Je tu sexuální kontrarevoluce

Lenka Petrášová, MF DNES, 22. dubna 2009

ČEŠI A SEX Po pěti letech opět sexuologové uspořádali rozsáhlý průzkum sexuálního chování Čechů. Co z něj vyplývá? Mladá generace je umírněnější a více se při sexu chrání. Ale také to, že každá desátá žena zažila znásilnění a sedm procent bylo v dětství zneužito.

Praha - Jsou to romantici. A idealisté. A navíc jsou zodpovědní v posteli. Kdo? Dnešní mladá generace.

Rozhodně není tak zkažená, jak si o ní někdy myslí rodiče a prarodiče. Naopak: kdyby si měli sáhnout do svědomí dnešní čtyřicátníci a šedesátníci, ukázalo by se, že v porovnání s dnešními mladými byli více promiskuitní a nevěrní.

Ukazuje to výzkum sexuologů Petra Weisse a Jaroslava Zvěřiny, kteří v pravidelných intervalech už patnáct let zkoumají sexuální život Čechů a Češek. Včera zveřejnili nejčerstvější údaje z konce roku 2008.

Poprvé v osmnácti Tak zaprvé: mladí se sexem nespěchají. První polibky a mazlení si užívají v patnácti letech. První delší vztahy (tedy trvající déle než dva měsíce) navazují v osmnácti a s tím souvisí i věk prvního milování.

„Ukazuje se, že není pravda, co by se zdálo z médií kolem nás, že by se běžně milovaly třináctileté děti. Ne že se to neděje, ale je to výjimečné a patologické,“ říká spoluautor výzkumu Petr Weiss. Jediný rozdíl je, že zatímco mladí v Americe se nejčastěji poprvé milují na zadním sedadle auta, u nás je na prvním místě milování pod širým nebem nebo na chatě či v bytě rodičů.

Navíc klesá počet těch, kteří přitom nepoužili žádnou ochranu. V roce 1993, když výzkum probíhal poprvé, bylo těch, kteří při prvním sexu mysleli na kondom, jen 19 procent. Dnes je to samozřejmost pro pětatřicet procent mladých.

A když se výzkumníci zeptali na to, kolik sexuálních partnerů lidé vystřídali v posledním roce, Češi přiznali v průměru 1,28 partnerky a ženy 0,99 partnera. Před patnácti lety se čísla v obou případech blížila dvěma. Přeloženo z řeči statistiky to znamená, že u nás dlouhodobě klesá počet promiskuitních lidí.

„Je to díky tomu, že se do zkoumaného souboru dostala méně promiskuitní mladá generace a lidé nad 65 let vypadli. Ptáme se pokaždé jen vzorku lidí od patnácti do pětašedesáti,“ říká druhý autor, Jaroslav Zvěřina.

„Dokonce se dá mluvit o sexuální kontrarevoluci. Mladí jdou jinou cestou než rodiče, mají víc ideálů a víc možností v porovnání s rodiči, kterým před sametovou revolucí často nezbývalo k realizaci nic jiného než sex a chata,“ doplňuje Weiss.

Stejný efekt se ukázal, když se výzkumníci ptali na nevěru. Díky mladým, kteří se dostali do výzkumu, jsme si méně nevěrní než před deseti lety.

Na věrnost nemáme geny A proč přesto tolik žen a mužů nevěru přiznává? „Nejsme evolučně vybaveni na to, být si věrní. Vždycky bylo z hlediska genů výhodné být nevěrný, protože pak měli potomci větší naději na přežití, když přišla infekce nebo nemoci,“ popisuje Weiss. „A také se podívejte, jak dlouho spolu lidé dnes mohou být v manželství nebo ve vztahu: to není pár let jako kdysi. Umíráme ve vysokém věku, takže jsme spolu klidně i pětapadesát let. A vydržet to být si celou dobu věrní, to je skoro nadlidský výkon,“ dodává sexuolog.

Podobné je to s tolerancí vůči nevěře. Za morálně nepřípustnou ji považuje jen o něco více než třetina Čechů. Podobně tolerantní jsme i k homosexualitě či umělému ukončení těhotenství.

„To je důsledek bezvěrectví. Patříme se Severní Koreou k nejateističtějším zemím světa,“ říká Weiss.

Výzkumy však nepřinášejí jen pozitivní trendy. Ukazuje se, že v Česku žije pět procent žen, které byly v dětství sexuálně zneužity, a tři procenta mužů. A také každá desátá žena (přesněji 11 procent) přiznává, že byla buď jednou, nebo vícekrát znásilněna. A to nikoliv někým neznámým, ale nejčastěji manželem. „Naštěstí co do zneužívání dětí i co do počtu znásilněných žen patříme spíše pod průměr,“ dodává Weiss.