSXHTML & CSS by Lubor Mrázek. Počet přístupů na tuto stránku od 4. prosince 2004: 6671
