Týden v Evropském parlamentu
19. - 23. 9. 2005

V uplynulém týdnu se konala zasedání politických skupin a několik seminářů, věnovaných různým tématům.

Na komisích EPP-ED se hodně diskutovalo o některých tématech nadcházejícího pléna ve Štrasburku a jeho dokončení na "malém plénu" v Bruselu.

Diskuse vyvolala zejména zpráva lucemburského poslance za "Zelené" Clauda Turmese, která se zabývá situací na poli obnovitelných zdrojů energie v Evropské unii. Názory jednotlivých politických frakcí je velice obtížné směstnat do jednoho materiálu. Podobné zprávy mají jen problematickou cenu. Jde o jakési hybridní útvary, které slučují odborná stanoviska s jejich politickým hodnocením. Diskuse ukázala, že ani jeden politický klub není schopen se shodnout na tom, jestli vůbec, a když, pak jaké kvóty by měly být předepisovány pro podíl obnovitelných zdrojů na energetickém trhu. Jednotlivé státy mají v tomto směru zcela odlišné podmínky (třeba pro výrobu biomasy a energetických produktů z ní), ale také zcela odlišnou dlouhodobou strategii. Evropská unie by měla skoncovat s nesmyslným subvencováním tak kontroverzních projektů, jako jsou mamutí větrné elektrárny, které často jen hyzdí krajinu, aniž by znamenaly výrazný pokrok. Pomineme-li biomasu, je cena energie z tak zvaných "alternativních zdrojů" stále příliš vysoká. Je otázkou, zda se vůbec vyplatí, vynakládat obrovské prostředky na subvencování takto vyráběné energie. Podstatně rozumnější by myslím bylo, kdyby se ty peníze vložily přímo do výzkumu a vývoje v této oblasti. Tak by se snad podařilo urychlit vývoj skutečných alternativ stávajícího konzumování fosilních paliv. V dlouhodobé perspektivě se ostatně neobejdeme ani bez ropy, uhlí a zemního plynu, ale ani bez modernizovaných atomových elektráren. Názory na to, jaký podíl na trhu zaujmou v příštích desetiletích energetické produkty biomasy a jiné obnovitelné zdroje, se různí. Někteří uvažují až o 35% v roce 2020, pro jiné se zdá naprosto nereálných 20%. Tato otázka navíc sotva bude vyřešena hlasováním v Evropském nebo jiném parlamentu. Rozhodující bude výzkum, vývoj a praktické aplikace jeho výsledků. Mezi hodně kontroverzní doporučení "zeleného" zpravodaje patří povinné, a pro celou Evropskou unii jednotné kvóty pro podíl energie z obnovitelných zdrojů. Ty kvóty by měly platit nejen pro velkoodběratele, ale také pro malé podniky a domácnosti. Stejně tak si pan kolega představuje, že bude nějak zřetelně oddělena elektrická energie nenukleární a nukleární. Zřejmě hodlá zavést pro elektřinu jakési identifikační průkazy. V oblasti energetické politiky se bude muset Evropská unie smířit s tím, že není možné docílit úplné harmonizace. Otevřený by měl zůstat trh s elektřinou v celém unijním prostoru. Kvóty a regulace by se měly uplatňovat jen na národní úrovni, pokud si je v některých státech politici prosadí. Unie samozřejmě může apelovat na členské státy, a může také více než dosud podporovat výzkum a vývoj v energetice.

Diskuse nad zprávou o výuce jazyků, zejména ve vztahu k imigrantům, ukázala některé zajímavé věci.Tak ve Velké Británii prý z osnov základních škol úplně vypadlo vyučování cizím jazykům, které tak přešly do volitelného režimu. Je to zřejmě reakce na to, že nelze předepsat osnovami výuku velikého počtu jazyků, jak o ně multietnická britská veřejnost projevuje zájem. Nabádat členské země, aby vyučovaly imigranty cizím jazykům, je myslím evidentní hloupost, protože každá země, kde s imigranty pracují, tuto věc zabezpečuje ve vlastním zájmu i bez bruselských doporučení.

Parlamentu je také navržena resoluce o potřebě, redukovat závislost Evropské unie na ropě. Cena ropy roste a s ní stoupá i cena zemního plynu. Plyn přitom dodává dnes v EU třetinu elektrické energie. Rezoluce bude nabádat jak k využívání alternativních zdrojů, tak k výraznému šetření elektřinou v průmyslu i v občanském životě.

