Týden v Evropském parlamentu
9.6. - 12.6. 2008

V uplynulém týdnu probíhala v Bruselu jednání politických skupin a také některá slyšení a konference.

V pracovních skupinách a na schůzi politického klubu EPP-ED se jednalo zejména o některých bodech, které budou hlasovány na nadcházejícím plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku. Z těchto bodů snad nejvíce diskusí vyvolaly dvě témata: několik legislativních návrhů ve vztahu k volnému trhu s elektřinou, a také připravovaná zpráva o nutnosti společného standardu při vydávání ilegálních uprchlíků do třetích zemí.

Vnitřní trh elektřinou (ale také třeba naftou, plynem) patří k velkým ekonomickým tématům. Pomineme-li setrvalé spory o "čistých zdrojích", o místu jaderné energie v systému a celou enviromentální agendu, pak největším problémem je samozřejmě veliký nedostatek zdrojů. Je nepochybné, že Evropská unie není zatím nezávislá na energetických zdrojích z jiných zemí a kontinentů. Pokud se výrazně nezmění postoje veřejnosti a vlád k jaderným elektrárnám, bude se ta závislost poměrně brzy týkat také elektřiny. Za této situace působí poněkud komicky, když se Evropská komise snaží zajistit "volný trh" s elektřinou oddělením zdrojů a transportních sítí. Tam, kde panuje vysoká převaha poptávky nad nabídkou, tam prostě žádný volný trh nelze organizovat. Také nejrůznější naznačování možnosti získávat energie z různých zdrojů mají jen omezenou platnost. Těch možných zdrojů není totiž zdaleka nekonečně mnoho. Spíše se mohou spočítat na prstech jedné ruky. A tak nejsilnějším evropským energetickým tématem zůstává dohoda mezi Ruskem a Německem o vedení výkonného plynovodu skrze Baltické moře. Mnohé země EU vidí tuto bilaterální dohodu Německa s Ruskem jako málo solidární k ostatním. Neustále jsme svědky sbírání munice proti realizaci tohoto projektu.

Společná imigrační a azylová politika je velké a dlouhodobé evropské téma. Zatím je stále v nedohlednu. Nicméně záplava ilegálů zejména v zemích kolem Středozemního moře je smutnou skutečností. Jeden řecký kolega mně sdělil, že v jeho zemi se řeší každoročně kolem 100.000 ilegálních přistěhovalců, zejména z Afriky. Malta, Itálie, Španělsko a Portugalsko jsou na tom možná ještě hůře. Utečenecké tábory jsou plné uprchlíků, kteří nemají žádný legální nárok na pobyt v EU, a které je velmi obtížné vrátit do země původu. Německý poslanec Manfred Weber sestavil kompromisní návrh na společné zásady zacházení s ilegály. Obsahuje zejména časové omezení projednávání žádosti o azyl, právo na projednání žádosti soudem a právo uprchlíka na komunikaci v jemu srozumitelném jazyce. Také samozřejmě zásadu respektovat právo na spojení rodin, zejména těch s dětmi. Levicové politické strany a různé nevládní organizace se předhánějí v návrzích vstřícných kroků ve vztahu k ilegálním imigrantům. Při vysokém počtu těchto osob je obtížné zajistit všem bezplatnou právní pomoc. Také nelze uvažovat o právu na vzdělávání v mateřském jazyce. Rovněž legalizace pobytu ilegálů není možná bez zabezpečení minimálního komunikačního a kulturního standardu. Vnucuje se samozřejmě otázka, zda je Evropská unie vůbec schopna své hranice před návalem ilegálních migrantů ochránit. Smutné příběhy lidí, kteří utonuli v najatých lodích, na kterých se snažili přeplout moře ukazují, že není něco v pořádku v komunikaci s třetími zeměmi, kde se tito ilegálové organizovaně naloďují. To se samozřejmě týká i ilegálních přistěhovalců, kteří putují po evropském kontinentu v přepravních kontejnerech a různých úkrytech v nákladních automobilech.

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)