Týden v Evropském parlamentu
2.3. - 6.3.2009

Parlament žil v těchto dnes zejména oslavami Mezinárodního dne žen, které organizovaly levicové frakce a některé nevládní organizace. V Bavorském domě se uskutečnil společenský večer. Jeho součástí bylo vystoupení zástupců bavorské zemské vlády, komisaře Špidly a českého velvyslance v Belgii pana Müllera. Také koncert českého kvarteta anglických rohů, které je součástí Bavorského komorního orchestru Bad Brückenau. Akce proběhla v atmosféře vzájemného porozumění a bez rušivých momentů.

Kulturní výbor kromě svého základního programu uskutečnil zajímavé slyšení o aktuálních problémech veřejnoprávních médií. Jak už to bývá, debata se točila především o televizních pořadech a souvisejících problémech audiovizuálních. Prof.Pere-Oriol COSTA z Barcelony se snažil v úvodním referátu přednést jakousi definici "veřejné mediální služby". Veřejnoprávní média by měla poskytovat "autoritativní informace". Naproti tomu privátní televizní stanice tíhnou k podbízení se vkusu publika a bulvarizaci. Modely financování jsou v EU různé. Buď zcela bez reklamy, nebo s povolenými příjmy z reklam, ale různě regulovanými (rozsahem, vysílacími časy a podobně).

Olivier JAPIOT (zástupce ředitele CSA France: "Conseil supérieur de l´audiovisuel") vyjádřil lehké zneklidnění nad tím, že se proslýchá tendence Evropské Komise, znovu revidovat regulační rámec pro televizní vysílání. Zdá se mu, že stávající regulace (implementace direktivy má konečnou na konci roku 2009) je docela vyhovující. Francie připravuje nový zákon o audiovizi, kde se mají minimalizovat reklamní aktivity ve veřejnoprávních médiích. Nové technologie nejsou žádným důvodem ke změnám stávajících pravidel.

Ross BIGGAM vystoupil za asociaci komerčních televizí (ACT). Ohradil se proti paušálnímu dehonestování komerčních stanic. Některé přinášejí velmi hodnotné pořady, a to také zpravodajské. V ekonomické recesi je třeba předpokládat výrazné snížení příjmů privátních stanic. Propad o několik procent nastal prý již v roce 2008. Nejen komerční stanice, ale také některá veřejnoprávní média utrácejí valnou část svých peněz za "americké seriály a filmy". Většina komerčních televizí v Evropě vcelku bez problémů plní předepsané rozsahy "evropských obsahů". Ta regulace tedy nebyla vlastně vůbec nezbytná. Důkladně by se měla hodnotit činnost nezávislých regulátorů na národní úrovni.

Maria Rorbye RONN (Dánsko, TV2) hovořila za dánské veřejnoprávní vysílání, které kromě TV má ještě internetový rozhlas, 6 kanálů digitálních, internetové vysílání, také interaktivní. Jsou financováni z licenčních poplatků. Veřejnoprávnost není definována ani způsobem financování, ani aktivitami komerčních stanic. Jde o podporu kvality, uměleckých a kreativních programů.

Alexander WRABETZ (Generální ředitel rakouské ORF) pohovořil o specifikách rakouské mediální scény. ORF trhu v zemi dominuje. Silná je konkurence německy mluvících programů z jiných zemí, zejména pak z Německa. ORF je dominantním činitelem v produkci rakouských hraných filmů. Prakticky 90% tamní filmové produkce je financováno, nebo spolufinancováno z ORF. Má-li televize plnit svou veřejnoprávní roli, pak se neobejde bez divácky atraktivních programů, tedy bez sportu a zábavy. Pascal ALBRECHTKIRCHINGER (ředitel ZDF Brusel) uvedl, že hlavními rysy veřejnoprávnosti by měly být nezávislost a svoboda projevu. Podobně jako jiné spíkři, ani on nemá pocit, že by dozrál čas ke změnám ve Směrnici. Ukázal na datech, jak v Německu roste vliv Internetu a na něm provozovaných derivátů. Mladší ročníky populace tráví dnes podstatně více času u počítačů na Internetu než před obrazovkami televize. ZDF pracuje bez příjmů z reklam.

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)