Rozhovor s europoslancem JaroslavemZvěřinou
Parlamentní Listy, červen 2005
1/ Jak hodnotíte rok členství České republiky v EU? Mohl byste v krátkosti
vyjmenovat klady i zápory našeho vstupu do EU?
Je myslím docela typické, že naše výročí vstupu do Evropské unie nikdo v Česku
příliš nezaregistroval. Rozhodně ten vstup nebyl provázen žádnými dramatickými
změnami. Je tomu tak proto, že naše přibližování Evropské unii, a to po všech
myslitelných stránkách, probíhalo řadu let. Přesto jsem se obával, že může po
vstupu dojít k negativně vnímaným změnám, které v předvstupním procesu nebylo
možné předvídat. Na štěstí nic takového, jako byla třeba svého času rakouská
deziluze, v Česku (ale ani v jiných nových zemích) nenastalo. Na vstupu do EU
bezprostředně vydělali někteří zemědělci a samozřejmě mladí lidé, kteří
odcházejí studovat do členských zemí.
2/ V čem se Česká republika v uplynulém roce zapojila do procesu aktivní
politiky EU?
Naše komunikace s institucemi Evropské unie je myslím dosti intenzivní. Každopádně
odpovídá našemu významu. V Evropské komisi nesedí jen český komisař, ale také
několik vysokých úředníků. Do úřadů Parlamentu, Komise i Rady postupně proniká
stále více českých expertů. Žádnou vysloveně českou politickou iniciativu si
neuvědomuji. Rozhodně však mám pocit, že se na chodu věcí v EU Česko podílí.
3/ Někdy se zdá, že obyvatelé České republiky jakoby stále považovali EU za
cosi cizího. Proč si myslíte, že tomu tak je?
To není zdaleka jen záležitostí České republiky. Občané všech členských zemí se
zatím o unijní záležitosti poměrně málo zajímají. Je to jen ukázka toho, že EU je
stále především nadnárodní společenství, jehož občané se ztotožňují hlavně se
svým členským státem. Vznik "evropského lidu" rozhodně není možné, ale ani vhodné,
nějak uspěchat. Bude vyžadovat trpělivosti. Měli bychom dokázat Evropskou unii
zlepšovat, zefektivňovat a zlidšťovat. Tak, aby jí lidé rozuměli a získávali k ní
pozitivní vztah. Bude-li se prezentovat nadále jen jako vše regulující nepřehledný
moloch, nebude populárnější.
4/ Aktuální otázkou současnosti je evropská „ústava“, která je
podrobována ratifikačnímu procesu v jednotlivých zemích. Domníváte se, že
euroústava bude ratifikována ve všech členských zemích Unie anebo bude třeba ustoupit
některým členským zemím a samotný text částečně pozměnit?
Nebyl jsem nikdy stoupencem ústavního textu. Domnívám se především, že je to text
předčasný, který se snaží zcela zbytečně urychlovat přirozené procesy evropské
integrace. Jde o typický produkt politického konstruktivismu, tedy o snahu, ideální
politické poměry stvořit uideálním ústavním textem. Já dávám přednost postupné
evoluci, která bude odpovídat tomu, co skutečně cítí občané. Bude-li zamítnutí
návrhu ústavní smliouvy znamenat jistou katarzi, ve které se celá EU zbaví své obsese
permanentních institucionálních reforem, budu jen rád. Myslím že přijetí ústavní
smlouvy je mnohem nebezpečnější věc, než její zamítnutí. Představte si, že po
uvedení ústavy v platnost přijde něco jako byla irácká krize. Bude EU jednotnější
jen proto, že má ústavu, prezidenta a ministerstvo zahraničí? Opravdu si myslíte, že
by pak třeba Británie opustila své nadstandardní transatlantické vztahy? V době
platnosti smluv jsme ten rozkol zvládli poměrně elegantně.
5/ Domníváte se, že je nezbytné, aby byla tato smlouva v ČR schválena
referendem?
Poté, co se všechny rozhodující politické síly v zemi vyslovily pro referendum, bylo by
myslím hodně obtížné toto lidové hlasování neuskutečnit.
6/ Je podle Vás reálná představa transformace EU na velký
superstrát?
Někteří evropští politici mají rádi myšlenku Evropské unie jako federativně
uspořádaného státu. Evropské národy spojuje mnoho. Nicméně lidé zde stále nemají
pocit unitární. Ten se může v čase postupně vyvinout. Nicméně na to je myslím
třeba celých generací. Zatím jsme svědky toho, jak se mnozí snaží vývoj směrem k
"superstátu" urychlovat. Nepovažuji to za šťastné.
XHTML & CSS by Lubor Mrázek. Počet přístupů na tuto stránku od 25. května 2005: 5125