Dobré projekty mají šanci na evropské peníze

Vladimír Vácha, PRÁVO, 6. ledna 2006

POSLANEC EVROPSKÉHO PARLAMENTU JAROSLAV ZVĚŘINA (ODS/EPP-ED) ŘEKL PRÁVU:

Česká republika v loňském roce získala z evropských fondů stejné množství finančních prostředků, jako do evropské pokladny odvedla. Máte informace, jak si při získávání peněz na jednotlivé projekty vedli Jihočeši v porovnání s ostatními kraji?
Myslím si, že se potvrdila slušná připravenost regionálního managementu čerpat finanční prostředky z jednotlivých evropských fondů jak v jižních, tak i západních Čechách, které jsou spojeny do celku NUTS II, a společně, zatím téměř bezkonfliktně, o jednotlivých projektech rozhodují. Podstatné je, aby většina z nich mohla čerpat na rozvoj infrastruktury, což region potřebuje. Konkrétně jde o dopravu, životní prostředí a nelze opomenout ani regeneraci panelových sídlišť. Česká republika se však, podle mého názoru, zbytečně rozhodla pro centralizovaný přístup ke strukturálním a kohezním fondům, což v praxi znamená, že o 80 procentech financí se rozhoduje v centru a jen o dvaceti přímo v krajích.

Jihočeský kraj patří k vyhledávaným místům zahraničních turistů. Jaká je šance získat v letošním roce evropské peníze právě na rozvoj této oblasti?
Jak ukazují zkušenosti minulých let, dobře připravené projekty mají šanci prostředky z evropských fondů získat, zejména se tady otvírají určité možnosti pro malé a střední podnikatele.

Jak se vám spolupracuje s kanceláří Jihočeského kraje v Bruselu?
Od počátku mého působení v Evropském parlamentu jsem navázal dobrou spolupráci už s bývalým vedoucím této kanceláře panem Fňoukou, který během krátké doby dokázal získat ve strukturách Evropského parlamentu velmi dobré kontakty, a loni jej nahradil Petr Šebek, který je minimálně stejně odborně zdatný a spolupracuje se mi s ním také velmi dobře.

V průběhu loňského roku jste se museli ale zabývat i méně příjemnými záležitostmi. Jak vnímáte snahu představitele sudetských Němců Berndta Posselta, aby Evropská komise vyhověla požadavkům německého výrobce oplatek, který požadoval možnost používat název Karlovarské oplatky?
Je celkem logické, že se sudetští Němci snaží zviditelnit a prezentovat svůj problém v evropských rozměrech. Pravda však je, že nemají v praktických krocích reálnou šanci na úspěch, neboť v Evropě dnes nemá nikdo zájem měnit výsledky II. světové války. Tomu také odpovídá i výsledek Evropského soudu pro lidská práva, který se zabýval právě podněty sudetských Němců. Neříkám, že je celý problém pro Českou republiku zprovozen ze světa, ale myslím si, že sami sudetští Němci časem ve vztahu k evropským institucím pochopí, že jejich boj o restituční nároky je marný. Obdobně je tomu i s kauzou zmíněných oplatek.