Týden v Evropském parlamentu 24.9. - 28.9.2007

Plenární zasedání ve Štrasburku nepřineslo žádné bojovné hlasování a proběhlo vcelku klidně. Přesto se schvalovaly věci velmi závažné a pro budoucnost EU významné.

Takovou záležitostí nepochybně byla zpráva poslankyně Britty Thomsen o plánu pro budoucnost "obnovitelných zdrojů energie" v Evropské unii. Nešlo sice o legislativní akt, nicméně zpráva je plná různých "politicky korektních" doporučení, nesených duchem panujícího enviromentalismu. Zpráva předpokládá, že tak zvané "obnovitelné zdroje energie" budou výrazně podporovány a zvýhodňovány ve všech oblastech ekonomiky. Poslanci za ODS hlasovali proti této zprávě, protože bude-li realizována, představuje významný retardační prvek pro budoucí hospodářský vývoj v EU. Zejména prakticky zcela ignoruje možnosti dalšího vývoje v oblasti jaderné energetiky. Rovněž se nenavrhuje žádné rozumné opatření, které by čelilo rostoucí závislosti všech členských států na dovozu ropy a zemního plynu z třetích zemí. Další vývoj energetických technologií lze samozřejmě očekávat. Vývoj nepochybně povede ke snižování různých exhalací a zátěže životního prostředí. Pokrok to však musí být logický, technologický. Musí respektovat možnosti naší ekonomiky. Není možné jej programovat politickými usneseními. Soustavné zdražování energií a podporování neefektivních a tedy drahých zdrojů povede nejspíše k ekonomické stagnaci, a to si myslím nikdo z nás nepřeje. Mnoho evropských politiků dnes žije v představě, že je to Evropská unie, kdo má rozhodující slovo v emisích skleníkových plynů. Podíváme-li se však na statistiky, zjistíme, že naše energetika chrlí do ovzduší jen asi 15% globální produkce těchto látek. Ten evropský podíl navíc neroste, ale klesá. O modernizaci energetické technologie je třeba diskutovat zejména s rozvojovými zeměmi.

Schválen byl také "železniční balíček", který kodifikoval mimo jiné také práva cestujících v železniční dopravě. Myslím, že pro naše železniční dráhy je dobrou zprávou, že některá práva cestujících (na příklad právo na vrácení jízdného při zpoždění vlaku) jsou pozastavena na dobu až deseti let. Evropské železnice se tak mohou na uplatnění přísnějších předpisů postupně adaptovat.

Mírné vzrušení panovalo při hlasování o restrukturalizaci cukrovarnického průmyslu, jakož i o návrhu nařízení Rady o společné organizaci trhů v odvětví cukru. Pro Českou republiku jde o téma velmi citlivé. Neobratností v přidělování "cukerných kvót" se kdysi Ministerstvo zemědělství zasloužilo o to, že velká část české cukerné kvóty byla exportována. Z Česka se tak stala země, která cukr dováží. Při hlasování navíc neprošel pozměňovací návrh kolegy Hynka Fajmona, který se snažil zmíněný deficit našich limitů zohlednit v rozhodování o nových organizačních omezeních. Jistě se na té situaci nejvíce podepisuje velice nízká cena třtinového cukru z rozvojových zemí. Té cukr z cukrové řepy bez vydatných státních či evropských dotací prostě není schopný konkurovat. Společná zemědělská politika EU v podobných případech přepočítává a přepočítává zejména produkční dotace, která pak přerozděluje. Je nejvyšší čas něco rozumného se "Společnou zemědělskou politikou" konečně provést.

V průběhu pléna proběhla také významná debata o přistěhovalectví. Jak legální, tak ilegální přistěhovalectví do Evropské unie je velikým problém již řadu roků. Unijní politici však zatím marně hledají cestu ke společné imigrační a azylové politice. To vytváří zcela specifické problémy zejména proto, že široký prostor se svobodným pohybem osob představuje zejména pro ilegální imigranty dříve nebývalé možnosti. Po členských zemích se jich pohybují milióny a jak ukázaly materiály Komise, ale také debaty v Evropském parlamentu, cesta k nějakému účinnému společnému postupu bude ještě dlouhá. Jediné, na čem, se členské země jistě shodnou, je bezproblémová potřeba vysoce kvalifikovaných imigrantů, kteří nahrazují deficity, spojené s negativním demografickým vývojem. Parlament proto souhlasí s vydáváním tak zvaných "modrých karet" pro tento specifický sektor imigrantů. Někteří poslanci doporučovali širší "legalizaci" pobytu ilegálů, jiní proti tomu protestovali. Hodně se diskutovalo o tom, že členské země neplní své závazky ve vztahu k "Frontexu", pohraničním silám, které mají chránit jihoevropské členské země před přívalem ilegálních migrantů z Afriky.

Přijata byla v prvním čtení také myšlenka na zřízení "Evropského technologického institutu". S tímto nápadem na zlepšení inovačního prostředí v Evropské unii přišla před časem Evropská komise. Původně se mělo jednat o jakousi "superuniverzitu", konečná verze představuje spíše koordinační agenturu. Právě ty neustálé proměny projektu a nejasnosti kolem jeho financování a kompetencí vedly mne a některé další poslance ke skeptickému postoji. Můj projev, který jsem jako vysvětlení hlasování přednesl na plénu 26.9.2007 k tomuto bodu:

Evropský technologický institut – vysvětlení hlasování

"Návrh na ustavení Evropského technologického institutu jsem nepodpořil. Stejně jako většina z nás si přeji, aby se Evropská unie změnila tak, aby produkovala více vynálezů, patentů a inovací, než je tomu dosud. Po zkušenostech s projednáváním tohoto návrhu nevěřím, že zřízení další instituce je cesta správným směrem. Od svého začátku mění projekt EIT neustále svou tvář. Z původní představy evropské superuniverzity bude prý nyní jakousi radou starších, která lépe než to dokáží ostatní vědci a výzkumné ústavy bude evropskou vědu řídit a koordinovat. EIT však bude pracovat v Evropské unii, jejíž hodnotové priority se nezmění, jejíž patentové prostředí má daleko k ideálu. Bude pracovat v Evropské unii, která z celého světa za velké peníze nakupuje fotbalisty, avšak žádné vědecké mozky. Naše univerzity a výzkumné ústavy nedostanou žádné peníze navíc, spíše jim přibude další instituce v soutěži o výzkumné granty. Hlasováním tohoto ctihodného sboru jsme také samozřejmě nestvořili žádnou novou množinu vědeckých supermanů. Institut budou řídit vědci, které odejmeme jejich stávajícím univerzitám. Jsem přesvědčen, že bychom udělali lépe, kdybychom disponibilní peníze, jsme-li schopni je nalézt, věnovali na výzkumné granty stávajícím špičkovým vědeckým týmům. Ty jsme jistě schopni určit lépe, než dokážeme stvořit tým úplně nový a nevyzkoušený. "

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)