Dobré projekty mají šanci na evropské peníze
Vladimír Vácha, PRÁVO, 6. ledna 2006
POSLANEC EVROPSKÉHO PARLAMENTU JAROSLAV ZVĚŘINA (ODS/EPP-ED) ŘEKL PRÁVU:
Česká republika v loňském roce získala z evropských fondů stejné množství
finančních prostředků, jako do evropské pokladny odvedla. Máte informace, jak si při
získávání peněz na jednotlivé projekty vedli Jihočeši v porovnání s ostatními
kraji?
Myslím si, že se potvrdila slušná připravenost regionálního managementu čerpat
finanční prostředky z jednotlivých evropských fondů jak v jižních, tak i západních
Čechách, které jsou spojeny do celku NUTS II, a společně, zatím téměř
bezkonfliktně, o jednotlivých projektech rozhodují. Podstatné je, aby většina z nich
mohla čerpat na rozvoj infrastruktury, což region potřebuje. Konkrétně jde o dopravu,
životní prostředí a nelze opomenout ani regeneraci panelových sídlišť. Česká
republika se však, podle mého názoru, zbytečně rozhodla pro centralizovaný přístup ke
strukturálním a kohezním fondům, což v praxi znamená, že o 80 procentech financí se
rozhoduje v centru a jen o dvaceti přímo v krajích.
Jihočeský kraj patří k vyhledávaným místům zahraničních turistů. Jaká je
šance získat v letošním roce evropské peníze právě na rozvoj této
oblasti?
Jak ukazují zkušenosti minulých let, dobře připravené projekty mají šanci prostředky
z evropských fondů získat, zejména se tady otvírají určité možnosti pro malé a
střední podnikatele.
Jak se vám spolupracuje s kanceláří Jihočeského kraje v Bruselu?
Od počátku mého působení v Evropském parlamentu jsem navázal dobrou spolupráci už s
bývalým vedoucím této kanceláře panem Fňoukou, který během krátké doby dokázal
získat ve strukturách Evropského parlamentu velmi dobré kontakty, a loni jej nahradil
Petr Šebek, který je minimálně stejně odborně zdatný a spolupracuje se mi s ním také
velmi dobře.
V průběhu loňského roku jste se museli ale zabývat i méně příjemnými
záležitostmi. Jak vnímáte snahu představitele sudetských Němců Berndta Posselta, aby
Evropská komise vyhověla požadavkům německého výrobce oplatek, který požadoval
možnost používat název Karlovarské oplatky?
Je celkem logické, že se sudetští Němci snaží zviditelnit a prezentovat svůj problém
v evropských rozměrech. Pravda však je, že nemají v praktických krocích reálnou
šanci na úspěch, neboť v Evropě dnes nemá nikdo zájem měnit výsledky II. světové
války. Tomu také odpovídá i výsledek Evropského soudu pro lidská práva, který se
zabýval právě podněty sudetských Němců. Neříkám, že je celý problém pro Českou
republiku zprovozen ze světa, ale myslím si, že sami sudetští Němci časem ve vztahu k
evropským institucím pochopí, že jejich boj o restituční nároky je marný. Obdobně je
tomu i s kauzou zmíněných oplatek.
XHTML & CSS by Lubor Mrázek. Počet přístupů na tuto stránku od 10. ledna 2006: 5467