Romky si stěžovaly na život v Česku

Tomáš Krist, Lidové noviny, 22. února 2006

BRUSEL 22. února 2006 | 16:50 Evropští poslanci museli vyslechnout nelichotivá slova o postavení Romek v České republice a na Slovensku. "Romská žena je vlastně trojnásob diskriminována," uvedla Martina Horváthová ze sdružení Manusche. Nejprve jako žena, pak jako příslušnice romské komunity, velmi negativně vnímané v ČR, a i v rámci vlastní, patriarchální komunity," dodala. "Chceme respekt. Necítíme se být rovnocennými občany ČR. Necítíme se svobodné. Bojíme se o své děti," zdůraznila.

V EP zaznělo, že 70 procent romských dětí v ČR nemá šanci získat plnohodnotné základní vzdělání, protože končí ve zvláštních školách. Podobně z 25.000 mladistvých Romů jen 1500, tedy šest procent, studuje na středních školách.

Důsledkem je pak prý i nezaměstnanost 76 procent Romů. Jen 19 procent Romek, na rozdíl od poloviny Češek, má práci. Špatná je i situace s bydlením, 23 procent Romů žije údajně v ghettech.

Na Slovensku se romská komunita potýká s následky sociálních experimentů a nucené asimilace z minulosti i s dopady současných změn, diskriminace a nedostatečného vzdělání, uvedla Andrea Bučková, regionální koordinátorka vládního zmocněnce pro Romy.

Riziko dlouhodobé nezaměstnanosti je u Romů až pětkrát vyšší než u většinové populace. Ukončené středoškolské vzdělání má více než čtvrtina Slováků, ale jen 6,5 procenta Romů, u vysokoškolského činí poměr 8,4 ku 0,6 procenta. Předloni zvláštní školy navštěvovalo sedm tisícovek romských dětí, které nemají šanci se plnohodnotně uplatnit, protože u vstupních testů propadly jako "mentálně postižení".

"Organizace jsou pro nás nedostupné"

Zatímco v Česku připadá 2,4 člověka na jednu místnost v romských domácnostech, což je dvojnásobek průměru, v romských osadách na Slovensku žije v jedné místnosti sedm až 12 lidí. Starost romským sdružením dělá také to, jak snadno romské ženy a dívky podléhají svodům konzumní společnosti a stávají se obětí obchodníků a pasáků.

Aktivistky si současně postěžovaly na to, že fondy pro jejich organizace se stávají nedostupné, nemají podle Horváthové šanci konkurovat "monopolům na dobro".

Romské aktivistky tak požadují od českých úřadů řadu opatření, jako jsou přijetí antidiskriminačního zákona, zřízení přípravných tříd v mateřských školách, zvýšení počtu asistentů učitelů, zavedení "protipředsudkových" kurzů pro pedagogy, zřízení asistentů pomáhajících lékařům v komunikaci s pacienty, kampaně ke zlepšení politického povědomí Romů či zavedení zvláštních léčeben pro romské narkomany.

Kritika se snesla i na Miloše Zemana

Slyšení s romskými aktivistkami uspořádal poslanec za německé Zelené Milan Horáček, iniciátor loňského usnesení EP, vybízejícího k likvidaci vepřína v bývalém koncentračním táboře pro české Romy v Letech u Písku.

"Roma v romštině znamená člověk, ale v některých evropských zemích můžeme hovořit o nelidské situaci, jak svědčí zprávy o nucené sterilizaci, o šikanování a o špatném zacházení," uvedl Horáček. Vzápětí zkritizoval Miloše Zemana, že jako bývalý sociálně demokratický premiér použil ve své nové knize i "nepřijatelné pojmy" jako romská kolonie a Bangladéš; tím spíše je záhodno, aby se EU věnovala postavení romských menšin.

"Nic nového jsem tu neslyšel. Jedinou novinkou byla stížnost, že doktoři neumějí s lidmi komunikovat. To jsem slyšel poprvé v životě, ačkoliv se medicínou živím celý život a nepamatuji se, že bych se s nějakým romským pacientem nedomluvil," řekl Jaroslav Zvěřina (ODS), který se slyšení také zúčastnil.

Je přesvědčen, že české úřady se snaží situaci Romů zlepšit, a vítá i snahu romských aktivistek v tomto směru. K mizivému zastoupení Romů v české politice však dodal, že v "jeho" táborské organizaci ODS "máme tři černochy, imigranty z Afriky, kteří se sami zapojili, ale ani jednoho Roma", protože ti dosud zájem neprojevili.

Lidovky.cz, ČTK