Týden v Evropském parlamentu 26.2. - 2.3.2007

Klasický výborový týden v Bruselu. Právní výbor se zabýval hned několika zajímavými tématy.

Vyslechli jsem přednášku pana Wubbo de Boera, ředitele Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM), který sídlí ve španělském Alicante. Úřad je v Evropské unii dobře znám a těší se relativně dobré pověsti jako správce průmyslových vzorů a ochranných známek. Úřad zahájil svou činnost v roce 1996 a má dosti podstatnou výhodu v tom, že se sám financuje z poplatků, které vybírá od podnikatelských subjektů, pro které slouží. Každý, kdo podniká s ochrannými známkami, nebo průmyslovými vzory, má v podstatě tři možnosti, jak svá práva ošetřit. Může zůstat omezen na národní, tedy vnitrostátní ochranu. Nebo požádá o ochranu v rámci Evropské unie (kde je odpovědnou institucí právě OHIM z Alicante. Samozřejmě existuje také mezinárodní ochrana těchto práv, která je celosvětová. Úřad v Alicante registruje 75.000 žádostí ročně v souvislosti s obchodními známkami a 63.000 v souvislosti s průmyslovými vzory. Většina těchto žádostí se podává elektronicky (www.oami.europa.eu)

Poměr národních, evropských a mezinárodních agend se prý nijak podstatně nemění. Rozhodně se nezdá, že by ubývalo podnikatelských subjektů, které operují jen uvnitř jednotlivých členských zemí.

Komisařka Megleva Kuneva, bulharská zástupkyně mezi evropskými komisaři, referovala o vývoji v oblasti její agendy, kterou je ochrana spotřebitele. V březnu by měl její úřad publikovat nějaký politický materiál o ochraně spotřebitelů v EU. Existence národních a evropských pravidel je prý málo přehledná a tak se bude Evropská komise snažit o sjednocování, harmonizaci. Jak pravila paní komisařka, cílem je sebevědomý a správně informovaný spotřebitel.

Po delší debatě výbor odložil hlasování o trestně právní ochraně autorských práv v Evropské unii. Cílem tohoto materiálu je zvýšení ochrany duševního vlastnictví tak, aby příslušné delikty (proti autorských právům zejména) byly v celé EU citelně trestány tak, aby ty tresty znamenaly účinnou odstrašující sílu. Problém je v definici toho, co se rozumí závažným deliktem. Zcela jistě to nemůže být každé ojedinělé kopírování. Trestán by neměl být konečný spotřebitel nelegálních produktů (nahrávky, průmyslové vzory, značky), ale ten, kdo takové zboží ve velké produkuje a dává na trh. Měl by se nějak přesněji vymezit "obchodní objem", který již velice přísný trest (až 4 roky odnětí svobody) opravdu zaslouží. Zcela jistě není cílem takového opatření šikana a kriminalizace konzumentů a drobných přestupníků

Stal jsem se zpravodajem výboru k materiálu Komise, který se zabývá uváděním znalostí a inovací do praxe. Jde o poměrně přehledný soupis dobrých úmyslů v oblasti podpory vědy, výzkumu a vývoje v rámci Evropské unie. Pokud do této oblasti těmito prohlášeními přijdou alespoň nějaké prostředky, a pokud se alespoň nějakým vědcům dostane jistého uznání, pak lze takovou věc jen podpořit. Právní výbor se samozřejmě bude zabývat především regulativními a legislativními aspekty. Stojí jistě za zmínku, že třeba plánovaný Evropský technologický institut, který chce Komise spustit v roce 2009, nemá dosud vyřešen svůj právní statut, ale ani financování. Doufejme, že nezůstane jen u dobrých úmyslů. Materiál Komise a můj draft k tomuto materiálu jsou v příloze, draft zatím jen v angličtině.

Záležitostí Evropského technologického institutu se na své schůzi zabýval také Výbor pro kulturu a vzdělávání.. Myšlenku Institutu přišla hájit paní ředitelka Quentin, která soudí, že založení takové nové instituce vyžaduje více "entusiasmu", než se mu dosud dostává. Komise již plánuje, jak Institut povede patnáctičlenná správní rada a výkonný ředitel, kteří se postupně postarají o to, aby zde pracovaly vědecké špičky z celé EU a širokého okolí. Jakési "Všichni nejlepší vědci všech zemí, spojte se...". Je to velmi vizionářská představa, která navíc není kryta žádným významným fondem prostředků. Nepřejeme si, aby vytvoření Institutu ubralo peníze na vědu a výzkum tak, jak jsou v 7. rámcovém programu. Evropská komise bude muset najít v rozpočtu nějaké jiné fondy. Představa je, že se na financování Institutu budou významně podílet soukromé podnikatelské subjekty. Jenže který podnikatel půjde do rizika u podniku, který se právě zakládá. Institut bude prý vydávat dekrety a diplomy, bude zakládat jakási "centra vědecké excelence". Je třeba se obávat, že EIT vybudí více otázek a problémů, než bude vůbec schopen řešit. Nechme se překvapit.

Výbor pro kulturu a vzdělávání uspořádal rovněž poměrně zajímavé "slyšení", věnované tělesné výchově v Evropské unii. Profesor Ken Hartman z Worcesteru představil svou analýzu tělesné výchovy v evropských základních a středních školách. Je zřejmé, že více pohybu by školákům jenom prospělo. K tomu však chybí jak hodinové dotace (Česko se svými 90 minutami TV týdně rozhodně nepatří k evropské špičce), ale také řádně vybavená sportoviště. Není prý ani dostatek kvalifikovaných a motivovaných kantorů pro obor tělesné výchovy. Samozřejmě horší situace je v ekonomicky slabších zemích ve Střední a Východní Evropě. Hodiny tělovýchovy se také stále nejvíce zabývají disciplínami: hry, gymnastika, atletika. Mělo by se více plavat, jenže školy většinou nemají plavecké bazény. Podle pana komisaře Figela Komise hledá cesty, jak některé unijní fondy nasměrovat tímto směrem.

Přílohy:

• Draft inovace 07 JURI (english only)
• Uvádění znalostí do praxe: široce založená inovační strategie pro EU

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)