Rozdávání slovníčků prostitutkám nic neřeší
Vladimír Vácha, PRÁVO, 26. listopadu 2005
POSLANEC EVROPSKÉHO PARLAMENTU JAROSLAV ZVĚŘINA (ODS/EPP-ED) ŘEKL PRÁVU:
Hornorakouská občanská iniciativa Social Impact se rozhodla rozdávat
prostitutkám v českém příhraničí na jihu Čech, zejména u silnice E 55,
českoněmecké slovníčky. Má taková aktivita vůbec nějaký význam?
Rozdávání slovníčků prostitutkám v příhraničí je jistě možné, ale nic
podstatného neřeší. Komunikace je nepochybně důležitou oblastí, vyžaduje však, aby
zde existovala základní motivace k výměně informací. A ta u prostitutek zpravidla mnoho
nefunguje. Myslím, že pokud by rakouská strana chtěla nějak přispět ke zlepšení
situace kolem příhraniční prostituce, měla by se snažit o komunikaci s klienty
prostitutek, jejichž valnou část tvoří právě rakouští občané. Doporučoval bych
soustavně je upozorňovat na rizika konzumu levné prostituce v Česku, počínaje tím, že
se stanou oběťmi násilné či majetkové trestné činnosti, až po možnost akvírování
pohlavně přenosných nemocí. Rozhodně si myslím, že boj proti zbytečně veliké
poptávce po těchto službách je důležitější než boj za zlepšení poskytovaných
služeb.
Starostové zejména menších obcí si stěžují na malou oporu v zákonech a
požadují speciální zákon o prostituci. Jaký je váš názor?
Stesky starostů na malé pravomoci obcí ve vztahu k veřejně nabízené prostituci jsou
setrvalou součástí kampaně za uznání sexuálních služeb za jakési regulované
podnikání. Soudím, že zde nejsou na tahu obce, ale Policie ČR, ve větších obcích v
součinnosti s policií obecní. Pokud „masové nasazení“ prostitutek narušuje
veřejný pořádek, vyvolává pohoršení občanů a kazí dobrý vkus mládeže, je třeba
se k tomu postavit jako ke každému jinému výtržnictví. Nelze tolerovat veřejné
nabízení erotických služeb, budí-li veřejné pohoršení. Nynější zákonná úprava
umožňuje docela dobře postih takového jednání. Policie však musí být důsledná a
trpělivá. Jen tak může prostitutky z veřejných komunikací vytlačit. Jde o
kvalifikovanou delikvenci, kterou bychom neměli vyčítat obcím, ale orgánům činným v
trestním řízení.
Jak se s problémy, které prostituci doprovázejí, vyrovnávají v jiných zemích
Unie?
V Evropské unii neexistuje jednotný model právní úpravy prostituce. Některé země,
jako Švédsko, poskytování sexuálních služeb trestají, a to na straně prostitutky,
ale i zákazníků. Jiné považují za uspokojivé, když poskytování sexuálních služeb
není trestáno, ale různě sankcionují jejich veřejné nabízení. Jde například o
Francii, Velkou Británii a k nim se řadí i naše republika. Další země se vydaly cestou
částečné reglementace, tedy uznání prostituce za kvaziživnost za zvláštních
podmínek - Belgie, Nizozemsko, Německo, Rakousko.
XHTML & CSS by Lubor Mrázek. Počet přístupů na tuto stránku od 28. listopadu 2005: 5294