Týden v Evropském parlamentu 9.7. - 13.7.2007

Plenární zasedání ve Štrasburku mělo lehce prázdninový charakter. Některé projednávané body však byly zajímavé a závažné.

Na plénu představilo portugalské předsednictví svůj program. Myslím, že jej lůze označit jednoznačně za polypragmatický. V podstatě nabízí pokrok ve všem. Na prvním místě se uvádí to, co bude zřejmě tím nejnápadnějším tématem nastávajících měsíců, totiž budoucnost institucionálního uspořádání EU. Poté, co se německému předsednictví podařilo přesvědčit členské státy, aby se sjednotily na "road map" nové institucionální dohody, je na Portugalsku, aby dokázalo, že dokáže koordinovat další jednání k úspěšnému výsledku. Již dnes lze říci, že to vůbec nebude mít portugalské předsednictví snadné. Portugalský premiér, socialista José Socratés, sliboval také zlepšení věcí v oblasti tak zvané "Lisabonské strategie". Také zde to nebude jednoduché, protože prosazování "trojúhelníku znalostí" (znalosti: inovace - výzkum-vzdělávání) naráží na vážné problémy. Hlavním trumfem EU zde má být "Evropský technologický institut", jehož založení a hlavně financování není dosud úplně jasné, Předseda Evropské rady zmínil také problémy sociální a enviromentální. Věnoval se též otázce společné zahraniční a obranné politiky. Portugalsko se zasadí o přísné tresty pro zaměstnavatele ilegálních migrantů a ohlásilo vyjednávání o budoucí direktivě, která se má zabývat společným standardem pro ilegální migraci. Jednou z ohlášených priorit v této oblasti je také "e-justice", která má zrychlit výměnu informací a přijímání operativních rozhodnutí. V oblasti zahraniční politiky se těžiště pod vedením Portugalska logicky přesouvá k Latinské Americe, a to zejména k Brazílii. Jistě není náhodou, že právě za portugalského předsednictví se uskuteční první summit EU - Brazílie. Heslovitě byly zmíněny Střední Východ, Afrika a "transatlantická vazba". Název Spojených států amerických v oficiálním dokumentu portugalského předsednictví není obsažen, stejně tak chybí Japonsko. Najdeme zde ovšem Čínu i Indii, Rusko i Ukrajinu. Podrobnosti o aktivitách portugalského předsednictví naleznete na webové adrese: www.EU2007.PT

Parlament hlasoval také o ostřeji sledované zprávě, která se týká regulací pracovní doby. Přestože některá média tu zprávu komentovala jako převratný dokument, nejde o nic tak závažného. Je to právě jen zpráva, která komentuje stávající nepříliš uspokojivý stav a navrhuje témata k případným budoucím legislativním úpravám. Největší debaty zde byly kolem "flexibility" regulace pracovní doby. Všude na světě roste ve vyspělých zemích počet lidí, kteří pracují na částečné úvazky a na různé přechodné smlouvy. Dynamika moderního pracovního trhu se stále více vzdaluje od tradičních odborářských a socialistických "pracovních jistot". Jisté je zejména to, že pracovní poměry na dobu zcela neurčitou mají stále méně prostoru. K projednávání tohoto bodu se sjelo do Štrasburku několik stovek odborářů. Lobovali za přísné regulace pracovní doby a co největší omezení částečných úvazků a pracovních smluv na dobu určitou. Výsledný dokument na problémy upozorňuje, komentuje stávající nedostatky, ale na jednoznačné liberalizaci pracovního trhu se poslanci samozřejmě nesjednotili.

V rámci úterního zasedání komentoval předseda Evropského parlamentu G.Pöttering situaci bulharských zdravotních sester, kterým odvolací soud v Libyji potvrdil trest smrti za údajné úmyslné nakažení stovek lidí virem HIV v hygienicky závadných krevních derivátech. Široká mezinárodní veřejnost je přesvědčena, že těmto obžalovaným se nedostalo elementárně spravedlivého procesu. Nemluvě o výhradách k samotnému trestu smrti v podobné souvislosti. Libyjská diktatura si prostě nechce přiznat, že zde selhal jí šéfovaný systém zdravotní péče v zemi. Existuje zde ještě stále naděje, že libyjská vláda rozsudek změní a zadržované zdravotníky propustí. Plénum dalo najevo, že se solidarizuje s odsouzenými zdravotníky a vyzývá vládu Libyje k racionálnímu řešení situace.

