Týden v Evropském parlamentu 12.2. - 16.2.2007

Plenární zasedání ve Štrasburku začalo rozpravou o kontroverzním materiálu. Projednávala se finální verze zprávy komise, která byla zřízena, aby vyšetřila údajné hříchy, spáchané v Evropě americkou CIA a jinými tajnými službami. Komise byla od samého počátku propagandistickou akcí spojené evropské levice a antiamerikanistů všech odstínů. Možná se některé složky tajných služeb nechovaly vždycky korektně a v souladu v právem. Nicméně parlamentní komise je tou poslední instancí, která by něco podobného mohla spolehlivě vyšetřit. Definitivní slovo jistě bude mít především vláda Spojených států a jejich instituce. Zpráva byla nakonec přijata ve !změkčené" podobě, ale ani tak ji poslanci ODS a celá řada pravicových politiků nemohli podpořit. Byl to prostě krok velmi špatným směrem.

H. G. Pöttering přednesl jako předseda Evropského parlamentu, který se ujímá úřadu na druhou polovinu volebního období, svoje programové prohlášení. Nepochybným vyjádřením vážnosti tohoto aktu byla osobní přítomnost Angely Merkelové a také předsedy Komise Barrosa. Předseda Parlamentu shrnul tradiční evropské hodnoty a připomněl jejich nadčasovou platnost. Velkou část svého projevu věnoval ústavní smlouvě, kterou je třeba oživit. Zcela v souladu s programem německého předsednictví se snažil vyvíjet nátlak na všechny, kdo ústavní text odmítají, nebo považují za odložený po výsledcích referend ve Francii a Nizozemí. Některé jeho věty byly téměř v rozporu s demokratickými principy. Třeba když prohlásil, že "Nelze kritizovat Brusel a současně odmítat ústavní smlouvu". Nebo "Nemůžeme připustit, aby někdo evropskou ústavu odmítal....". H.G.Pöttering vyjádřil také úmysl, navštívit v dohledné době většinu sousedních zemí EU tak, aby prezentoval významné regionální zájmy Unie. Není jistě od věci připomenout, že H.G. Pöttering je členem Evropského parlamentu již od roku 1979, kdy byli europoslanci poprvé voleni přímo. Patří k tedy největším "pamětníkům" v tomto sboru.

Po předsedovi Parlamentu vystoupila také paní Merkelová jako předsedkyně EU. Vyhlásila úmysl, přijmout 25.března v Berlíně speciální deklaraci, která pojedná předpokládané směřování Evropské unie a připomene padesáté výročí podepsání "Římských smluv" v roce 1956.

J. M. Barroso se přimlouval za jednání o novém konsensu o institucionální reformě EU. Zástupci všech členských zemí podepsali společné ústavní smlouvu a členské země by tedy za její osudy měli cítit společnou odpovědnost..

Další hlasovanou normou, která byla velice konfliktní, byla revize direktivy o odpadech. Podařilo se zabránit některým harmonizačním výstřelkům, které se snažily předepisovat členských zemím konkrétní procenta recyklovaných materiálů bez ohledu na možnosti národních ekonomik. Nicméně direktiva byla odhlasovaná v podobě, která musí konvenovat všem enviromentalistům. Odpadové hospodářství nepochybně je kontroverzní téma. Nikdo z nás si nepřeje, aby lidstvo zahynulo zavaleno svými vlastními odměsky. Nicméně možnosti ekonomie jsou jedna věc a zbožná přání druhá...

Jednala Delegace pro Japonsko. Na její schůzi pan velvyslanec Japonska u Evropské unie Takekazu Kawamura referoval o japonských politických aktualitách. Nový japonský předseda vlády Abe navštívil nedávno Evropu a měl rozhovory s politiky v Německu, Francii, Belgii a Velké Británii. Významnou japonskou politickou aktualitou je výsledek nedávného jednání šesti stran o korejském nukleárním programu. Pan velvyslanec vyjádřil pozitivní očekávání Japonska ve vztahu k Severní Koreji. Zdá se, že příslib výrazné podpory v zásobování ropou přiměl severokorejský režim k serióznímu slibu utlumit program vývoje atomové zbraně. Japonsko nicméně očekává také změnu v postoji k sedmnácti uneseným japonským občanům, o kterých Severní Korea odmítá podat informace. Očekává se také, zda severokorejský režim umožní japonským energetickým expertům vstup do země.

Pro východoasijský region má velký význam dohoda, ke které ve filipínském městě Cebu dospělo šestnáct vládních delegací. Jednalo se o energetickou bezpečnost Východní Asie. Podobně jako Evropská unie, jsou také tyto státy do značné míry závislé na dovozu ropy a zemního plynu. Přitom spotřeba těchto energetických surovin v takových státech jako je Čína, nebo Indie, roste velice rychle. Využívání biopaliv je i v Japonsku jen v plenkách. Zahajují projekt výroby lihu z cukrové třtiny. Podstatným probléme v zásobování je zde samozřejmě bezpečnost národní plavby.

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)