Ministerstvo vnitra České republiky zorganizovalo v prostorách Evropského parlamentu výstavu o svých aktivitách na poli regionální správy a bezpečnosti obyvatelstva. K našemu údivu výstavu nezaštítil nikdo z europoslanců za vládní politické strany, ale kolega Josef Zieleniecz, zvolený za nezávislé. Ten tak zřejmě demonstroval své zcela nadstandardní vztahy s vládou. Protože se však patron akce na slavnostní otevření vůbec nedostavil, zastoupila jej rovněž zcela nezávislá kolegyně Hybášková. Možná je to zajímavá zpráva pro voliče těchto poslanců, kteří se tak přihlásili k vládní politice. Výstava prezentuje na dvoujazyčných panelech záběry z práce policejních jednotek, hasičských záchranných sborů a nejrůznějších institucí, které ministerstvo zřizuje. Návštěvník obdrží také výpravnou barevnou monografii na křídovém papíře, která pojednává o stejném tématu jako výstava. Jde o jakousi marketingovou akci, ukazující jak resort, tak vládu v co nejlepším světle. Sama skutečnost, že jeden z vládních resortů výstavou informuje o své práci, je velmi nezvyklá. Nic podobného jsem zatím v Evropském parlamentu nepozoroval. Možná by pan ministr vnitra měl vysvětlit, proč jeho rezort vynaložil nemalé prostředky na nepříliš navštívenou výstavu a na zviditelnění nezávislých europoslanců. Jestli to má v úmyslu každé z četných českých ministerstev, může to už znamenat poměrně výrazný průvan v peněženkách našich daňových poplatníků. Nejsvětlejším bodem té akce tak bylo vystoupení malé skupiny muzikantů z orchestru Hradní stráže. Pan prezident zde ovšem prezentován nebyl.

Navštívil jsem seminář Fóra pro automobil a společnost. Přednášky byly věnovány moderním trendům v bezpečnosti provozu na silnicích. Trend směřuje k výrobě "inteligentního automobilu", který bude mít celou řadu automaticky fungujících bezpečnostních prvků, které hlídají a doplňují řidiče. Konstrukčně ani finančně nikterak náročné by byly již dnes realizovatelné systémy, kupříkladu omezovače rychlosti. Rozhodně zajímavým prvkem je systém včasného hlášení nehod a dopravních komplikací ("e-call"), kterým budou v dohledné době vybavovány automobily sériově.

Irská nadace AISLING, která se zabývá službami pro tělesně postižené lidi, uspořádala v Evropském parlamentu seminář, věnovaný informačním technologiím. Seminář zaštítili poslanci M.Cabrnoch (ČR) a Proinsias de Rossa (Irsko). Nadace a její hlavní sponzor, firma Microsoft, prezentovala celou řadu možností, kterými je možné za pomoci moderní počítačové technologie podstatně zlepšit komunikaci postižených lidí s okolím. Takové technické vymoženosti umožňují i těžce postiženým, aby nalezli zaměstnání. Vlastními zkušenostmi pomohl seminář oživit irský poslanec Richard Howitt, který je po dopravní nehodě na vozíčku. Nadace demonstrovala také svůj poslední úspěch, když za pomoci hlasem ovládaného počítače umožnili muži s poúrazovým postižením všech končetin, aby pokračoval ve svém zaměstnání bankovního úředníka. Zajímavým hostem semináře byl profesor František Janouch. Prezentoval práci Nadace Charty 77, zejména program "Bariéry", který se věnuje postiženým lidem a jejich zapojení do společnosti za pomoci počítačové techniky. V úvodu své přednášky zavzpomínal profesor Janouch na to, jak v osmdesátých letech pomáhaly faxy, počítače a audiovizuální technika šíření informací, které tehdejší komunistický režim v Československu zakazoval.

Zúčastnil jsem se také parlamentního slyšení k 7.rámcovému programu, který bude distribuovat evropské rozpočtové prostředky do výzkumu a vývoje. Hovořilo zde několik velmi zajímavých spíkrů. Profesor Simons z Max Planck Institutu konstatoval, že klíčovým problémem evropské vědy je dnes hledání, motivování a hlavně umožnění pracovat ve vztahu k nadaným mladým vědcům. O využití prostředků na vědu by měli rozhodovat především vědci, a pokud možno ne politici. Věda potřebuje peníze, svobodu a co nejvyšší mobilitu. Samozřejmě také konkurenci i spolupráci. Ve vztahu k evropským fondům uvedl, že největší problém vidí v komplikované byrokracii, která čerpání z rámcových programů svazuje. Profesor Sundberg z Karolinska Institutu ve Stockholmu uvedl, že Evropská unie, na rozdíl od USA,. Číny, Japonska a Indie, nikterak nezvyšuje prostředky, které vynakládá na vědu. Kde jsou v národních rozpočtech ta slibovaná tři procenta HDP na vědu a výzkum, která sliboval tak zvaný "Lisabonský proces"? Na to se ptalo hned několik vystupujících. Evropská unie od roku 1990 postupně vyklízí oblast špičkové vědy. Jak upozornil kardiolog prof.Sheridan (GB), Evropa opustila své vedoucí postavení v zavádění nových vyšetřovacích a léčebných metod. Jistou změnu má přinést zřízení Evropské rady pro výzkum (ERC - European Research Council), ve které by měli vědci rozhodovat o prostředcích na jednotlivé projekty. Otázkou jistě je, jestli se podaří udržet politickou nezávislost oné Rady, a také do jaké míry bude Rada schopna racionálně a nestranně hodnotit projekty. Žádoucí je dodržování co nejvyšší kvality. Vědu je třeba hodnotit podle výstupů, tedy podle počtu vynálezů, patentů, a podle citačního ohlasu jednotlivých prací. Potřebujeme více peněz pro mladé a nadané vědce, aby Evropská unie vědu jen neexportovala prostřednictvím mladých špičkových vědců směrem k mimoevropským vědeckým centrům, dnes již zdaleka ne jen těm americkým.