Týden v Evropském parlamentu
3. - 7.10.2005

Uplynulý týden probíhala jednání parlamentních výborů.

Výbor pro kulturu a vzdělávání se zabýval hodnocením kvality vysokých škol a schválil v té věci definitivní stanovisko. To se vcelku logicky dovolává většího důrazu na kvalitu vysokoškolských vzdělávacích procesů, jakož i na důsledné a objektivní hodnocení této kvality.

Byl také přijat návrh usnesení Evropského parlamentu o "olympijském příměří", které propaguje mezinárodní nadace. Není jistě důvodu pro to, aby se k této iniciativě Evropská unie nepřihlásila. Otázkou zůstává, zda tu akci bude respektovat také mezinárodní terorizmus, který zatím nerespektuje nic a nikoho.

Jak kulturní výbor, tak výbor právní, se zabývaly výzvou směrem ke Komisi, aby vedla intenzivní "komunikační strategii" ve vztahu k občanům Evropské unie. Podle většinového stanoviska kulturního výboru má tato strategie především nadále propagovat "evropskou ústavní smlouvu". Zdá se, že mnoho poslanců zde zatím vůbec nevzalo na vědomí výsledek referenda ve Francii a Nizozemí. Tito nositelé "evropské myšlenky" soudí, že přes zmíněné selhání ratifikačního procesu, má tento pokračovat. Je přitom zřejmé, že tato snaha je vysoce neproduktivní až kontraproduktivní. Nedovedu si vůbec představit, jak by bylo možné ústavní dokument oprášit a vydávat za zdroj dobra a pokroku. Z diskuse jsem měl dojem, že poslanci často zastávají názor, že důvodem, který vedl k selhání ratifikace, byla špatná "komunikační strategie". Vůbec si nepřipouštějí možnost, že ten text byl špatně sepsán, a ještě hůře načasován.

Právní výbor absolvoval velice zajímavé slyšení o hodnocení dopadu evropské legislativy. Metodiku takového hodnocení prezentoval generální tajemník Rady, pan Julian Pristley. Již za nizozemského předsednictví se podobný projekt připravoval, nyní by měl být uveden do života. V principu jde o tom, aby Komise byla zavázána v pravidelných intervalech zjišťovat, jaký dopad na členské země měl nově zavedený evropský právní předpis.

Velká diskuse se vedla o vyřizování "malých pohledávek" v přeshraničních sporech uvnitř Evropské unie. Předpokládá se vydání jednotného evropského předpisu. Problém je v tom, že stávající úprava je v členských zemích různá. Někde dokonce takový specifický režim vůbec neznají. Je to situace hodně podobná, jako je v oblasti "Evropského platebního příkazu" a "mediační služby". Evropská komise zatím jako horní limit pro ."malou pohledávku" navrhuje 2000 EUR.

Belgická vláda navrhuje sjednocení uvnitř Evropské unie v záležitosti zákazu činnosti, pokud je vynesen nad delikventem, který spáchal sexuální trestný čin na dětech. Cílem je rychlá a efektivní výměna takových informací, aby pachatelé pohlavního zneužívání dětí nemohli v trestné činnosti pokračovat v jiné členské zemi.

Z několika projednávaných případů poslanecké imunity nejvíce pozornosti jistě přitahoval Vladimír Železný. Jeho kauzy jsou mediálně přetřásané celé roky. Výbor se jimi zabýval opakovaně. Nakonec jednomyslně rozhodl imunitu V.Železnému neposkytnout. Nicméně podle ustanovení jednacího řádu Evropského parlamentu výbor navrhuje, aby parlament poskytl v tomto případě ochranu před zadržením, nebo vzetím do vazby. Tato ochrana by platila do vynesení platného rozsudku. Pokud by rozsudek znamenal omezení svobody, kauza by se do Evropského parlamentu znovu vrátila. Toto ustanovení se použilo proto, že skutečně nelze úplně vyloučit, že české orgány činné v trestním řízení postupovaly vůči V.Železnému nestandardně.

Naopak imunitní ochranu se výbor rozhodl doporučit italskému poslanci Favovi. Ten je viněn z toho, že v novinovém rozhovoru obvinil lokálního politika z korupce.

Belgický nevyšší soud poslal výboru žádost o stanovisko k věci direktivy proti praní špinavých peněz. Soud dospěl k názoru, že tato direktiva je v rozporu s evropskými smlouvami. Byla schválena v době, kdy boj proti mezinárodnímu terorizmu byl aktuální a silně emoční. Některá ustanovení, zejména pak prolomení mlčenlivosti obhájců, se dnes zdají velice sporná.