Týden v Evropském parlamentu
3.7. - 7.7.2006

Poslední plenární zasedání před prázdninami mělo nepochybně svůj nejvýznamnější bod na pořadu ve středu, kdy k zahájení finského předsednictví promluvil premiér Matti Vanhanen. Jak tomu při podobných příležitostech bývá, jeho řeč byla plná dobrých předsevzetí a ušlechtilých úmyslů. Za hlavní cíle svého předsednictví prohlásil orientaci na budoucnost, posílení demokracie a vyšší efektivitu správy EU. "Evropská unie by měla občanům ukázat svoji užitečnost", řekl mimo jiné. Také se zabýval budoucností ústavní smlouvy. Za finského předsednictví by se mělo vyhodnotit "období reflexe" a vypracovat alespoň nějaká představa o tom, co bude s institucionální reformou dál. Nicméně předseda Evropské unie prohlásil, že nemůžeme donekonečna čekat na vyřešení ústavní ho zádrhele. Všechny věci v EU se mohou rozvíjet i na základě dosud platných smluv.

Vanhanen se také distancoval od pojmu "absorpční kapacita", který se za rakouského předsednictví hodně zabydlel ve slovníku unijních politiků. Tato vágně definovaná složka rozšiřovacího procesu by se rozhodně neměla stát nějakou novou podmínkou přijetí dalších členů. Také J.Barroso, předseda Evropské komise, který rovněž vystoupil s projevem, konstatoval, že platné podmínky pro přijetí zůstávají beze změny v platnosti. Pokud jim kandidátské země vyhoví, měly by být přijaty.

Z projevu a následující debaty dále vyplynulo, že v září se uskuteční v Lahti neformální schůzka šéfů vlád členských zemí, na kterou bude pozván k "neformálnímu rozhovoru" také ruský prezident. Řeč má být samozřejmě "mimo jiné" rovněž o další liberalizaci trhu s energiemi. V příštím roce končí platnost stávající smlouvy EU a Ruska o spolupráci. Je nejvyšší čas jednat o smlouvě nové.

V čem je nová předsednická země opravdovou evropskou velmocí, to je vzdělávání, věda a výzkum. Proto také ve Vanhanenově projevu zazněl důraz na nutnost pokroku ve vzdělávání a inovacích.

Evropský parlament navštívila předsedkyně iránského hnutí odporu, paní Maryam Rajavi. Aby zbytečně nedráždila stávající iránský režim, zrušila paní Rajavi všechny oficiální rozhovory s politickými frakcemi a setkala se jen na neformálním obědě s poslanci, kteří jsou členy skupiny za svobodný Irán. Hovořilo se zejména o evidentním nezájmu režimu mulláhů o spolupráci s demokratickým světem. Ztroskotání posledního pokusu o nabídnutí speciálních "pobídek" iránskému režimu výměnou za ukončení obohacování uranu je jen logickým příkladem této skutečnosti. Paní Rajavi ve svých projevech označila opakovaně tuto snahu po usmíření s režimem prezidenta Ahmadinežáda jako projev nebezpečného appeasementu, podobného tomu, který kdysi skrze Mnichovskou dohodu přivedl k moci německé národní socialisty na čele s Hitlerem. V Iránu se dnes děje mnoho negativního. Jsou omezována práva žen, denně jsou na veřejnosti konány popravy často velmi mladých lidí za delikty, které mají často daleko k hrdelním zločinům. Nespokojenost lidí s fundamentalistickým islamistickým režimem je veliká. Zaznamenány jsou četné protestní demonstrace a stávky, také mezi studenty. Iránské hnutí odporu stále usiluje o to, aby hnutí mudžahedínů bylo konečně vyškrtnuto ze seznamu teroristických organizací, kam bylo zapsáno na výslovný nátlak režimu iránských mulláhů.

Na schůzi politické frakce EPP-ED byl vyznamenán Schumanovou medailí za rozvoj demokracie estonský europoslanec Tunne KELAM (1936).

Kolegu Kelama znám řadu roků. Býval místopředsedou estonského parlamentu a předsedou jeho evropského výboru. Patří k významným estonským disidentům. Velice se zasloužil o demokratizaci země po ukončení sovětské okupační diktatury. V krátkém projevu, který při této příležitosti pronesl, vzpomínal na svůj život. "Nic není nemožné", řekl, když popsal desítky let bolševické diktatury. "Ještě před dvaceti lety se nám zdálo, že Sovětský svaz bude mít dlouhé trvání".

Na plánu se hlasovaly některé technické materiály. Mezi nimi asi nejvíce debat vyvolala opatření, týkající se letecké dopravy. Zejména problematická je úmysl, zavést ekologické zdanění leteckého paliva. Schválena byla novela směrnice o přepravě jaderného radioaktivního odpadu.

Velké diskuse vyvolala průběžná zpráva zvláštní komise Evropského parlamentu, která má vyšetřovat údajné přestupky americké tajné služby CIA. Ta je masmédiemi již několik měsíců obviňována, že po světě "ilegálně" přepravovala zadržené osoby, a že tak pod záminkou boje proti terorismu byla poručována lidská práva zadržených osob. Jak už to u parlamentních vyšetřovacích komisí bývá, také tato nepřinesla nic co by stálo za řeč. Stala se ovšem hlásnou troubou všech možných evropských antiamerikanismů. Už sama existence takové komise je problematická, protože vnitřní bezpečnost jak známo není agendou, ve které by Evropská unie měla nějaké kompetence. Výsledná zpráva operuje nejrůznějšími domněnkami, nebo případy údajného porušování práv zadržených osob. Komise nedodala žádné případy, které by nebyly známy z masmédií. Povážlivé je, že do výsledného textu se nedostala ani zmínka o nezbytnosti boje proti terorismu, jehož jednoznačně největší část je na bedrech Spojených států. Rovněž tam chybí zdůraznění transatlantické vazby a NATO jako nezbytné součásti naší evropské bezpečnosti. Pokud se v jednotlivých případech opravdu vyskytly v práci tajných služeb nějaké prohřešky proti dobrým mravům, nebo zákonům, pak mají postižené osoby plné právo domáhat se nápravy a satisfakce skrze nezávislé soudy v členských zemích i v samotných Spojených státech. Práce této komise Evropského parlamentu je zcela zbytečná. Výsledné hlasování bylo samozřejmě ve prospěch protiamerické deklarace, když se pro ni vyslovila i značná část klubu EPP-ED. Poslanci za ODS, ale i další čeští poslanci z frakce EPP-ED hlasovali proti. Takových nás bylo necelé dvě stovky, bohužel....

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)