Týden v Evropské parlamentu
3.12.2004

Tento týden byl v Evropském parlamentu ve znamení projevů solidarity s demokratickým hnutím na Ukrajině. Zejména polští poslanci byli v té věci hodně aktivní. Většina poslanců chodila na schůze s oranžovými šálami a jinými doplňky stejné barvy. Dávali tak najevo solidaritu s demonstranty v Kyjevě a jinde na Ukrajině. Parlament přijal také deklaraci, která vyzývá Evropskou komisi, aby pečlivě sledovala události v Kyjevě. Na Ukrajinu bylo vysláno několik delegací. Hlavním zájmem je dát najevo, že s ukrajinskými lidmi cítíme a že je podporujeme. Jisté je, že ani Evropská unie ani nikdo jiný nemůže zvenčí diktovat Ukrajincům, co mají dělat. Demokratizační pohyb je však v té zemi zřetelný a lze očekávat pozitivní pohyb a kladné vyústění stávajících nepokojů.

Výbor pro kulturu a vzdělání se zabýval různými tématy. Snad nejvíce času bylo věnováno rozpravě o boji proti dopingu. K tomuto tématu zde proběhlo rozsáhlé parlamentní slyšení. Zúčastnili se ho mimo jiné místopředseda Mezinárodního olympijského výboru Pál Schmitt a ředitel antidopingové organizace WADA, jakož i nově instalovaný evropský komisař Ján Figel.

Šéf antidopinkové organizace WADA řekl, že MOV vyhlásil dopinku "nulovou toleranci". Od roku 2003 platí jednotný antidopinkový kód a konají se namátkové dopingové testy Dnes je již překonána "mentalita studené války". Jak uvedl Pál Schmitt, tato překonaná mentalita vzájemného soupeření vedla nakonec k tomu, že obě strany používání dopinku tolerovaly. Rada Evropy vyhlásila v roce 1989 "Evropskou antidopingovou konvenci", kterou již ratifikovalo čtyřicet evropských států. Velkým problémem jsou kromě jasně definovaných substancí nejrůznější "potravinové doplňky" nejasného složení. Mohou obsahovat steroidy, ale i jiné nepovolené substance.

Pál Schmitt konstatoval, že "kořist běží vždycky před lovci". Vědecký pokrok je rychlý a tak boj s dopinkem je neustálé soupeření antidopingových laboratoří s tím, co přinesla věda. Poněkud v rozporu s tímto faktem tvrdí, že podle jeho názoru dopink nepoužívá více než asi 1% sportovců. Netýká se to jen špičkového profesionálního sportu, ale také sportování na nižších úrovních a sportu rekreačního.

Podle dopingových odborníků z řad sportovních lékařů máme dnes již na cestě výzkumy z oblasti genové terapie. "Genový dopink" prý sotva bude mít nějaké negativní vedlejší účinky. U dopinku nejde jen o negativní vliv na duševní a tělesné zdraví sportovců. Jde také o celou filozofii sportu a o specifickou oblast bioetiky.

Dopinku se dnes většina politiků nijak nezastává. Boj proti němu však sotva bude politickou záležitostí. Někteří poslanci sice navrhují, aby se na používání dopinku aplikovaly trestně právní sankce, ale nemyslím, že by to byl dobrý nápad.

Vede se také rozprava o návrhu Komise, nějak regulovat složení mužstev v profesionální kopané. Zejména jde o předpis, podle kterého by každé ligové mužstvo muselo mít v sestavě pro zápas několik vlastních odchovanců. Není mně sice úplně jasné, co takové ustanovení má společného s legislativním procesem. Kolegové z Německa a Velké Británie mne informovali, že hlavním motivem tohoto podivného nařízení je, přimět oddíly, aby se věnovaly výchově vlastního dorostu a tolik nekupčily s odchovanci jiných mužstev.

Výbor pro legislativní záležitosti vedl rozpravu mimo jiné o směrnici, která se nazývá "Řím II". Týká se soudní spolupráce v obchodních a občansko právních záležitostech, přeshraničních sporů a obchodních závazků. Materiál byl kritizován hlavně proto, že neobsahoval jasná stanoviska ke vztahům k nečlenským zemím EU. Velkou část případů, na které se tato norma aplikuje, jsou dopravní nehody. Zatím se bude postupovat podle této obecné směrnice, ale EP vyzval Komisi, aby připravila zvláštní směrnici pro rozhodování právě ve věci dopravních nehod.

Proběhla také výměna názorů ve věci nařízení o znečišťujících látkách (systém REACH). Jde o ostře sledovanou normu, která, bude-li přijata v nejpřísnější verzi, bude znamenat přímé ohrožení některých průmyslových odvětví.

Plenární schůze EP proběhla tentokrát ve zkrácené dvoudenní verzi v Bruselu. Navržené body nesignalizovaly žádný problém. Nakonec se přece jeden konfliktní bod našel. Na poslední chvíli byla zařazena Zpráva o návrhu nařízení, kterým Evropská rada doporučuje standardy zavedení biometrických prvků (zejména otisky prstů a speciální fotografie obličeje) do dokladů totožnosti. Většina z nás se snažila normu odsunout, nebo zamítnout. Parlament však takovou kompetenci nemá. Nakonec bylo přijato usnesení, které Radě doporučuje odstranit alespoň nejkřiklavější nedostatky návrhu. K těm patřila především představa vzniku jakési centrální databáze biometrických prvků všech občanů Unie. Parlament doporučil, aby se biometrické prvky používaly jen k ověřování pravosti osobních dokladů. Aby se tedy osobní informace z kontrolních míst nikam "nahoru" nepostupovaly. Otázkou zůstává, do jaké míry se tímto parlamentním stanoviskem bude Rada řídit. Podobná opatření jsou vysvětlována nutností důkladnější kontroly pohybu lidí v souvislosti s bojem proti terorizmu. Měli bychom se však při zpřísňování kontrol vyvarovat všeho, co by usnadňovalo zneužití citlivých osobních údajů.

Protože 1. prosince byl Mezinárodní den boje proti HIV/AIDS, vydala EP speciální deklaraci o prevenci a léčbě AIDS. Vlády a evropské instituce se zavazují podporovat sexuální a zdravotní výchovu jako preventivní opatření, podporovat nejširší dostupnost prevence a léčebných opatření ve vztahu k AIDS. Zvláštní pasáž této deklarace hovoří o potřebě zlepšit postavení žen v rozvojových zemích. Je to důležitý předpoklad prevence přenosu AIDS sexuálním stykem.

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)