Týden v Evropském parlamentu
9.9.2005

První plenární schůze Evropského parlamentu po prázdninách proběhla klidně a bez větších vzruchů.

Parlament projednal a přijal zprávu, která komentuje letošní přírodní katastrofy, zejména záplavy a lesní požáry v Evropě. Jde o materiál, který můžeme označit za výrazně alibistický. Je-li totiž přírodní katastrofa rozsahu značného a nezvyklého, pak zaběhané způsoby reagování na mimořádné události samozřejmě selhávají. Krizovému řízení je třeba věnovat mimořádnou pozornost, a to nejen tehdy, když nás k tomu příroda svými extrémními kousky přinutí. Kapitolou zcela samostatnou je uhlířská víra některých ekologistů, že za záplavy i požáry může lidstvo svou produkcí skleníkových plynů. Je to hypotéza zcela jistě nepotvrzená, přesto vyvolává neustálé spory kolem plnění či neplnění tak zvaného "Kjótského protokolu". Zpráva se v tomto smyslu rovněž vyjadřuje.

Britský ministr vnitra Charles Clarke přednesl zprávu předsednictví o boji proti terorizmu. Zpráva je příznačně nazvána "Svoboda a bezpečnost, hledání přiměřené rovnováhy". Není sporu o to, že boj proti terorizmu vyžaduje jistá omezení občanských svobod. Teroristé se rozhodli rozvrátit moderní euroatlantickou civilizaci. I když se ještě vyskytují lidí, kteří o tom pochybují, nacházíme se v epoše střetu civilizací. Nemůžeme proto stát se založenýma rukama a zůstat bezbranní. Ukazuje se, že teroristé, podobně jako my, využívají k vzájemné komunikaci moderní média. Materiál proto doporučuje prodloužení doby, po kterou jsou archivována telekomunikační data. Zkušenosti z posledních teroristických útoků ukazují, že většina podstatných komunikací proběhla již více než půl roku před útokem. Proto se doporučuje archivování těchto dat alespoň po dobu jednoho roku. Změny je třeba očekávat také v oblasti vízové a pasové ochrany schengenského prostoru. Evropské osobní průkazy ponesou brzy také informace o biologických znacích svého držitele. V Parlamentu se zpráva setkala s většinovým pochopením. Snad jen zástupci levicových stran zde vystoupili s menšinovým názorem, že za vše v oblasti terorizmu může irácký konflikt a Izrael. Takové hlasy zůstaly bez širší odezvy.

K hlasování ve druhém čtení se dostala také evropská direktiva o ochraně pracovníků před neionizujícím (optickým) zářením. Tento materiál ležel v archivu Parlamentu po neuvěřitelných třináct roků. První čtení proběhlo již v roce 1992. Úřad komisaře Špidly, ani Rada se neodhodlaly místo něho předložit něco modernějšího. Přestože jde v prvé řadě o ochranu před lasery a infračervenými paprsky, byla v materiálu obsažena i sporná ustanovení o slunečním záření. Zvítězil nakonec zdravý rozum a sluneční paprsky byly ponechány v klidu. Národní vlády se zřejmě rozhodnou, ponechat ochranu před slunečními paprsky na individuálním uvážení občanů.

Přijata byla také zpráva o ochraně dětí před nevhodnými obsahy audiovizuálních a informačních médií. V praxi to znamená především pornografické obsahy v televizním vysílání a na internetu. V tomto směru nelze samozřejmě uplatňovat cenzurní opatření. Smyslem zprávy je větší senzibilizace rodičů a vychovatelů k možnostem, jak filtrovat obsahy v konečných terminálech, které užívají děti. Na internetu se doporučuje zřízení bezpečné domény s příponou .kid, která bude určena dětským obsahům.

Evropská unie se také rozhodla podle amerického modelu zavést ustanovení o specifických lécích pro děti. Dosud vlastně žádné specifické medikamenty pro pediatrické použití nebyly. Nyní budou farmaceutické firmy vedeny k tomu, aby své produkty specificky klinicky testovaly také na dětských pacientech. Výsledkem mají být léky, jejichž dávkování bude přesně odpovídat zvláštním poměrům v dětském organismu. Aby výrobci léků dostali nějakou kompenzaci za klinické zkoušky u dětí, prodlužuje se jim doba patentové ochrany nových léků s tímto použitím o půl roku Bude vytvořen evropský registr pediatrických léků, které budou registrovány v celé Evropské unii.

V rozpočtových změnách byla rovněž definitivně schválena pomoc, poskytnutá Slovensku k překonání škod, které ve Vysokých Tatrách napáchala loni vichřice. Jeden ze slovenských poslanců schválenou částku (více než 5,5 miliónu EUR) označil za nedostatečnou. Zcela jistě ovšem není v silách Evropské unie, která přerozděluje jen něco kolem 1% HDP členských zemí, aby plně kompenzovala svým členům všechny mimořádné události. Problémem spíše zůstává, proč není Unie schopna reagovat v podobných případech pružněji a rychleji. Okolo toho se ostatně točila i valná část debaty ke zprávě o přírodních katastrofách.

Klub poslanců EPP-ED (Evropské lidové strany a Evropských demokratů) navštívil horký favorit nadcházejících polských prezidentských voleb, předseda "Civilní platformy" Donald Tusk. Kromě obvyklých politických témat zvláště zdůraznil nelehkou situaci polské menšiny v Bělorusku. V této desetimilionové zemi dnes žije asi půl milionu Poláků. K této menšině se prý tamní režim chová velice nepřátelsky. Nerespektuje jimi zvolené funkcionáře a dosazuje místo nich jiné. Poláci jsou prý nahlíženi jako "agenti cizí nepřátelské mocnosti". Potvrdila to také zástupkyně běloruské polské menšiny, která pana předsedu doprovázela. Protože s běloruským režimem je sotva možná nějaká smysluplná komunikace, nezbývá než snažit se o podporu nevládních organizací a opozičních politických sil v zemi.

Hlasování byla podrobena rovněž zpráva o diskriminaci žen ve zdravotnických systémech. Do finálního usnesení bylo navrženo mnoho různých změn. Mne zaujala zejména úporná snaha evropských lidovců, nabádat k zákazům klonování, jakož i jejich snaha, vypustit zmínky o reprodukčních právech a o sexuální výchově. Změnami vyvolané negativní postoje nakonec převážily a zpráva byla nakonec zamítnuta. Vyvolává to samozřejmě především pochybnosti o přínosu podobných zpráv, vypracovávaných poslanci v duchu jejich politického vidění světa. Myslím, že nezávislé akademické týmy by se podobnou tématikou dokázaly zabývat s mnohem větším nadhledem než poslanci.