Doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina CSc., poslanec Evropského parlamentu

Dětská pornografie

Jaroslav Zvěřina, Jeroným Klimeš, Respekt 29/2007 - Polemika, 15. července 2007

Poslanci dali před časem jednomyslně zelenou zpřísnění trestů za dětskou pornografii – do vězění až na dva roky by měl podle návrhu jít i ten, kdo má takové filmy či fotky doma. Na zdánlivě jasnou otázku mají překvapivý pohled někteří sexuologové. S Jaroslavem Zvěřinou o otázce, zda má být trestné držení dětské pornografie, polemizuje psycholog Jeroným Klimeš.

Jaroslav Zvěřina psychiatr a sexuolog, poslanec Evropského parlamentu (ODS)
Vztah pornografie k sexuálním zločinům není přímý. Ti nejnebezpečnější sexuální delikventi, které jsem kdy vyšetřoval, neměli většinou o pornografické materiály zvláštní zájem.

S návrhem na trestnost „držení dětské pornografie“ nesouhlasím. Pokud někdo materiály označované jako „dětská pornografie“ nevyrábí ani nešíří, nejde o společensky nebezpečný jev. Někteří moralisté soudí, že „pornografie je teorie a znásilnění či sexuální zneužívání je praxe“. Vztah pornografie k sexuálním zločinům však není přímý. Ti nejnebezpečnější sexuální delikventi, které jsem kdy vyšetřoval, neměli většinou o pornografické materiály zvláštní zájem. Tím nepopírám to, že samo pořizování některých pornografických materiálů představuje trestný čin. Zejména, když se k těmto účelům používá neakceptované násilí nebo jsou k tomu využívány děti a nezletilé osoby.

Pokud si však někdo pořídí soukromou sbírku nějakých nechutností, činí tak buď jako sběratel kuriozit (méně často) nebo jako fetišisticky motivovaný deviant (častěji). Jistě to na mnohé z nás může působit velmi negativně a eticky zavrženíhodně. Nicméně nemyslím, že jde o trestný čin.

První problém vznikne hned při definici toho, co chápeme jako „dětskou pornografii“. Zvláště doporučuji přihlédnout k tomu, že mezinárodní definice dítěte je široká a nejednotná. V Česku může občan souhlasit s pohlavním stykem již v patnácti letech, a mnozí se zhlédli ve snížení této hranice o další rok. Bude sex s těmito dětmi v pornografickém materiálu již „dětská pornografie“? Není-li v těchto případech trestný pohlavní styk, proč tedy trestat pornografii?

Dalším problémem definice je samozřejmě sám pojem „pornografie“. Poslanci, kteří onu trestnost držení navrhují, mají zřejmě na mysli takové pornografické materiály, které vznikly pohlavním zneužitím dítěte, a tedy trestným činem. Pokud ovšem někdo neoznámí pohlavní zneužití dítěte, o kterém se dozvěděl, lze jej trestně postihnout docela dobře i dnes. Co budeme dělat s člověkem, který sex s dítětem nakreslí nebo o něm napíše nějaké literární dílo?

Zájemců o pornografii „pedofilní“ (popisující nebo zobrazující sex s dítětem bez druhotných pohlavních znaků) je velmi málo. Většina takzvaných pedofilů vykazuje jen zájem o nápadně mladé objekty se zřetelnými pohlavními znaky a se zájmem o erotiku. Tato oblast sexuální delikvence je hodně specifická, a proto by neměla být řešena poslaneckými iniciativami.

Naše společnost zatím neumí řádně zacházet ani s těmi sexuálními delikventy, které trestáme podle platných paragrafů. A chystáme se zmíněným zákonem „vyrobit“ celou řadu nových sexuálních deliktů. Navíc deliktů, které se dají snadno vyšetřit. Vždyť stačí domovní prohlídka a vyšetření počítačů a „zločinec“ je dopaden. Kdo vlastně bude rozhodovat o tom, kam „mravnostní policie“ vpadne? Budou to anonymní udavači, zhrzené milenky či manželky, agenti provokatéři? Dopadnout skutečného pachatele pohlavního zneužívání nebo znásilnění je samozřejmě mnohem obtížnější. Stále nám dosti zoufale chybí detenční ústavy a vězeňská léčebná zařízení pro parafilní sexuální delikventy. Není doladěn systém ochranných léčeb sexuálních delikventů v nových podmínkách. Pro zákonodárce, kteří mají specifický zájem o sexuální kriminalitu, je tedy dostatek prostoru k uplatnění návrhů na zlepšení stavu věcí způsobem smysluplným a prakticky prospěšným.


 |  |  |  |
 |
pro nevidomé
 |
tisk
 |
AKTUÁLNÍ STRÁNKY ZDE
 |