Poslanci velkou většinou také zamítli návrh na zvýšení spotřební daně z alkoholických nápojů o 4.5%, jak byl předložen Komisí. Je to myslím vítězství zdravého rozumu, protože návrh nebyl vyvážený a uděloval ze známých "evropských" důvodů výjimku vínu. Zpravodajka Astrid Lulling soudí, že současná úroveň minimální spotřební daně je nastavena uspokojivě. Ty země, které rozhodly o velikém zvýšení spotřebních daní na alkohol, vykazují spíše negativní trendy v oblasti nadměrné konzumace. Naivní představa, že zvýšení spotřební daně na alkohol pomůže "řešit" negativní jevy, spojené s pijáctvím a alkoholovou závislostí, nebyla tedy poslanci podpořena.

Prošlo nařízení, která definitivně zakazuje používat rtuť v běžných měřících přístrojích. Dlouho se zdálo, že projde výjimka na domácí barometry, ale nakonec se zákaz rtuti stává generálním. Výrobci mají dva roky přechodné období na přizpůsobení se této restrikci. Rtuť jistě není příliš zdravým kovem a neměla by se zbytečně vyskytovat v životním prostředí lidí. Nejsem si však tak úplně jistý, že ty nertuťové přístroje nebudou obsahovat nějaké jiné podobně nebezpečné látky.

Z různých návrhů usnesení byly největší rozpory kolem zprávy o dohodě s USA o výměně informací o osobních datech pasažérů leteckých společností. Síly spojené levice do usnesení prosadily několik protiamerických komentářů, které si prostě evropská politická scéna v podobných situacích nemůže odpustit. Druhým konfliktním bodem byla zpráva o situaci v Makedonii. Zde se ani tak poslanci nepřeli o faktický obsah zprávy, jako o to, kterak správně nazvat tuto postsocialistickou zemi. Zejména řečtí poslanci upozorňovali, že jejich zem je zcela zásadně proti prostému označení Makedonie a trvá na označení !Bývalá jugoslávská republika Makedonie". Takto složitý název (anglická zkratka FYROM) je zase samotnými Makedonci chápán jako čistá diskriminace.

Hlasovala se také zpráva Výboru pro dopravu a cestovní ruch, která se zabývala dopravní politikou v Evropské unii z velmi širokého hlediska. Absolvovali jsme celou řadu debat. Nejvíce mne zaujaly spory kolem "supertěžkých" nákladních automobilů. Ve Švédsku a Finsku prý v rámci dopravy dřeva povolují po pozemních komunikacích pohyb nákladních souprav, které mají i více než 50 tun. Podobná "spřežení" znají také v Austrálii. Podle některých expertů jsou takové soupravy ekologicky šetrnější, protože s prakticky stejnou spotřebou pohonných hmot a se stejnou zátěží komunikace (tlak těchto "giga-linerů" na nápravu je prý ještě menší než běžných souprav) přepraví podstatně větší náklady. Do toho se ovšem mnohým z poslanců příliš nechtělo. Myslím hlavně proto, že je nám dobře znám stav silnic v našich státech.

Tato dopravní zpráva také obsahovala dva pozměňovací návrhy, které vypracoval jihočeský hejtman J.Zahradník ve Výboru regionů, a které si osvojil člen výboru Petr Duchoň. Myslím, že česká poslanecká lobby zaznamenala úspěch, protože oba návrhy nakonec byly schváleny. První upozorňuje na prohlubující se zaostávání kvality dopravní infrastruktury v nových členských zemích. Druhý pak konstatuje, že pouhými organizačními změnami zcela jistě nelze za táto situace dosáhnout podstatného zlepšení efektivity dopravního sektoru. V zájmu objektivity musím říci, že tyto návrhy podpořila také celá řada kolegů z členských zemí "starých", a že se za ně postavil celý poslanecký klub EPP-ED.

Parlament schválil také text nařízení, které se zabývá poskytováním dopravních služeb v letecké dopravě. Zejména zaujala pasáž na ochranu spotřebitelů, tedy cestující veřejnosti. Podle tohoto nařízení musejí být všechny nabízené ceny letenek prezentovány zákazníkům transparentně a hlavně kompletně. Měla by tedy zmizet stávající praxe tak zvaných "nízkonákladových společností", které do své nabízené ceny zcela běžně nezapočítávají letištní taxy a snad i některé daně. Letenky pak vyhlížejí opravdu neuvěřitelně levné, což nepochybně klame zákazníky.

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)